Průměrná mzda v Česku vzrostla v čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36 144 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta. Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda meziročně o 7,1 procenta na 34 125 korun. Reálně to byl nárůst o 4,2 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků ale tlak na růst mezd kvůli zpomalování růstu ekonomiky polevuje.
Průměrná mzda stoupla na 36 144 korun. Její růst ale ztrácí na síle
Průměrná mzda v Česku překonala úroveň 36 tisíc korun, nicméně její růst v průběhu loňského roku zpomaloval. „Výraznou změnu však přinesl pro odvětví vzdělávání, kde se průměrný plat zvýšil meziročně o 12,5 procenta na 35 323 korun, čímž se dostal nad celkovou průměrnou mzdu,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Navzdory postupnému zpomalování ale vzrostly mzdy za celý rok 2019 o 7,1 procenta. „To je sice nepatrně méně než v roce 2018, kdy činil celoroční růst 7,6 procenta, i tak však dynamika minulého roku patří mezi ty nejvyšší za posledních dvacet let,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Výsledky mezd za poslední čtvrtletí loňského roku podle analytika ČSOB Petra Dufka znovu potvrdily, že tlak na růst mezd v české ekonomice polevuje. „Průměrná měsíční hrubá mzda se v tomto období meziročně zvýšila o 6,7 procenta, reálná vzhledem k vyšší inflaci jen o 3,5 procenta. Na trhu práce sice přetrvávalo napětí způsobené nedostatkem zaměstnanců, nicméně například v průmyslu, kterému chybí nejvíc lidí, se přidávalo jen o pět procent,“ konstatuje.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 31 202 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 365 korunami a 58 398 korunami měsíčně. „I růst mediánové mzdy ale nepatrně zpomalil na meziroční tempo 6,6 procenta z předchozích 6,7 procenta,“ upozornil ekonom Komerční banky (KB) Michal Brožka.
Jak meziročně rostly průměrné mzdy v posledním čtvrtletí 2019
V Praze se vydělává o zhruba osm tisíc korun více než jinde v republice
Z jednotlivých krajů vedou jednoznačně pražské mzdy, celorepublikový průměr převyšují o 8093 korun. Procentuální nárůst byl ale mezi kraji nejpomalejší.
„Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech,“ vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Nejblíže Praze je Středočeský kraj s průměrnou mzdou 36 829 korun, následuje Plzeňský a Jihomoravský kraj s výdělkem nad 35 tisíc korun. Naopak nejnižší mzdy pobírají lidé v Karlovarském kraji, kde hrubá mzda ve čtvrtém čtvrtletí stoupla na 31 811 korun.
Růst průměrných mezd v posledních letech (v %)
Platy rostly všude, vyjma těžebního sektoru
Růst platů v posledním čtvrtletí statistici zaznamenali ve všech sledovaných kategoriích s výjimkou těžby, kde mzda meziročně klesla o 0,4 procenta, o což se postaral propad mimořádných odměn na konci roku. Ve všech ostatních oborech vzrostla nominální mzda meziročně o více než tři procenta. Vysoce nadprůměrný byl růst platů v oblasti vzdělávání.
Nejvyšší mzdy byly loni v peněžnictví a pojišťovnictví, kde lidé brali v průměru 59 296 korun měsíčně. Přibližně o 500 korun méně dostávali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech.
V obchodě vzrostla průměrná mzda v roce 2019 o 6,4 procenta na 31 879 korun. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o šest procent na 33 561 korun. Nejnižší průměrné mzdy vykazovalo ubytování, stravování a pohostinství, a to 19 990 korun. Lidé vykonávající administrativní a podpůrné činnosti brali v průměru 22 481 korun.
Průměrná mzda v Česku se nepřetržitě zvyšuje od začátku roku 2014. Podle analytiků je za tím dobrá kondice ekonomiky a tlak na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce.
Růst mezd zvolní a s ním zřejmě i spotřeba domácností
Vzhledem k předpokládanému zpomalování ekonomiky a určitému uvolnění napětí na trhu práce analytici očekávají, že růst mezd v letošním roce zvolní. „Bude se pohybovat kolem 5,5 procenta,“ říká hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler. A dodává, že celkový růst mezd letos podpoří další navyšování mezd pro pedagogické pracovníky, zdravotníky a ostatní zaměstnance státního sektoru, stejně tak další téměř desetiprocentní nárůst minimální a zaručené mzdy.
Míní však zároveň, že z titulu vyšší inflace, která letos pravděpodobně přesáhne tři procenta bude růst reálné mzdy pouze mírně přes dvě procenta. „Tedy nejslabší od roku 2013, kdy reálné mzdy propadly o 1,6 procenta. To by mohlo znamenat mírně zvolnění doposud silné spotřeby domácností,“ říká Seidler.
Také ekonom Dufek předpokládá, že si letos zaměstnanci v průměru přilepší o 5,5 procenta, respektive s ohledem na očekávanou vyšší inflaci reálně o zhruba dvě procenta. „Jde samozřejmě jen o průměrná čísla, která jsou do značné míry virtuální, protože na průměr si nesáhnou dvě třetiny zaměstnaných lidí,“ připomíná. A dodává, že rozdíly mezi vývojem mezd v soukromém sektoru a platů ve veřejném sektoru se dál prohloubí.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka budou v letošním roce pokračovat trendy z loňského roku, kdy rychleji platy porostou ve veřejném sektoru oproti soukromé sféře. „Dojde k mírnému poklesu zaměstnanosti a reálný růst mezd s ohledem na vysokou inflaci dále zvolní. Očekávám, že v průměru hrubá měsíční nominální mzda letos vzroste jen lehce přes pět procent,“ uvedl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že loňský růst mezd odráží dva zásadní faktory. Prvním je situace na trhu práce na přelomu předloňského a loňského roku, kdy převažovala poptávka po práci ze strany firem nad nabídkou dostupných pracovních sil. Druhým faktorem byla vládní politika v podobě zvýšení platů ve školství a zdravotnictví.
Letošní rok ale bude podle Marka ovlivněn řadou rizik ohrožujících vývoj ekonomiky, včetně dopadů šíření koronaviru. „Nicméně v řadě odvětví je stále problém hledat nové pracovní síly. Výsledkem tak mohou být větší rozdíly ve vývoji mezd napříč odvětvími, než tomu bylo v posledních dvou až třech letech,“ uvedl. Letos počítá s růstem průměrné mzdy o zhruba šest procent.
