Průměrná mzda v Česku se zvýšila na 33 840 korun. Řada lidí ale bere méně, medián je 29 247 korun

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 pak stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun, reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Zatímco vývoj za celý rok odpovídá očekávání analytiků, poslední čtvrtletí je dost zklamalo.

Čtvrtletní výsledek je horší, než očekávali analytici. Za poslední tři měsíce roku předpokládali proti předchozímu čtvrtletí mírné zpomalení růstu mezd pod osm procent. Reálné zvýšení odhadovali pod šesti procenty. Za celý loňský rok výsledek odpovídá očekávání, ekonomové předpovídali reálný nárůst průměrné mzdy zhruba o šest procent.

Růst mezd v závěru minulého roku zpomalil, za čímž však podle analytiků stojí zejména vyšší srovnávací základna konce roku 2017, kdy vzrostly platy ve veřejném sektoru. 

Nahrávám video
Události ČT: Průměrná mzda narostla v posledním čtvrtletí na 33 840 korun
Zdroj: ČT24

„Z toho důvodu bylo tak zpomalení nejcitelnější právě u mezd v netržních odvětvích. Obecně však růst mezd zpomalil téměř napříč celou ekonomikou, což do jisté míry objasňuje slabší spotřebu domácností v závěru minulého roku. Celkově je však možné hodnotit růst mezd v minulém roce za velmi příznivý, alespoň z pohledu domácností, které tak ze současného přehřátého trhu práce profitují nejvíce za posledních zhruba 15 let,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

Dalším vysvětlením můžou být podle ekonoma KB Viktora Zeisela nižší odměny plynoucí ze slabších zisků společností. „Některé společnosti odvozují své roční bonusy od zisku firmy a ziskovost firem v posledním roce výrazně klesla,“ uvedl.

„Je to sice slabší výsledek, než se čekalo, ale stále jde o silné tempo. Utažený trh práce, zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné sféře stále tlačí na růst mezd,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Michal Brožka.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (v %, meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 29 247 korun, uvedl ČSÚ. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali mzdu mezi 14 475 Kč a 54 320 Kč. Stále také jako v předchozím čtvrtletí platí, že mzdy zaměstnanců s nižšími platy rostou rychleji, než těm s vyššími. Průměrná mzda se tak zvyšuje pomaleji než mediánová.

Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Mezi obory pobírali ve čtvrtém čtvrtletí nejvíc pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrná mzda byla 55 754 korun. Více než 50 tisíc korun měli už jen v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl průměr 53 323 Kč. Naopak nejméně si vydělali lidé v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru 19 206 korun, následovaní pracovníky administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 703 korun.

Nahrávám video
Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda o více než osm procent
Zdroj: ČT24

Meziročně si nejvíce polepšili lidé v ubytovacích a stravovacích službách o osm procent a ve zdravotní a sociální péči o 7,9 procenta. Nejmenší nárůst o 3,7 procenta byl v těžbě a dobývání, o pět procent se průměrná mzda zvýšila v zemědělství, lesnictví a rybářství. 

Průměrná výše mezd v hlavním městě je nejvyšší ze všech krajů. Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 34 293 korun, následuje Jihomoravský a Plzeňský kraj s výdělkem nad 32 500 Kč. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí stoupla na 29 703 korun a následně v Olomouckém kraji, kde meziročně vzrostla o 7,1 procenta na 30 685 korun.

Růst mezd letos zřejmě zpomalí

Díky rostoucím mzdovým nákladům se ale snižuje ziskovost firem. To bude podle analytiků,  navzdory pokračujícími přehřátému trhu práce, ochotu firem dále zvyšovat mzdy snižovat. A napomůžou tomu i vyšší obavy ohledně zpomalování ekonomického růstu, což již naznačují data z posledního čtvrtletí minulého roku.

„Z toho titulu tak čekáme, že růst mezd letos zpomalí patrně k 5–6 %. Na růst mezd bude naopak v letošním roce působit další zvýšení minimální mzdy o 1150 Kč na 13 350 Kč a navyšování platů státních zaměstnanců,“ říká Seidler. Také Brožka očekává, že v souladu se zpomalováním ekonomiky bude tempo růstu platů letos zvolna brzdit. „Pro rok 2019 čekáme tempo růstu mezd 6,7 %, což v reálném vyjádření odpovídá 4,4 %,“ uvedl. 

Aktuální čísla ale ukazují, že růst mezd byl v závěru loňského roku slabší, než Česká národní baka (ČNB) předpokládala. „Z tohoto pohledu tak čísla o mzdách sama o sobě nenutí bankovní radu ke spěchu při jejích úvahách o dalším možném zvýšení úrokových sazeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 13 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 16 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 21 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...