Obrat k lepšímu? Akcie na asijských trzích zpevňují

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 akcie v pondělí na asijských trzích zpevňují. Trh totiž očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, která by podle analytiků mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,9 procenta.

Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda v pondělí uvedl, že jeho instituce je připravena plně využít všech svých nástrojů, aby trh podpořila. Podobně šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell dal už v pátek najevo připravenost zasáhnout, pokud si to situace vyžádá. 

Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak v pondělí obchodování uzavřel růstem o 0,95 procenta na 21 344,08 bodu. Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, zpevnil o 3,29 procenta a uzavřel na 4069,67 bodu. Index šanghajské burzy Shanghai Composite přidal 3,15 procenta na 2970,93 bodu.

V růstu pokračoval i hlavní index hongkongské akciové burzy Hang Seng, který před koncem obchodování přidával 0,6 procenta a pohyboval se kolem 26 278 bodu. Index australské akciové burzy S&P/ASX 200 sice 0,77 procenta odepsal a uzavřel na 6391,52 bodu, průběžné ztráty ale výrazně zredukoval, a to právě díky náznakům, že se chystá koordinovaná intervence. 

Zásah centrálních bank proběhl i v roce 2008

V roce 2008 se také uskutečnil zatím poslední koordinovaný zásah světově významných centrálních bank. „Poskytl větší vzpruhu než jednostranná, časově nekoordinovaná měnověpolitická stimulace v režii jednotlivých centrálních bank. Koordinace rovněž brání tomu, aby některé celky stimulovaly své ekonomiky na úkor jiných,“ připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Příkladem může být intervence České národní banky z let 2013 až 2017, kdy Česko vlastně stimulovalo svoji ekonomiku zejména na úkor eurozóny, jakožto svého druhu 'černý pasažér', jak teď připouští dokonce i část bankovní rady ČNB,“ dodává Kovanda.  

Nebýt záchranných kroků a příslibů světově významných centrálních bank, trhy by se podle Kovandy velmi pravděpodobně dále dramaticky propadaly. „Pokud však centrální banky, zejména Fed, nenaplní očekávání trhu, hrozí opět kolapsový stav burz. Situace v Číně je totiž ještě horší, než se myslelo,“ říká Kovanda.

Ukazatel podmínek v čínském zpracovatelském průmyslu, příslušný index nákupních manažerů, se v únoru propadl na 35,7 bodu, když ještě v lednu vykázal úroveň padesáti bodů. Analytici ve střední hodnotě svých odhadů sice pokles očekávali, ale ne až tak citelný. Na nejnižší úroveň v historii měření, 29,6 bodu, se propadl též ukazatel aktivity a podmínek v čínské produkční sféře mimo zpracovatelský průmysl, tedy třeba ve stavebnictví či službách.

OECD prudce zhoršila výhled růstu globální ekonomiky

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Nejhorší scénář předpokládá, že růst globální ekonomiky letos klesne na polovinu, respektive na 1,5 procenta. OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se patrně týkalo i eurozóny.

„Hlavní zpráva z tohoto zhoršeného scénáře říká, že mnoho zemí by se ocitlo v recesi. Proto vyzýváme, aby v zasažených oblastech byla co nejrychleji přijata odpovídající opatření,“ řekla agentuře Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. Vlády podle ní musejí podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musejí pracovat přesčas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.

„Investoři vnímají negativně, že odhad OECD propadl pod psychologickou hranici 2,5 %. Hodnoty pod touto úrovní bývají často spojovány s globální recesí,“ hodnotí nový odhad analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. A dodává, že evropské i americké burzy umazaly své pondělní zisky částečně právě i v reakci na aktualizovaný výhled OECD.

Koronavirus se od prosince šíří z Číny, v celém světě je už více než 89 tisíc nakažených, onemocnění podlehlo více než 3000 lidí. První tři nakažené nemocí COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, má i Česká republika. Na nemoc zatím neexistuje spolehlivý lék, několik se jich ale už testuje.

V případě Číny OECD odhaduje na letošní rok zpomalení tempa růstu na 4,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 5,7 procenta. Odhad růstu pro eurozónu pak snížila na 0,8 procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než čekala dosud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 3 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled