Ministerstvo práce navrhlo vzorec pro výpočet minimální mzdy. Odpadlo by tak každoroční vyjednávání tripartity

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil. Vzorec by nahradil každoroční vyjednávání tripartity o výši minimální mzdy pro další rok. Předlohu zveřejnila na svém webu vláda.

S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.

Podle novely by minimální mzda měla činit od začátku ledna do konce prosince vždy polovinu průměrné hrubé mzdy z předloňska. Ministerstvo práce by novou částku pro další rok muselo vyhlásit do konce října ve Sbírce zákonů.

Vývoj minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Návrh by znamenal růst na 17 100 korun v příštím roce

Minimální mzda pro letošek činí 14 600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17 100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 tisíc zaměstnanců. 

Pokud by se průměrná mzda snížila, minimální mzda by se v dalším roce neměnila a zůstala by stejná. Kdyby se ekonomice nedařilo a hrubý domácí produkt (HDP) by v prvním či druhém čtvrtletí klesl, minimální mzda by se další rok nemusela zvedat a vláda by ji mohla ponechat stejnou.

Vzorec ano, ale jak velký podíl v něm určit?

Zaměstnavatelé po jasném vzorci a předvídatelnosti výše minimální mzdy volají dlouhodobě. Navázání na průměrný výdělek už dřív podpořili. Před koronavirovou krizí mluvili o tom, že by ale podíl měl dosahovat nejvýš 40 procent. Podle odborů je to málo. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil 50 či 48 procent průměrné mzdy a postupné dosažení této hranice do několika let. Na vzorci se chtěli odboráři dohodnout se zaměstnavateli a vládou.

Babišův kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slíbil, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Podle ministerstva práce by navyšování nejnižší i zaručené mzdy posílilo kupní sílu a poptávku po výrobcích firem. Vyšší by byl i příjem rozpočtu z odvodů a daní. Kolik by stát a podnikatele nařízené navýšení mezd vyšlo, podklady neobsahují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...