Odbory mají nový cíl: zkrácení pracovní doby o půl hodiny. Minimální mzdu chtějí hnát až na 13 700

Odbory chtějí pro příští rok po vládě růst minimální mzdy na 13 700 korun. S požadavkem nenarazili u premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) na „principiální odpor“. Odboráři se chtějí soustředit i na zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně. Vyplynulo to z prvního dne sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, která zastupuje na 310 tisíc členů. Odboráři také opět zvolili Josefa Středulu do svého čela na další čtyři roky.

Video Události
video

Události ČT: Odboráři si na sjezdu zvolili staronové vedení a vytyčili úkoly

Odbory budou podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly požadovat zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku o 1500 korun z 12 200 na 13 700 korun. „Česká republika se nenachází tam, kde si zaslouží. Myslíme si, že mzda ve výši deset eur včetně odvodů v zemi, která má slušný výkon ekonomiky, není v pořádku. Čeští zaměstnanci mají rozhodně na víc,“ řekl Středula. Dodal, že odboráři budou „nekompromisně vyjednávat“ o dalším navýšení mezd.  

„Rádi bychom, aby se růst minimální mzdy konečně v této zemi zakotvil určitým procentem ve vztahu k průměrné mzdě, aby se nezneužívala pro politický boj,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák. Jednou z cest by podle něj mohla být její fixace například na 40 procentech průměrné mzdy.

Premiér v demisi Andrej Babiš řekl, že s růstem minimální mzdy podle požadavku odborů na 13 700 korun principiálně nemá problém, dohodnout se ale musí odbory a zaměstnavatelé.

Středula také hodlá prosazovat snížení pracovní doby o půl hodiny denně, tedy na 48,5 hodiny týdně. „Zkracování pracovní doby je zodpovědné, může to pomoci i v tvorbě pracovních míst,“ prohlásil Středula. Podle něj kratšímu pracovnímu týdnu bude nahrávat i nastupující digitalizace

„Pro každého ředitele firmy nebo instituce, jsou nejdůležitější lidi, pro které musí vytvořit podmínky, aby pro jeho firmu pracovali. Tím, že máme nejnižší nezaměstnanost, si to zaměstnavatelé uvědomují, otázkou to je u nadnárodních firem. Kdyby naše lidi zaměstnávali v Německu, tak rozdíl ve mzdách je až čtyřnásobný,“ uvedl v pátek premiér v demisi Andrej Babiš. 

Hanák ale tento požadavek považuje za nereálný. „Když nemáme vyřešený trh práce, chybí nám lidi, nedovedu si to představit jinde, než u úředníků, v obchodech a provozech, kde mají tři nebo čtyři směny, ale jinde to zatím nepůjde,“ řekl k požadavku na kratší pracovní dobu.

„Plošné zkrácení pracovního týdne nevyhnutelně vede ke krácení mezd, což by pravděpodobně narazilo na vůli samotných zaměstnanců,“ upozorňuje zase Hospodářská komora.

Video Odbory požadují vyšší peněz i o půl hodiny kratší pracovní dobu
video

Odbory požadují vyšší mzdy i o půl hodiny kratší pracovní dobu

Zdroj: ČT24

Vedle zkrácení pracovní doby si odboráři mezi úkoly pro příští roky schválili i uzákonění pěti týdnů dovolené pro všechny, zrušení karenční doby a dřívější odchod do penze pro pracovníky v náročných profesích.

Odbory chtějí euro. Ale ne teď

Odbory podle Středuly podporují vstup Česka do eurozóny. Česko by však nemělo euro přijímat teď, ale až po posílení koruny za lepšího kurzu, řekl Středula. Loni ve čtvrtém čtvrtletí dosahoval průměrný výdělek v Česku 31 646 korun. Podle Středuly při kurzu 27 korun by průměrný zaměstnanec v Česku vydělal 1172 eur, při kurzu 24,30 koruny za euro by to bylo 1302 eur a při kurzu 21,60 pak 1465 eur.

„Mít a nemít 300 eur je opravdu vysoká kupní síla,“ dodal Středula. Babiš k tomu řekl, že nyní je proti vstupu do eurozóny. Vlastní měna je podle něj vhodný nástroj pro řešení případné hospodářské krize. Skepticky se postavil i k přílišnému posilování koruny. Kdyby koruna posílila na úroveň 18 až 19 korun za euro, mohlo by to podle něj ohrozit český vývoz.

Lidé nejsou, firmy musí odmítat zakázky

Česko má nyní nejnižší nezaměstnanost v EU. V březnu dosahovala 3,5 procenta. Úřady práce evidovaly na konci prvního čtvrtletí 263 608 uchazečů o práci a víc než čtvrt milionu volných míst. Zaměstnavatelé požadují síly ze zahraničí. Stěžují si na to, že musí kvůli nedostatku zaměstnanců omezovat výrobu a odmítat zakázky.

Podle Babiše je právě rekordně nízká nezaměstnanost a s ní spojený nedostatek pracovníků nyní největším problémem Česka. Je proto podle něho potřeba zlepšit činnost úřadů práce, aby firmám chybějící pracovní síly posílaly. „Poslouchám všude, že úřady práce jsou v roli statistů. Když firmy mají představu, koho hledají na jakou pozici, tak by měly být úřady aktivní. Vědí, kdo je nezaměstnaný,“ řekl novinářům Babiš. Stát se podle něj nezajímá o to, „které profese nabízí“.

Video Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák k požadavkům odborů
video

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák k požadavkům odborů

Zdroj: ČT24

Premiér v demisi zmínil chybějící síly do technických profesí či zdravotní sestry. Dodal, že na rozdíl od odborů se nestaví proti přivážení potřebných pracovníků ze zahraničí, kteří musí ale pracovat za stejných podmínek a za stejnou mzdu jako Češi.

Podle odborníků na problematiku zaměstnanosti Česko už dosáhlo přirozené nezaměstnanosti a volné síly na trhu nejsou. Lidé, kteří jsou v evidenci úřadů práce, nemívají potřebnou kvalifikaci.

Odboráři nesouhlasí s tím, že by se úřady práce problematice zaměstnanosti nevěnovaly a úředníci dostatečně nepracovali. Předák Středula podotkl, že úřady se nevěnují jen řešení nezaměstnanosti, ale také vyplácení dávek. „Lidé opravdu na úřadech práce nelelkují. Mají spoustu jiných úkolů,“ dodal Středula.

Seškrtané peníze na rekvalifikace

Podle něj zlepšení situace v Česku nepomohlo ani to, že minulá vláda seškrtala pro letošek výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti z 2,5 miliardy na 0,5 miliardy, mimo jiné tedy prostředky na rekvalifikace, školení a další přípravu.

Kvůli škrtům v letošním rozpočtu se předák přímo na tiskové konferenci střetl s Babišem, který byl v minulém koaličním kabinetu ministrem financí a resort financí spravovalo jeho hnutí ANO. Babiš argumentoval tím, že jako šéf státní pokladny zlepšil výběr daní a za snížení částky na zlepšení zaměstnávání nemůže.

Středula mu naopak připomínal, že o rozpočtu a snížení sumy rozhodoval celý kabinet, tedy i ministr financí a ministři z hnutí ANO.

Odboráři také volili vedení centrály na příští čtyři roky. Jediným kandidátem na předsedu byl Středula, kterého sjezd potvrdil v čele organizace. Protikandidáty neměli ani místopředsedové Radka Sokolová a Vít Samek, kteří budou ve funkcích pokračovat