Vláda by měla příští rok zvýšit minimální měsíční mzdu o tisíc korun. České televizi to řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zatímco podle odborů je navrhovaný růst o tisícovku nedostatečný, zástupci firem ho naopak považují za příliš rychlý. Dohodu se bude snažit najít vláda spolu s odbory a zaměstnavateli na jednání tripartity příští středu.
Minimální mzda vzroste příští rok o dalších 1000 korun, slibuje Babiš
„Ten nárůst o tisíc korun je adekvátní a mohli by být všichni spokojení. My jsme za té minulé vlády navýšili minimální mzdu z 8500 na 12 200, před naší koaliční vládou minimální mzda de facto nerostla,“ upozorňoval předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Byli to ovšem sociální demokraté, kdo růst minimální mzdy prosazoval.
Teď navrhuje Babiš zvýšení z dnešních 12 200 na 13 200 korun. „Ten návrh o tisíc korun je vlastně asi nárůst o 8,2 procenta, což je, myslím, rozumné,“ upřesňuje. Ke zvýšení minimální mzdy nepotřebuje vláda poslance ani senátory, opatření může prosadit sama.
Zvýšení minimálního příjmu o tisícovku měsíčně je zároveň jednou ze dvou variant, kterou přinese na středeční jednání tripartity ministryně práce Jaroslava Němcová. Druhý návrh počítá s růstem o osm set korun. A právě tuto variantu podporují zástupci firem. „Růst o osm set by měl být přijatelný pro většinu odvětví průmyslu a dopravy,“ míní prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Odbory ale požadují téměř dvakrát tolik. Měsíční minimální příjem chtějí zvýšit až na 13 700 korun. „Tisíc pět set korun není žádný dramatický růst, je to velice slušný růst, který navíc dostane minimální mzdu v poměru k průměrné mzdě někde na 42 procent,“ zdůrazňuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory argumentují i tím, že v Česku je i přes rychlé zvyšování v posledních letech minimální mzda nižší než v Polsku nebo na Slovensku. Naopak v Maďarsku je nižší.
Plán odborů podporují sociální demokraté, kteří by v případě vstupu do druhé Babišovy vlády spolurozhodovali i o konečné výši minimální mzdy. „Pro nás je výchozí pozice skutečně 1500 korun, podle nás si to určitě zaměstnanci zaslouží. A co se týče té výsledné částky, tak rozhodně by neměla být nižší než tisíc korun,“ říká místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.
Minimální mzdu v Česku pobírá zhruba sto padesát tisíc lidí
Minimální mzdu pobírají v Česku víc než čtyři procenta zaměstnanců, tedy zhruba 150 tisíc lidí. Její růst minimálně o 800 až 1000 korun podporují i další strany.
„Nemělo by se troškařit, protože už teď jsme mzdoví outsideři. Myslím, že 13 tisíc je spodní hranice,“ míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Tam by byl ten nárůst na 13 tisíc korun měsíčně, když to bude 13 200, my proti tomu nic nenamítáme,“ říká i místopředseda rozpočtového výboru PSP Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Řekněme si zcela na rovinu: za těch 12 200 korun se prostě nedá vyžít,“ dodává předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
S jakýmkoliv zvýšením minimální mzdy naopak nesouhlasí pravicová opozice. Podle ní by mohlo znamenat vzrůst nezaměstnanosti.