Obrat k lepšímu? Akcie na asijských trzích zpevňují

Po nejhlubším propadu od finanční krize v roce 2008 akcie v pondělí na asijských trzích zpevňují. Trh totiž očekává koordinovanou intervenci centrálních bank na podporu globální ekonomiky, která by podle analytiků mohla přijít už tento týden a zahrnovat výraznější snížení úrokových sazeb. Na globální ekonomiku má velmi negativní dopad epidemie koronaviru a s tím související útlum aktivity. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta z původních 2,9 procenta.

Guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda v pondělí uvedl, že jeho instituce je připravena plně využít všech svých nástrojů, aby trh podpořila. Podobně šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell dal už v pátek najevo připravenost zasáhnout, pokud si to situace vyžádá. 

Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 tak v pondělí obchodování uzavřel růstem o 0,95 procenta na 21 344,08 bodu. Hlavní index čínských akcií CSI300, který sleduje obchodování na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, zpevnil o 3,29 procenta a uzavřel na 4069,67 bodu. Index šanghajské burzy Shanghai Composite přidal 3,15 procenta na 2970,93 bodu.

V růstu pokračoval i hlavní index hongkongské akciové burzy Hang Seng, který před koncem obchodování přidával 0,6 procenta a pohyboval se kolem 26 278 bodu. Index australské akciové burzy S&P/ASX 200 sice 0,77 procenta odepsal a uzavřel na 6391,52 bodu, průběžné ztráty ale výrazně zredukoval, a to právě díky náznakům, že se chystá koordinovaná intervence. 

Zásah centrálních bank proběhl i v roce 2008

V roce 2008 se také uskutečnil zatím poslední koordinovaný zásah světově významných centrálních bank. „Poskytl větší vzpruhu než jednostranná, časově nekoordinovaná měnověpolitická stimulace v režii jednotlivých centrálních bank. Koordinace rovněž brání tomu, aby některé celky stimulovaly své ekonomiky na úkor jiných,“ připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Příkladem může být intervence České národní banky z let 2013 až 2017, kdy Česko vlastně stimulovalo svoji ekonomiku zejména na úkor eurozóny, jakožto svého druhu 'černý pasažér', jak teď připouští dokonce i část bankovní rady ČNB,“ dodává Kovanda.  

Nebýt záchranných kroků a příslibů světově významných centrálních bank, trhy by se podle Kovandy velmi pravděpodobně dále dramaticky propadaly. „Pokud však centrální banky, zejména Fed, nenaplní očekávání trhu, hrozí opět kolapsový stav burz. Situace v Číně je totiž ještě horší, než se myslelo,“ říká Kovanda.

Ukazatel podmínek v čínském zpracovatelském průmyslu, příslušný index nákupních manažerů, se v únoru propadl na 35,7 bodu, když ještě v lednu vykázal úroveň padesáti bodů. Analytici ve střední hodnotě svých odhadů sice pokles očekávali, ale ne až tak citelný. Na nejnižší úroveň v historii měření, 29,6 bodu, se propadl též ukazatel aktivity a podmínek v čínské produkční sféře mimo zpracovatelský průmysl, tedy třeba ve stavebnictví či službách.

OECD prudce zhoršila výhled růstu globální ekonomiky

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Nejhorší scénář předpokládá, že růst globální ekonomiky letos klesne na polovinu, respektive na 1,5 procenta. OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se patrně týkalo i eurozóny.

„Hlavní zpráva z tohoto zhoršeného scénáře říká, že mnoho zemí by se ocitlo v recesi. Proto vyzýváme, aby v zasažených oblastech byla co nejrychleji přijata odpovídající opatření,“ řekla agentuře Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. Vlády podle ní musejí podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musejí pracovat přesčas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.

„Investoři vnímají negativně, že odhad OECD propadl pod psychologickou hranici 2,5 %. Hodnoty pod touto úrovní bývají často spojovány s globální recesí,“ hodnotí nový odhad analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. A dodává, že evropské i americké burzy umazaly své pondělní zisky částečně právě i v reakci na aktualizovaný výhled OECD.

Koronavirus se od prosince šíří z Číny, v celém světě je už více než 89 tisíc nakažených, onemocnění podlehlo více než 3000 lidí. První tři nakažené nemocí COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, má i Česká republika. Na nemoc zatím neexistuje spolehlivý lék, několik se jich ale už testuje.

V případě Číny OECD odhaduje na letošní rok zpomalení tempa růstu na 4,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 5,7 procenta. Odhad růstu pro eurozónu pak snížila na 0,8 procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než čekala dosud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...