Aktuální údaje o vývoji ekonomiky v závěru loňského roku vzhledem k posledním událostem kolem šíření koronaviru podle analytiků naznačují, že růst HDP by mohl za celý letošní rok klesnout až pod dvě procenta. Meziroční růst ekonomiky v posledním čtvrtletí 2019 byl nižší i než odhady ČNB. Ta však zůstává optimistická, podle jejích prognóz se růst ekonomické aktivity v průběhu letošního roku opět zrychlí. Analýza Bloombergu však tvrdí, že právě česká ekonomika je v Evropě více ohrožená výpadky čínské výroby kvůli koronaviru než jiné.
Českou ekonomiku může koronavirus přidusit více než jiné, ukazuje analýza
Meziroční růst ve čtvrtém čtvrtletí činil podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu 1,8 procenta, tedy o 0,1 procentního bodu méně, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Aktuální zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil také zpomalení meziročního růstu české ekonomiky z předloňských 2,8 procenta na loňských 2,4 procenta. Celkově je přitom podle ekonomů stav ekonomiky ve srovnání s dalšími zeměmi poměrně dobrý, podporovaný silnou spotřebou a investicemi.
Pomalejší růst HDP byl ale podle ředitele sekce měnové centrální banky Petra Krále v souhrnu výsledkem protisměrných odchylek skutečnosti od prognózy u jednotlivých výdajových složek. Hrubá tvorba kapitálu proti očekávání ČNB meziročně vzrostla. Rychleji rostla také spotřeba domácností. Výrazně záporný příspěvek čistého vývozu působil naopak ve směru nižšího růstu HDP proti odhadům.
Vývoz zboží a služeb pak podle Krále znatelně poklesl a celkový dovoz naopak vzrostl. ČNB přitom očekávala meziroční stagnaci u obou položek zahraničního obchodu. Rovněž spotřeba vlády rostla ve srovnání s odhady ČNB pomaleji.
„Zveřejněná data potvrzují, že růst české ekonomiky na konci roku 2019 znatelně zvolnil. Podle stávající prognózy ČNB bude růst ekonomické aktivity v průběhu letošního roku opět postupně zrychlovat, a to v návaznosti na pozvolné oživení zahraniční poptávky. Růst hrubého domácího produktu bude v letech 2020 a 2021 nadále tažen zejména zvyšujícími se spotřebními výdaji českých domácností,“ uvedl ale Král. Podle něj tak bude v letošním i příštím roce ekonomický růst postupně a mírně zrychlovat.
Čísla zatím zůstávají velkou neznámou
Podle ekonomů je však ekonomický růst Česka, zemí Evropské unie i světové ekonomiky s velkým otazníkem.
„Ekonomický růst v každém případě zpomaluje a je jen velkou neznámou, nakolik jej zasáhne současné dění okolo šířícího se koronaviru. Jak moc se dál propadne zahraniční poptávka, zejména pokud jde o automobilový průmysl, nebo nakolik začnou firmy revidovat svoje investiční záměry. Na vyčíslování těchto důsledků je nicméně stále ještě velmi brzy. Prozatím počítáme se zpomalením růstu HDP pod dvě procenta,“ uvedl například ekonom ČSOB Petr Dufek.
I podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera se nyní zdá poměrně pravděpodobné, že letošní růst tuzemské ekonomiky bude začínat spíše číslem jedna, a bude tak patrně nejslabší od roku 2013, kdy tuzemská ekonomika mírně poklesla. „Odhady růstu světové ekonomiky včetně Česka se však budou v příštích týdnech dále revidovat na základě průběhu nákazy COVID-19, což je v tuto chvíli obtížné předjímat,“ uvedl.
Česká ekonomika každopádně loni rostla druhým nejpomalejším tempem ze zemí Visegrádské skupiny. Přidala 2,4 procenta, jak plyne ze zpřesněných údajů ČSÚ. Slovensko rostlo tempem 2,3 procenta, Polsko ale zato přidalo 4,1 procenta, a Maďarsko dokonce 4,9 procenta. „Letos poroste velmi pravděpodobně dokonce nejpomaleji ze zemí Visegrádu, právě i kvůli koronaviru, který celkovou relativní ekonomickou pozici Česka v rámci dané skupiny zemí ještě dále zhoršuje,“ komentuje výsledky ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Jak totiž plyne i z analýzy Bloombergu, Česko je ze zemí Visegrádské skupiny zřejmě ekonomicky nejzranitelnější v případě výpadku v dodavatelsko-odběratelských řetězcích způsobeném šířením koronavirové nákazy v Číně a souvisejícím zavřením průměrně poloviny tamních výrobních kapacit, jak tomu bylo v únoru.
Přitom šíření onemocnění způsobeného novým typem koronaviru v Jižní Koreji a Japonsku by mohlo podle analytiků znamenat, že v čínských továrnách bude nutné znovu přerušit výrobu.
„Nedostatek mnoha součástek může zastavit celý výrobní proces, takže pokud japonské a korejské firmy nemohou dodávat zboží, pro montážní firmy to bude znamenat ještě další problémy, například pro Foxconn,“ uvedl analytik výzkumné společnosti Gavekal Dragonomics Dan Wang.
Čína zhruba čtvrtinu dodávek, které přijímá z Koreje, zase posílá do zahraničí. Loni dovezla polovodiče za 64 miliard dolarů (1,5 bilionu korun), a také obrazovky z tekutých krystalů (LCD) a součástky pro mobilní telefony za miliardy dolarů.
„Japonsko a Jižní Korea jsou důležitými obchodními partnery Číny, takže pokud tam epidemie bude dál eskalovat, pak by uzavření továren, zastavení logistiky a omezení vývozu přímo zasáhlo dodávky našim firmám na všech stupních dodavatelského řetězce,“ uvedli ve zprávě analytici společnosti CITIC Securities.
Česko je přitom nejzranitelnější nejen ze zemí Visegrádské skupiny, ale také v rámci všech evropských zemí, zdůrazňuje Kovanda. „Podle analýzy Bloombergu bude muset ze svého meziročního růstu v prvním čtvrtletí nejspíše ubrat více než 0,3 procentního bodu, tedy více než ostatní země Visegrádské skupiny,“ říká Kovanda.
Jak koronavirus nakazí ekonomiky některých zemí
Bloomberg pak zmiňuje, že v případě jeho nejhoršího scénáře, kdy by koronavirus „napadl“ ekonomiky všech zemí v podobném rozsahu jako v lednu tu čínskou, by celkově svět připravil v roce 2020 o 2,7 bilionu dolarů, a to i v případě, že by se už v posledním čtvrtletí letošního roku dostavilo zotavení.
Na druhou stranu, ačkoliv českou ekonomiku pravděpodobně zasáhne přerušení výrobních řetězců vyvolané sníženou aktivitou průmyslových firem v Číně, je potřeba podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera také vzít v úvahu to, že už teď výrobu obnovilo 80 procent velkých čínských korporací. „Delší přerušování se týká zejména menších firem. Tuzemské hospodářství negativně spíše pocítí úbytek turistů,“ konstatuje.
Podle něho by česká ekonomika tak nemusela zase tolik trpět vlivem slabších exportů do Číny. „Tuzemský vývoz je navázán spíše na finální spotřebu německých domácností. České hospodářství tak vykáže vyšší citlivost vůči ochabování ekonomické aktivity v eurozóně,“ dodává.
Nejen OECD už odhad růstu globální ekonomiky snížila
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) každopádně v pondělí už svůj výhled růstu globální ekonomiky prudce zhoršila právě s ohledem na šíření koronavirové nákazy.
Globální ekonomika by podle ní měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.
Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Aktuální odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze však podle Kovandy považovat stále ještě za poměrně optimistický. Připomíná, že i například australská banka ANZ podle své v úterý aktualizované prognózy počítá s letošním už jen s 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky.
„Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta,“ dodává Kovanda.
Snížení odhadu růstu klíčových ekonomických celků ze strany OECD budou muset tak podle něho zohlednit české instituce.
„Ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta. Česká národní banka vycházela letos v lednu, kdy tvořila svoji aktuální prognózu, z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. České ministerstvo financí také světové ekonomice letos přisuzuje vyhlížený růst 3,4 procenta, který je tedy o celý procentní bod vyšší, než kolik činí dnešní prognóza OECD. To je, vzhledem ke světovému meřítku, už opravdu značný rozdíl,“ konstatuje.
Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok typu šíření koronavirové nákazy, jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. „Pokud by tedy ČNB přijala za svou dnešní prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta,“ dodává Kovanda.
Sám by však odhad letošního růstu ještě snížil, už jen vzhledem k tomu, že odhad ČNB byl v rámci odhadů dalších institucí i trhu jeden z nejoptimističtějších. „Je třeba realisticky počítat s tím, že letos vykáže růst české ekonomiky hodnotu 1,9 procenta. Pokud však bude dopad koronavirové nákazy výraznější, bude růst pomalejší, a to třeba i pouze jednoprocentní,“ míní.
Česká ekonomika letos možná zpomalí až na jednoprocentní růst, varují analytici
Se zpomalením počítá i většina dalších analytiků. Například analytici Raiffeisenbank (RB) předpokládají letos zvolnění dynamiky hrubého domácího produktu na dvě procenta, ale v případě nepříznivých scénářů s dlouhodobějšími a výraznějšími dopady na ekonomiku, může dojít ke zvolnění až na 1–1,5 procenta. „Přitom očekáváme, že průmyslová výroba letos bude stagnovat, či růst jen velmi slabě,“ říká analytik RB Luboš Růžička.
Možnost toho, že růst tuzemské ekonomiky bude letos nakonec spíše „začínat číslem jedna a bude tak patrně nejslabší od roku 2013, kdy tuzemská ekonomika mírně poklesla“, nevylučuje ani hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Ale i pokud Česko poroste nakonec tempem kolem dvou procent, půjde velmi pravděpodobně o nejpomalejší růst v rámci Visegrádské skupiny. „Polsko i Maďarsko by letos podle aktuálního konsensu analytiků – toho samého konsensu, jež Česku letos přisuzuje dvouprocentní růst – měly růst tempem 3,3 procenta, Slovensko pak tempem 2,3 procenta,“ uzavírá Kovanda.
G7 zatím nevyzve ke snížení úrokových sazeb, trhy se tak neuklidnily
Země skupiny G7 se mezitím věnovaly přípravě prohlášení, v němž naznačují, jak chtějí zmírnit negativní dopady koronavirové epidemie na ekonomiku. Plán zatím ale nezahrnuje přímé výzvy vládám k novým výdajům ani ke koordinovanému snížení úrokových sazeb, což je však krok, ve který finanční trhy doufaly.
V pondělí akcie v celém světě zpevňovaly, výrazně rostly ve Spojených státech, kde hlavní Dow Jonesův index vzrostl nejvíce od roku 2009. Představitelé centrálních bank se totiž vyjádřili právě v tom smyslu, že jsou připraveni podpořit globální ekonomiku.
Analytik Stephen Innes ze společnosti AxiCorp ale prohlásil, že zpráva G7 není tím, v co trhy doufají. Analytik finančního ústavu Commonwealth Bank of Australia Joe Capurso naopak namítá, že nižší úrokové sazby nikoho strachu nezbaví.
Nenaplněná očekávání trhů se ale teď už projevují poklesem akciových ukazatelů, poklesem výnosu amerických dluhopisů, růstem „indexu strachu“ VIX, ale také oslabováním koruny vůči euru i dolaru.
V mimořádném telekonferenčním hovoru se ministři financí a centrální bankéři ekonomicky nejvyspělejších zemí světa pouze usnesli důsledně vyhodonocovat šíření koronavirové nákazy COVID-19 a jeho dopad na trhy a ekonomické podmínky a zavázali se použít nástroje hospodářské politiky k zajištění silného a udržitelného ekonomického růstu a předejít nežádoucímu vývoji.
Ekonomičtí lídři zemí G7 nyní tak podle Kovandy zjevně „testují“, co vše si vůči trhům mohou dovolit, a nelze vyloučit, že v krajním případě mohou tak trhy opravdu opět propadnout panice.
„Nechtějí zbytečně plýtvat masivními podpůrnými zásahy, jelikož ty se postupem času vyčerpávají, což se například v Japonsku či eurozóně projevuje tím, že příslušné centrální banky nemají už příliš kam dále a hlouběji snižovat své základní úrokové sazby,“ analyzuje postup lídrů G7 Kovanda.
Koronavirus se od prosince šíří z Číny, v celém světě je už více než 90 tisíc nakažených, onemocnění podlehlo více než tři tisíce lidí. Zatímco v samotné Číně už počet nově nemocných klesá, například ve zmíněné Jižní Koreji a Japonsku roste. Prvních pět nakažených nemocí COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, má i Česká republika. Na nemoc zatím neexistuje spolehlivý lék, několik se jich ale už testuje.