Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 8,5 procenta, tedy o 2458 korun, na 31 516 korun. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen pak byla mzda vyšší o šest procent, uvedl Český statistický úřad. V letošním roce tak mzdy porostou nejrychleji za posledních 15 let. Příští rok už ale jejich nárůst zmírní.
Průměrná nominální mzda v Česku vzrostla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 8,5 procenta a jde tak o mírné zpomalení z 8,6 procenta v předchozím kvartálu. Nicméně i tak je to tempo, které se podobá vrcholu minulého ekonomického cyklu, hodnotí růst ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Mediánová mzda (polovina populace dostává nižší mzdu a polovina vyšší) roste ještě rychleji, vzrostla o 9,8 procenta na 27 719 korun. „Medián mezd ale roste rychleji než průměrná mzda. To fakticky znamená, že se snižuje příjmová nerovnost mezi lidmi, kdy zaměstnancům s nízkými příjmy rostou mzdy rychleji než zaměstnancům s vysokými příjmy,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
A na tom, že mzdy hůře placených zaměstnanců rostou rychleji, se podílí i zvyšování minimální mzdy. S ní se zvyšuje i zaručená mzda, která představuje nejnižší mzdu v jednotlivých sektorech. „Na mzdách firmy ve třetím čtvrtletí vyplatily dokonce o 9,7 procenta více. Zaměstnávaly také o 1,2 procenta zaměstnanců více,“ dodává Zeisel.
Ekonom Křeček upozorňuje, že rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou jsou enormně vysoké. Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 11 304 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. „Tato situace může vést k vylidňování regionů s nižšími příjmy,“ upozorňuje Křeček.
Platí také to, že mediánová mzda žen i nadále stoupá výrazně rychleji než mužům. „Zatímco v tomto čtvrtletí vzrostla u mužů o pár desítek korun, ženám se mediánová mzda zvýšila téměř o sedm set korun. I přesto ženy v mediánu nadále vydělávají o 4,6 tisíce korun méně než muži,“ konstatuje analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
Silný mzdový růst není jen v Česku
Zatímco dynamika domácího HDP za Polskem, Maďarskem i Slovenskem zaostává, o mzdách to tak neplatí. I když silný mzdový růst je patrný i v dalších ekonomikách středoevropského regionu, v případě Maďarska je dokonce dvouciferný, jak upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, ekonomové připomínají, že domácí ekonomika vykazuje ze všech okolních zemí nejnižší míru nezaměstnanosti a právě pnutí na trhu práce tlačí odměny zaměstnanců směrem nahoru.
„V ekonomice se však nedaří rychle zvyšovat produktivitu a podnikatelé tak musí nabírat novou pracovní sílu, aby mohli zvyšovat svůj výstup. Poptávka po pracovní síle tak zůstává vysoká, zatímco její nabídka naráží na dno. Tomu se přizpůsobuje mzda,“ vysvětluje Zeisel.
Nízká produktivita však představuje riziko pro pomalejší zvyšování mezd v delším období. Slabý růst produktivity navíc bude nahoru tlačit i ceny. Podnikatelé se budou totiž snažit přenést část svých rostoucích nákladů na koncové zákazníky. Na rostoucí ceny bude zřejmě reagovat centrální banka.
Analytici Komerční banky tak očekávají, že k dalšímu zvýšení sazeb dojde na únorovém zasedání a pokračovat by mělo i v následujících kvartálech. „V příštím roce očekáváme celkem trojí zvýšení sazeb. Klíčová repo sazba ČNB by tak na konci roku měla dosáhnout 2,5 %,“ konstatuje Zeisel.
Svižný růst mezd pokračuje, ale postupně zvolní
Celková dynamika mezd za rok 2018 přesáhne podle ekonomů vzhledem k svižnému růstu i v druhé polovině roku osm procent. „To bude nejvyšší roční růst za posledních 15 let,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podle odhadu analytiků Komerční banky by za celý letošní rok měla průměrná mzda v Česku vzrůst o 8,3 %. „Růst se nezastaví ani v příštím roce, pouze mírně zpomalí. Marže podnikatelů klesají a ti už mají méně prostoru pro další zvyšování odměn zaměstnancům. Klesající zisky firem sníží balík peněz na odměny,“ dodává Zeisel.
Na druhé straně dynamiku znovu podpoří veřejný sektor. Mzdy státních zaměstnanců se i příští rok zvýší přes 11 %. Nejvíce se přilepší učitelům. Další růst čeká od nového roku i minimální mzdu, která se zvedne o 1150 korun na 13 350 korun. „Příští rok tak podle našeho analytického týmu průměrná mzda v domácí ekonomice přidá 6,5 %. Vyšší inflace pak výrazněji ubere z reálné mzdy. Tak se zvýší o 3,9 %,“ míní Zeisel.
Zvolnění tempa mzdového růstu v příštím roce očekává i Seidler, a to na 6–7 procent. A i podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy by v nominálním vyjádření měla v roce 2019 průměrná mzda stoupnout o 6,6 procenta. „Dynamika mzdového růstu má tedy svůj vrchol za sebou. To proto, že zvolňuje dynamika růstu ziskovosti podnikové sféry. Projeví se to zpomalením růstu objemu bonusů a odměn, které jsou každoročně vypláceny zejména na sklonku roku, což způsobuje, že ve čtvrtém čtvrtletí je nominální úroveň průměrné mzdy každoročně zřetelně nejvyšší,“ říká Kovanda.
V následujícím období tempo růstu mezd již začne pozvolna slábnout i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška. „Podepíšou se na tom horší ekonomické výsledky řady firem, pro něž představuje současný růst mezd dlouhodobě neúnosnou zátěž,“ uvedl.
Ačkoliv akutální hodnota růstu mezd nepatrně předčila odhad centrální banky, rozdíl byl pouze nepatrný. „ČNB očekávala mírně vyšší růst mezd v tržních odvětvích – 8 procent namísto 7,8 %, zatímco pro netržní čekala zpomalení k 9 procentům, zatímco meziroční dynamika dosáhla téměř 12 procent. Rozdíl je tak pro vyznění prognózy centrální banky zanedbatelný,“ konsatuje Seidler.
Svižný růst mezd a spotřeby domácností a zejména přetrvávající slabá koruna ve srovnání s očekáváním ČNB budou tak podle něho hlavní důvody, proč lze očekávat další postupné zvyšování sazeb ČNB i v příštím roce.
