Odbory chtějí zvednout minimální mzdu od příštího ledna o 1650 korun na patnáct tisíc korun. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého to může ohrozit prosperitu země. Zaměstnavatelé proto chtějí, aby se i kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky nejnižší garantovaný výdělek od Nového roku nezvedal vůbec. Podle senátora za ČSSD Jiřího Dienstbiera je však produktivita práce v České republice relativně vyšší než mzdy, a tak by se zvedat měly včetně té minimální. Tématu se věnovali v pořadu Události, komentáře.
Nic, nebo 1650? Ať je na zvyšování minimální mzdy vzorec, shodli se Dlouhý s Dienstbierem
Dlouhý: Nemáme nic proti růstu mezd (zdroj: ČT24)
Hospodářská komora navrhuje pro příští rok nulové navýšení minimální mzdy. Svůj plán postavila jako výchozí návrh proti požadavku odborů zvednout částku od ledna o 1650 na 15 tisíc korun. Podle komory by takové přidání ohrozilo zpomalující ekonomiku.
Podle odborů však patří česká minimální mzda v EU k nejnižším a je pod hranicí příjmové chudoby. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) zveřejnila požadavek začátkem dubna. Proti letošku by to byl příští rok nárůst o 12,4 procenta. Podle zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy by navýšení mělo být nejvýš pětiprocentní, tedy asi o sedm set korun.
„Požadavky odborů překročily únosnou mez a v případě, že na ně vláda přistoupí, riskuje budoucí prosperitu české ekonomiky,“ uvedl už ve středu Dlouhý. V České televizi pak připomněl, že pokud by minimální mzda byla 15 tisíc korun, byl by to meziroční nárůst o více než 12 procent a od roku 2013 by to byl nárůst ve výši 87,5 procenta.
„Já bych spíše souhlasil s těmi patnácti sty než s nulou. Protože kdyby se nezvyšovala minimální mzda, tak by klesla pod 40 procent průměrné mzdy v příštím roce a pravděpodobně i nějak výrazněji. Bylo by možná nejlepší, kdyby to byl automatický mechanismus, kdyby se nastavilo nějaké pravidlo, že minimální mzda bude někde na výši zhruba něco přes 40 procent průměrné mzdy. Tak, aby se to nemuselo každoročně rozhodnutím vlády zvyšovat, aby to byla automatika,“ uvedl k tomu Dienstbier.
Poukázal na to, že mzdy jsou v Česku ve srovnání s dalšími zeměmi nebo s průměrem Evropské unie pořád velmi nízké, a to i ve vztahu k produktivitě práce. „Protože produktivita práce je relativně vyšší, než jsou mzdy v České republice. To znamená, měly by se zvedat jak mzdy celkově, tak samozřejmě v návaznosti na to i minimální mzda,“ myslí si Dienstbier.
Podle Dlouhého však nejde jen o momentální stav mezd a produktivity. Zpochybnil také Dienstbierovo tvrzení, že produktivita je větší než mzdy.
„Jde o dynamiku. Jestliže u nás ty mzdy rostly v uplynulých letech tak rychle, že se jejich růst odpoutal od růstu produktivity práce, víme ze srovnání z minulosti u jiných zemí, já jsem ukazoval příklad Řecka, že to je nebezpečné. Znova opakuji, my nemáme nic proti růstu mezd, ale nesmí to mít takovou podobu, že vždycky někdo přijde, praští pěstí do stolu a řekne: 'bude to o tolik a o tolik',“ prohlásil.
Na druhou stranu Dlouhý se senátorem souhlasil, že automatický mechanismus, na základě kterého by se zvyšovala mzda, by rovněž uvítal: „My jsme také chtěli, aby se stanovil nějaký mechanismus. A velmi nás mrzí, že to bylo odmítnuto, nevím, jestli Ministerstvem práce a sociálních věcí, paní ministryní Maláčovou, bez vysvětlení. Já bych si přál, aby byl nějaký valorizační mechanismus. Vždycky na začátek roku, aby to vycházelo k odhadu.“
Minimální mzda
Podle Dienstbiera je spor o tom, jaká by měla být procentuální míra minimální k průměrné mzdě. Dlouhý zahrnul i produktivitu: „Vezměte si příklad, kdybych chtěl skočit dva metry do výšky a řekl bych, že teď chci skočit tři. Nejdřív bych musel začít trénovat, abych mohl skočit. To znamená, musíme zvýšit produktivitu práce, aby se mohly zvyšovat mzdy a aby se mohly přiblížit průměru těch vyspělých zemí.“
Podle Eurostatu má Česko pátý nejnižší poměr minimální mzdy k průměrné a podle odborářů je minimální příjem na hranici příjmové chudoby. „Naše úroveň minimální mzdy je dokonce hluboko za kupní silou minimální mzdy v Rumunsku a dalších zemích. Situace je dokonce tak nepříznivá, že rozdíl mezi českou minimální mzdou a hranicí chudoby pro jednotlivce je takřka 1500 korun,“ kritizoval již dříve předseda ČMKOS Josef Středula.
Dlouhý připomněl, že minimální mzda ovlivňuje i další platy: „Máme takzvanou kategorii zaručených mezd, těch je dokonce osm tříd a vážou se na mzdu minimální, což znamená, že zvýšením minimální mzdy dochází ke mzdovému vzlínání v mnoha jiných oblastech, na což potom musí reagovat třeba státní správa a zvyšuje platy. A pak dnes máme paradoxní situaci, že průměr platů ve státní správě je větší než průměr platů v soukromé sféře. Já bych si taky přál, aby ti, co mají nejméně, aby mohli mít více, ale máme nastavený systém, který pokud by z dlouhodobého hlediska pokračoval takhle dále, je neudržitelný.“
Podle představitele zaměstnavatelů je potřeba také přičíst k celkové situaci podnikatelů i to, že poslední dobou přichází stále další požadavky. „Zrušení karenční doby, vysoké odvody, řeč je o tom, že se budou dále zvyšovat daně, pět týdnů dovolené, zkrácení pracovní doby. To je prostě mnoho věcí, které na podnikatele dopadají,“ zkonstatoval Dlouhý.
Dodal, že v Česku je relativně nízké daňové zatížení, ale že země má jedno z nejvyšších odvodových zatížení práce mezi zeměmi OECD. Dienstbier oponoval, že v absolutních číslech je Česko jedna z nejlevnějších zemí na trhu práce. Podle Dlouhého však nelze „žít v absolutních číslech“.
„Běžte se podívat někdy na toho malého i středního podnikatele, který někdy podniká opravdu na hraně, zaměstnává určitý počet lidí a jeho celková životní úroveň po tom, co mu zbyde, když všecko odvede a zaplatí poctivě a doufejme, že daně platí, že není tlačený do šedé ekonomiky, tak jeho životní úroveň se příliš neliší od životní úrovně zaměstnance, kterého označujeme za nízkopříjmového,“ upozornil předseda Hospodářské komory.