Čínský prezident slíbil nižší daně firmám kvůli epidemii. Úřady zatím zabírají soukromé hotely a nemocnice

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil snížení daní a další podporu firmám z těch odvětví, která byla nejvíce zasažena epidemií koronaviru, informují čínská média. Vláda se tak snaží mírnit rostoucí ztráty a dopady na ekonomiku. Úřady zároveň začaly v oblastech nejhůře postižených epidemií koronaviru Covid-19 zabírat soukromé nemocnice, hotely a byty, aby získaly místa pro nakažené. Úředníci zabavují také auta, a dokonce i ochranné roušky. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP Autor: Kin Cheung

Podniky čelí vysokým ztrátám kvůli nutnosti přerušit činnost v továrnách i kancelářích v důsledku zatím největších krizových opatření, jaká vláda v Pekingu kdy zavedla, uvedla agentura AP.

Dosavadní opatření proti šíření epidemie narušila turistiku i další odvětví. Některé podniky se sice začínají vracet k běžné činnosti, většina se ale ani tak nevyhne značným ztrátám. Prezident v televizi oznámil, že země potřebuje „udržet stabilní ekonomickou aktivitu a sociální harmonii“. K tomu by měl přispět i plán vládnoucí komunistické strany zajistit flexibilnější měnovou politiku a pomoci firmám obnovit činnost, jakmile to bude možné.

Koronavirus už zastavil i formuli 1. Velká cena Číny se v dubnu neuskuteční a na čínském území byly z obav o zdraví již dříve odvolány i jiné sportovní akce, například lyžařské závody Světového poháru, kvalifikace v různých olympijských sportech nebo golfové turnaje elitního ženského okruhu LPGA.

 

V pevninské Číně už na nový typ koronaviru zemřelo nejméně 1114 lidí, nakažených je téměř 45 tisíc. Převážná většina z nich je z provincie Chu-pej, jejíž je Wu-chan metropolí. Mimo pevninskou Čínu zemřeli dva lidé, jeden v Hongkongu a jeden na Filipínách.

Ve Wu-chanu, centru nákazy, je kritický nedostatek lůžek, přestože zde byly v rekordním čase vybudovány dvě nové nemocnice a další provizorní nemocniční zařízení vznikla ze sportovních či výstavních hal. Úřady proto umísťují další lůžka pro pacienty s koronavirem do kanceláří, studentských kolejí a nemocnic sloužících původně lidem s jinými chorobami. 

„Zdravotní systém ve Wu-chanu kvůli epidemii zkolaboval. Ostatní choroby vláda od té doby v podstatě ignoruje,“ postěžoval si obyvatel města Liou Cchung-feng, jehož tchyně trpí rakovinou žaludku v konečném stadiu, ale kvůli náporu pacientů s koronavirem přišla 5. února o své nemocniční lůžko.

„Její stav se od té doby dramaticky zhoršil,“ uvedl Liou. Podle něj ženu odmítly i další nemocnice v městě. „Chceme jí zajistit jen pravidelné injekce, léky proti bolesti a infuze, aby mohla pokojně zemřít. Vím o hodně lidech, kteří trpěli nevyléčitelnými nemocemi a zemřeli poté, co byli vyhozeni z nemocnice,“ tvrdí Liou.

Zábor bytů i taxíků

Čínská vláda v pondělí oznámila, že místní úřady v rámci nouzových opatření mohou zabírat hotely a další zařízení, pokud jsou zapotřebí pro ubytování lékařů a umístění nakažených lidí. „Wu-chan musel zabrat hotely, aby mohl umístit pacienty do karantény, a také vozy taxislužby pro dopravu zdravotnického personálu. Je to nouzové opatření, situace je opravdu vážná,“ prohlásil čínský expert pracující pro vládu Čang Jan-šeng.

K velkým městům, která zmíněná nouzová opatření schválila, patří kromě jedenáctimilionového Wu-chanu například Čeng-čou, Fu-čou, Si-an, ale i jihočínské průmyslové centrum Kuang-čou (Kanton).

Čínské úřady se v některých případech pokusily zabavit i lékařské potřeby. Kupříkladu minulý týden ve městě Ta-li v provincii Jün-nan úřady zadržely tisíce ochranných roušek, které měly předat do dalších měst. Zásah ale vyšel na světlo a šéf místní zdravotnické komise byl nakonec zbaven funkce.

Odhady růstu čínské ekonomiky se zhoršují

Mezinárodní finanční instituce mezitím zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky. Například podle ratingové agentury S&P Global Ratings poroste čínská ekonomika letos jen pětiprocentním tempem.

„Přitom ještě ve své minulé prognóze její letošní expanzi odhadovala na 5,7 procenta. To však bylo ještě před propuknutím nákazy koronavirem, jak ji nyní sledujeme v přímém přenosu,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

S&P Global Ratings není rozhodně jediná. Svůj výhled zhoršují vskutku prakticky všechny globální instituce a banky. Třeba švýcarská banka UBS předpokládá, že Čína letos poroste tempem 5,4 procenta, místo dosavadního odhadu 5,9 procenta. 

České instituce však zatím podle Kovandy své odhady nemění. Třeba ministerstvo financí i ve své aktuální prognóze, zveřejněné minulý týden, vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky v letošním roce ve výši 5,8 procenta.

„Stejnou expanzi předpokládalo už v listopadové prognóze, tedy ještě v době před propuknutím koronavirové nákazy,“ upozorňuje Kovanda, i když souhlasí s tím, že v období od listopadu 2019 došlo k podpisu dílčí obchodní úmluvy mezi USA a Čínou, což představuje příznivý impuls pro čínskou ekonomiku.

„Přesto je třeba v důsledku nejnovějšího vývoje kolem koronavirové nákazy považovat ponechání odhadu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta za až příliš pozitivní předpoklad,“ zamýšlí se.

Česká národní banka je pak podle něho ještě optimističtější než ministerstvo financí. Ministerstvo totiž ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. ČNB ale tuzemskému hospodářství věří více, mělo by podle ní letos reálně přidat 2,3 procenta.

Z modelu České národní banky přitom plyne, že pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky o 0,25 až 0,3 procentního bodu.

„Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa 5,8 procenta letos tempem 5,4 procenta, ministerstvo financí by mělo předpokládat růst české ekonomiky pod úrovní dvou procent. Pokud bude růst ještě nižší, třeba pětiprocentní, jak předpokládá S&P Global Ratings, zdá se být odhad letošního růstu české ekonomiky, jak jej odhaduje ČNB, tedy na úrovni 2,3 procenta, naprostým sci-fi. A to prosím při použití předpokladů a modelů z dílny samotné ČNB,“ dodává Kovanda.