Senát na návrh svého bezpečnostního výboru vyzval vládu, aby do tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany nezařazoval firmy z Ruska a Číny. Obě země vnímá jako rizikové. Horní komora chce dále také zakázat poskytování dotací firmám, pokud by v evidenci jejich skutečných majitelů byly nesrovnalosti. Senátoři dále rozhodli, že platy ústavních činitelů zůstanou příští rok na letošní úrovni, jak dříve schválila sněmovna. Přijali také usnesení, že vláda má Senátu předložit do konce roku vakcinační strategii a úpravy protiepidemických opatření, která by nahradila stávající plošná omezení. Další schůze Senátu se uskuteční 7. ledna.
Senát vyzval vládu, aby do tendru na dostavbu Dukovan nezařadila firmy z Ruska a Číny
„Senát vyzývá vládu ČR, aby nepřizvala do soutěže uchazeče z Ruské federace a Čínské lidové republiky, tedy ze zemí, jejichž samotnou přítomnost v soutěži lze v souladu se strategickými dokumenty státu označit za rizikovou,“ uvádí se v usnesení k dostavbě jaderné elekrárny.
Horní komora současně odmítla, aby se ruské a čínské firmy účastnily projektu jako součást společných konsorcií. „Stojíme za tím nepodřizovat bezpečnost ekonomickým zájmům,“ uvedl předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý). Podle místopředsedy výboru Tomáše Jirsy (ODS) bude stanovisko Senátu zneužito premiérem Andrejem Babišem (ANO), kterého považuje za „bezpečnostní ohrožení České republiky“.
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem roku, bylo ale odloženo. Podle Babiše o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.
Senát podle usnesení považuje za „nežádoucí, aby se na strategické stavbě jaderného bloku podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako k nepřátelským nebo jejichž představitelé jsou na sankčním seznamu EU“. Senátoři poukázali také na to, že ve výročních zprávách BIS se dlouhodobě objevují informace o pokusech Ruska ovlivnit rozhodování Česka v oblasti energetiky a že Čína byla v této souvislosti zmíněna ve výroční zprávě BIS za rok 2017.
Vláda by podle Senátu měla považovat bezpečnost České republiky včetně energetické bezpečnosti za prioritu a bez odkladu zapracovat bezpečnostní garance do kritérií závazných pro realizaci soutěže na stavbu jaderného bloku.
Platy ústavních činitelů zůstanou příští rok na letošní úrovni
Horní komora také rozhodla o tom, že platy ústavních činitelů včetně soudců se příští rok zvyšovat nebudou. Od dalšího roku se mají odvíjet od průměrné mzdy. Změnu přinese novela, jejíž přijetí Senát umožnil, a nevyhověl tak návrhu svého hospodářského výboru, aby ji zamítnul. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Základní měsíční plat poslance a senátora má podle novely v příštím roce zůstat na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.
Pokud by novela nebyla schválena, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.
Novela má také od roku 2022 upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 by se platy odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92 600 korun.
Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základny se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.
Žádné dotace firmám s nejasným vlastnictvím
Senát chce dále zakázat poskytování dotací firmám, pokud by v evidenci jejich skutečných majitelů byly nesrovnalosti. Schválil také úpravu, podle níž by zadavatel výběrového řízení musel požadovat po uchazečích informace o jejich majitelích. Senátní změny nyní posoudí sněmovna, která při listopadovém projednávání podobné úpravy odmítla. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se k senátním úpravám postavila neutrálně.
Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona vyškrtla.
Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.
Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.
Čeští vojáci v Nigeru budou mít stejné postavení jako francouzské jednotky
Senát také odsouhlasil, že čeští vojáci v Nigeru mají mít stejné právní postavení jako vojáci Francie. Budou moci v africké zemi působit pod francouzským velením při operaci Takuba. Společně se spojenci při ní české speciální síly budou v Mali a v Nigeru bojovat proti teroristickým organizacím. Čeká se na souhlas sněmovny, která zatím dohodu projednala v prvním kole.
O zapojení českých vojáků do mise požádala Francie, která se v boji proti islámským teroristům v Mali dlouhodobě angažuje.
Senát chce jednodušší vznik chráněného účtu pro dlužníky
Vznik chráněného bankovního účtu, na němž by dlužníci v exekuci měli mít nezabavitelné peníze, chce Senát zjednodušit. Rozhodl o tom ve čtvrtek téměř jednomyslně v rámci poslanecké novely občanského soudního řádu. O senátní úpravě znovu rozhodne sněmovna. Předsedkyně sněmovní ústavní komise Kateřina Valachová (ČSSD) se změnou nesouhlasila. Proti je podle ní i ministerstvo spravedlnosti.
Valachová poukázala na to, že dolní komora už při listopadovém projednávání novely odmítla obdobnou snahu Marka Výborného (KDU-ČSL), který chtěl zjednodušit kroky ke zřízení konta, zasílání plateb na tento účet a zpřesnit kontrolu a sankce za zneužití chráněného účtu. Senátor Jan Holásek z klubu Senátor 21 a Pirátů namítl, že senátní verze by byla pro poslance přijatelná.
Chráněný účet by musela banka založit na žádost dlužníka zdarma, bezplatné bude také vedení konta a vést jej za podmínek jeho běžného účtu. Shromažďovaly by se na něm peníze, které exekuci nepodléhají a které jsou určeny k uspokojování životních potřeb dlužníka a jeho rodiny. Dlužník bude moci mít pouze jeden chráněný účet.
Novela má také zajistit úplnou ochranu výživného na děti. Upravuje také jednorázovou výplatu dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Do konce února jde v souvislosti se změnami schválenými kvůli koronavirové krizi o čtyřnásobek životního minima, pak by to měl být znovu dvojnásobek. Poslanecká předloha částku zvyšuje na trojnásobek životního minima.
