Odbory požadují pro příští rok růst minimální mzdy o 1500 korun. Firmy ale mají výrazně nižší představy

Růst minimální mzdy o více než 1500 korun měsíčně bude pro příští rok požadovat Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která je největší odborovou centrálou v zemi. Ze současných 13 350 korun by se tak podle odborů měl nejnižší zaručený příjem dostat až k 15tisícové hranici. Tento požadavek však narazí na výrazně odlišnou představu firem. Premiér Andrej Babiš proto očekává vleklá jednání. 

Video Události
video

Události ČT: Odbory budou požadovat růst minimální mzdy o více než 1500 korun

Od roku 2014 vzrostla minimální mzda téměř o pět tisíc korun na dnešních 13 350 korun. Nejrychleji ji vláda zvyšovala v posledních třech letech – o více než tisícovku ročně. K poslednímu zvýšení došlo k letošnímu lednu, kdy se minimální mzda zvedla o 1150 korun.

To ale podle odborů nestačí a chtějí, aby vláda ještě přidala. „Česká minimální mzda je jedna z nejhorších, co se týká poměru minimální mzdy k průměrné mzdě. Náš tlak na zvyšování minimální mzdy způsobuje to, že se nám zvyšuje spotřeba, což pomáhá ekonomice,“ uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.  

Zástupci firem už však návrh na skokové zvýšení odmítají. „Minimální mzda v tak složité ekonomické situaci by měla růst maximálně do pěti procent,“ upozornil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. To znamená o necelých 700 korun.

Babiš pro příští rok nečeká tak velké zvýšení jako letos

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) se k aktuálnímu plánu odborů vyjadřovat nechtěla. Už v lednu ale ČT řekla, že znovu počítá s růstem o více než tisícovku. Šéf druhé koaliční strany a premiér Andrej Babiš (ANO) očekává stejně jako loni vleklou debatu. Pro příští rok ale neočekává takový růst, jako je ten pro letošní rok.   

Odbory mají pro svůj plán podporu komunistů. „Já si myslím, že za 15 tisíc korun je stále ještě problém vyžít,“ řekl ekonomický expert KSČM a poslanec Jiří Dolejš. 

Naopak pravicová opozice další zvýšení minimální mzdy odmítá. Může to prý dostat do potíží zejména nejméně kvalifikované zaměstnance v době, kdy ekonomika půjde do recese, domnívá se místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) pak považuje za důležitější snížit zdanění práce než minimální mzdu. 

Poslanecká sněmovna ani Senát však o minimální mzdě nerozhodují. Její případné zvýšení tak bude čistě záležitostí Babišovy vlády. Ta by měla definitivně rozhodnout na podzim.

Za minimální mzdu pracují v Česku asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí. Naposledy vzrostla letos v lednu o 1150 korun. Podle ministryně Maláčové se ale zvýšení minimální mzdy týká všech pracovníků, protože vytváří tlak na růst jejich mezd. 

Spolu s minimální mzdou se zvedá i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Zaručená mzda, kterou zákoník práce zavedl v roce 2007, se vyplácí v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Zaručená mzda se letos zvedala z dosavadního rozmezí 12 200 až 24 400 korun na 13 350 až 26 700 korun.