Průměrná mzda v Česku se zvýšila na 33 840 korun. Řada lidí ale bere méně, medián je 29 247 korun

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 pak stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun, reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Zatímco vývoj za celý rok odpovídá očekávání analytiků, poslední čtvrtletí je dost zklamalo.

Čtvrtletní výsledek je horší, než očekávali analytici. Za poslední tři měsíce roku předpokládali proti předchozímu čtvrtletí mírné zpomalení růstu mezd pod osm procent. Reálné zvýšení odhadovali pod šesti procenty. Za celý loňský rok výsledek odpovídá očekávání, ekonomové předpovídali reálný nárůst průměrné mzdy zhruba o šest procent.

Růst mezd v závěru minulého roku zpomalil, za čímž však podle analytiků stojí zejména vyšší srovnávací základna konce roku 2017, kdy vzrostly platy ve veřejném sektoru. 

3 minuty
Události ČT: Průměrná mzda narostla v posledním čtvrtletí na 33 840 korun
Zdroj: ČT24

„Z toho důvodu bylo tak zpomalení nejcitelnější právě u mezd v netržních odvětvích. Obecně však růst mezd zpomalil téměř napříč celou ekonomikou, což do jisté míry objasňuje slabší spotřebu domácností v závěru minulého roku. Celkově je však možné hodnotit růst mezd v minulém roce za velmi příznivý, alespoň z pohledu domácností, které tak ze současného přehřátého trhu práce profitují nejvíce za posledních zhruba 15 let,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

Dalším vysvětlením můžou být podle ekonoma KB Viktora Zeisela nižší odměny plynoucí ze slabších zisků společností. „Některé společnosti odvozují své roční bonusy od zisku firmy a ziskovost firem v posledním roce výrazně klesla,“ uvedl.

„Je to sice slabší výsledek, než se čekalo, ale stále jde o silné tempo. Utažený trh práce, zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné sféře stále tlačí na růst mezd,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Michal Brožka.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (v %, meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 29 247 korun, uvedl ČSÚ. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali mzdu mezi 14 475 Kč a 54 320 Kč. Stále také jako v předchozím čtvrtletí platí, že mzdy zaměstnanců s nižšími platy rostou rychleji, než těm s vyššími. Průměrná mzda se tak zvyšuje pomaleji než mediánová.

Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Mezi obory pobírali ve čtvrtém čtvrtletí nejvíc pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrná mzda byla 55 754 korun. Více než 50 tisíc korun měli už jen v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl průměr 53 323 Kč. Naopak nejméně si vydělali lidé v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru 19 206 korun, následovaní pracovníky administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 703 korun.

3 minuty
Za celý rok 2018 stoupla průměrná mzda o více než osm procent
Zdroj: ČT24

Meziročně si nejvíce polepšili lidé v ubytovacích a stravovacích službách o osm procent a ve zdravotní a sociální péči o 7,9 procenta. Nejmenší nárůst o 3,7 procenta byl v těžbě a dobývání, o pět procent se průměrná mzda zvýšila v zemědělství, lesnictví a rybářství. 

Průměrná výše mezd v hlavním městě je nejvyšší ze všech krajů. Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 34 293 korun, následuje Jihomoravský a Plzeňský kraj s výdělkem nad 32 500 Kč. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí stoupla na 29 703 korun a následně v Olomouckém kraji, kde meziročně vzrostla o 7,1 procenta na 30 685 korun.

Růst mezd letos zřejmě zpomalí

Díky rostoucím mzdovým nákladům se ale snižuje ziskovost firem. To bude podle analytiků,  navzdory pokračujícími přehřátému trhu práce, ochotu firem dále zvyšovat mzdy snižovat. A napomůžou tomu i vyšší obavy ohledně zpomalování ekonomického růstu, což již naznačují data z posledního čtvrtletí minulého roku.

„Z toho titulu tak čekáme, že růst mezd letos zpomalí patrně k 5–6 %. Na růst mezd bude naopak v letošním roce působit další zvýšení minimální mzdy o 1150 Kč na 13 350 Kč a navyšování platů státních zaměstnanců,“ říká Seidler. Také Brožka očekává, že v souladu se zpomalováním ekonomiky bude tempo růstu platů letos zvolna brzdit. „Pro rok 2019 čekáme tempo růstu mezd 6,7 %, což v reálném vyjádření odpovídá 4,4 %,“ uvedl. 

Aktuální čísla ale ukazují, že růst mezd byl v závěru loňského roku slabší, než Česká národní baka (ČNB) předpokládala. „Z tohoto pohledu tak čísla o mzdách sama o sobě nenutí bankovní radu ke spěchu při jejích úvahách o dalším možném zvýšení úrokových sazeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
před 1 hhodinou

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
20. 6. 2025

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
19. 6. 2025

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025
Načítání...