Minimální mzda by se v Česku mohla od roku 2020 pravidelně valorizovat. Navázala by se na průměrnou mzdu tak, že by měla odpovídat zhruba 40 procentům průměrného hrubého výdělku. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí. Ani Hospodářská komora, ani odbory ale s modelem spokojeny nejsou. Návrh by měla ve středu projednat tripartita. Pro příští rok navrhuje resort přidání buď o 800, nebo o 1000 korun.
O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé dlouhodobě žádají, aby měl růst jasná pravidla, nebyl závislý na politicích a byl předvídatelný. Svaz průmyslu a dopravy už dříve uvedl, že by se měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i Hospodářská komora.
O zvyšování minimální mzdy jedná vždy také tripartita, zaměstnavatelé a odbory se ale na částce neshodnou. Nyní je otázkou, o kolik se zvedne minimální mzda v příštím roce.
Podle odborů je přidání o 800 či 1000 korun nedostatečné. Žádají 1500 korun. Zaměstnavatelé se naopak skokovému růstu brání. Podle nich pak musí zvyšovat i ostatní výdělky bez ohledu na produktivitu. „Dochází k deformaci mezd,“ uvedla Hospodářská komora. Podle ní v některých oborech, jako je textilní průmysl či zemědělství, nucené přidávání brzdí rozvoj firem. Tajemník komory Tomáš Vrbík návrhy označil „za politické gesto vůči stranám, s nimiž se jedná o koaliční spolupráci“.
Středula: V Rumunsku si za minimální mzdu pořídí víc
Podle odborů je česká minimální mzda ve srovnání s ostatními státy EU ale nízká a její kupní síla je slabá. Víc si za minimální výdělek pořídí lidé na Slovensku, v Rumunsku či Maďarsku, řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „To si čeští zaměstnanci, kteří pracují za minimální mzdu, v žádném případě nezaslouží,“ uvedl.
Podle podkladů pro tripartitu za minimální mzdu pracovalo 150 tisíc lidí, tedy 4,1 procenta zaměstnanců. Pokud by se jim od ledna přidalo o 800 korun na 13 tisíc korun, odpovídala by příští rok minimální mzda 38,8 procenta průměrné mzdy. Zaměstnavatele by to stálo navíc asi 2,3 miliardy korun. Na jednoho pracovníka s minimální mzdou by jim mzdové náklady ročně vzrostly o 12 864 korun. Do sociálního pojištění by ale přiteklo o 540 milionů víc a do zdravotního o 230 milionů víc.
Pokud by se minimální mzda zvedla o 1000 korun na 13 200 korun, dosahovala by 39,4 procenta průměrného výdělku. Zaměstnavatelé by museli vydat o 2,9 miliardy korun víc. Mzdové náklady na pracovníka by vzrostly ročně o 16 080 korun. Na sociálním pojištění by se vybralo o 690 milionů a na zdravotním o 300 milionů víc.
Valorizace podle průměrného výdělku. Vláda by ale mohla přidat i víc
Ministerstvo navrhuje, aby se minimální mzda začala stanovovat v poměru k průměrnému výdělku. Vláda by ale případně mohla přidat i víc, kdyby se poměr dostal pod 39 procent, jak navrhuje ve druhé variantě ministerstvo. Podle něj by bylo také možné v krizi valorizaci zastavit.
Odborům se ale nelíbí, že by částka nedosahovala ani dvou pětin průměrného výdělku. „Myslíme si, že je to nedůstojné. Koeficient má vyjadřovat takové navýšení, abychom se postupně dostali přibližně na 50 procent průměrné mzdy,“ řekl Středula. Podle něj navrhované nastavení spíš minimální mzdu pod dvoupětinovou hranicí zmrazí.
S modelem není spokojena ani Hospodářská komora. Pokud by podle ní o navýšení mohla dál rozhodovat vláda, nepodařilo by se přidávání odpolitizovat. „Žádná z variant nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu nyní. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi,“ uvedl Vrbík. To by podle něj mohlo zhoršit nezaměstnanost.
