Do eurozóny není možné nikoho nutit, říká šéf euroskupiny

Ke vstupu do eurozóny není možné nikoho nutit, prohlásil nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který je zároveň předsedou euroskupiny. Tu tvoří ministři financí členských zemí eurozóny. Dijsselbloem tak reagoval na středeční slova předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, který v projevu před Evropským parlamentem vyzval, aby euro přijaly všechny členské země Evropské unie.

Rozšíření bude postupný proces, který bude výrazně záviset na vývoji v daných zemích, upozornil šéf euroskupiny. „A na jejich vůli a na vůli jejich voličů, že se chtějí zemí eurozóny stát. Bude to přirozený proces, nemůžeme je seshora tlačit k vyšší rychlosti,“ řekl Dijsselbloem při příchodu na dnešní neformální jednání ministrů financí eurozóny v estonské metropoli Tallinnu. Je však přesvědčen, že euro přijmou i další země bloku a takový vývoj pokládá za dobrý.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maireho má nyní před úvahami o rozšiřování přednost zahájení hlubší integrace eurozóny s jejími nynějšími členy. „Máme k tomu jedinečnou příležitost,“ řekl novinářům a připomněl proevropské naladění nové francouzské vlády i zlepšující se hospodářskou situaci zemí se společnou evropskou měnou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle něj chystá na konci září vystoupit se svou představou budoucnosti eurozóny i EU.

Německý ministr Wolfgang Schäuble poznamenal, že Junckerovo vyjádření před europarlamentem bylo možná trochu nepochopeno. Platí podle něj i nadále, že státy, které mají o eurozónu zájem, musejí splňovat potřebné ekonomické podmínky. V opačném případě není podle něj vstup v zájmu ani stávajících členů, neboť může ohrozit stabilitu eurozóny.

Také eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici při příchodu na jednání v Tallinnu prohlásil, že ti, kdo mají zájem o vstup, musejí splňovat příslušná kritéria a musejí si euro sami přát. „Nabízíme určité prostředky, abychom jim pomohli s přípravou,“ poznamenal. Juncker v europarlamentu navrhl vznik nástroje, který by s přípravou na vstup do eurozóny pomáhal zemím finančně i technicky.

Nikdo nebude k přijetí eura nucen, vstup každého je vítán. Samozřejmě, pokud vstoupit může a sám si to přeje.
Pierre Moscovici
eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla

Juncker ve středečním projevu také nabídl konkrétní představy změn institucí eurozóny, například vznik funkce ministra hospodářství a financí, který by byl jak místopředsedou Evropské komise, tak šéfem jednání euroskupiny. Odmítl naopak některé návrhy, které v minulosti zazněly třeba z Paříže.

Podle Dijsselbloema by bylo lepší debatu začínat u toho, co stávající podobě měnové unie chybí k její větší odolnosti či konkurenceschopnosti. „Měli bychom začít tím, kde jsou problémy, a u debaty o institucích až skončit,“ poznamenal současný předseda schůzek euroskupiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 1 hhodinou

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku. Celý rozhovor se šéfem letiště nabídnou na ČT24 Události, komentáře z ekonomiky, které začínají ve 22:00.
před 1 hhodinou

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 2 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 5 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
před 13 hhodinami

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
včeraAktualizovánovčera v 19:00‌‌

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
1. 10. 2026Aktualizováno1. 10. 2026‌‌

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.