Průměrná mzda v Česku se zvýšila na 33 840 korun. Řada lidí ale bere méně, medián je 29 247 korun

Průměrná mzda v Česku v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 pak stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun, reálně to byl nárůst o 5,9 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad. Zatímco vývoj za celý rok odpovídá očekávání analytiků, poslední čtvrtletí je dost zklamalo.

Čtvrtletní výsledek je horší, než očekávali analytici. Za poslední tři měsíce roku předpokládali proti předchozímu čtvrtletí mírné zpomalení růstu mezd pod osm procent. Reálné zvýšení odhadovali pod šesti procenty. Za celý loňský rok výsledek odpovídá očekávání, ekonomové předpovídali reálný nárůst průměrné mzdy zhruba o šest procent.

Růst mezd v závěru minulého roku zpomalil, za čímž však podle analytiků stojí zejména vyšší srovnávací základna konce roku 2017, kdy vzrostly platy ve veřejném sektoru. 

Nahrávám video

„Z toho důvodu bylo tak zpomalení nejcitelnější právě u mezd v netržních odvětvích. Obecně však růst mezd zpomalil téměř napříč celou ekonomikou, což do jisté míry objasňuje slabší spotřebu domácností v závěru minulého roku. Celkově je však možné hodnotit růst mezd v minulém roce za velmi příznivý, alespoň z pohledu domácností, které tak ze současného přehřátého trhu práce profitují nejvíce za posledních zhruba 15 let,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. 

Dalším vysvětlením můžou být podle ekonoma KB Viktora Zeisela nižší odměny plynoucí ze slabších zisků společností. „Některé společnosti odvozují své roční bonusy od zisku firmy a ziskovost firem v posledním roce výrazně klesla,“ uvedl.

„Je to sice slabší výsledek, než se čekalo, ale stále jde o silné tempo. Utažený trh práce, zvyšování minimální mzdy a zvyšování platů ve veřejné sféře stále tlačí na růst mezd,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Michal Brožka.

Vývoj průměrné mzdy v ČR (v %, meziročně)
Zdroj: ING Bank/ČSÚ

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 29 247 korun, uvedl ČSÚ. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali mzdu mezi 14 475 Kč a 54 320 Kč. Stále také jako v předchozím čtvrtletí platí, že mzdy zaměstnanců s nižšími platy rostou rychleji, než těm s vyššími. Průměrná mzda se tak zvyšuje pomaleji než mediánová.

Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Mezi obory pobírali ve čtvrtém čtvrtletí nejvíc pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrná mzda byla 55 754 korun. Více než 50 tisíc korun měli už jen v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl průměr 53 323 Kč. Naopak nejméně si vydělali lidé v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru 19 206 korun, následovaní pracovníky administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 703 korun.

Nahrávám video

Meziročně si nejvíce polepšili lidé v ubytovacích a stravovacích službách o osm procent a ve zdravotní a sociální péči o 7,9 procenta. Nejmenší nárůst o 3,7 procenta byl v těžbě a dobývání, o pět procent se průměrná mzda zvýšila v zemědělství, lesnictví a rybářství. 

Průměrná výše mezd v hlavním městě je nejvyšší ze všech krajů. Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 34 293 korun, následuje Jihomoravský a Plzeňský kraj s výdělkem nad 32 500 Kč. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí stoupla na 29 703 korun a následně v Olomouckém kraji, kde meziročně vzrostla o 7,1 procenta na 30 685 korun.

Růst mezd letos zřejmě zpomalí

Díky rostoucím mzdovým nákladům se ale snižuje ziskovost firem. To bude podle analytiků,  navzdory pokračujícími přehřátému trhu práce, ochotu firem dále zvyšovat mzdy snižovat. A napomůžou tomu i vyšší obavy ohledně zpomalování ekonomického růstu, což již naznačují data z posledního čtvrtletí minulého roku.

„Z toho titulu tak čekáme, že růst mezd letos zpomalí patrně k 5–6 %. Na růst mezd bude naopak v letošním roce působit další zvýšení minimální mzdy o 1150 Kč na 13 350 Kč a navyšování platů státních zaměstnanců,“ říká Seidler. Také Brožka očekává, že v souladu se zpomalováním ekonomiky bude tempo růstu platů letos zvolna brzdit. „Pro rok 2019 čekáme tempo růstu mezd 6,7 %, což v reálném vyjádření odpovídá 4,4 %,“ uvedl. 

Aktuální čísla ale ukazují, že růst mezd byl v závěru loňského roku slabší, než Česká národní baka (ČNB) předpokládala. „Z tohoto pohledu tak čísla o mzdách sama o sobě nenutí bankovní radu ke spěchu při jejích úvahách o dalším možném zvýšení úrokových sazeb,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.