Výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech do konce roku vypsáno nebude. Stálý výbor pro jadernou energetiku ve středu za účasti opozice diskutoval čtyři možné varianty, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Polostátní společnost ČEZ, která bude investorem stavby, uvedla, že je připravena tendr zahájit. Firma čeká na rozhodnutí státu, které uchazeče oslovit.
Mezi zmíněné varianty podle něj patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly účastnit v konsorciích, ale nebyly by vůdčí. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.
Sám Havlíček označil za nejpřijatelnější model 3+2. „Je to varianta, kdy bychom s vaničkou nevylili i dítě, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu,“ řekl. Možnou účast Ruska a Číny v tendru kritizovala část opozice. Argumentovala mimo jiné právě bezpečnostními aspekty.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Výběrové řízení je podle Havlíčka po technicko-obchodní stránce připraveno z 90 procent. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby, dříve uváděla, že je připravená ho vypsat do konce letošního roku. Aktuálně jsou do tendru podle Havlíčka zabudovávány bezpečnostní požadavky státu.
„Z naší strany je vše připraveno, připomínky jsme zapracovali a jsme připraveni výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech zahájit. V souladu s diskusí na dnešním jaderném výboru čekáme na rozhodnutí státu, koho máme oslovit k účasti v tendru,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Z pohledu energetické bezpečnosti podle něj firma považuje za zásadní, aby tendr nebyl odložen o delší než nezbytně nutnou dobu. „To by totiž mohlo mít vážný dopad na plnění evropských klimatických cílů, které se neustále zpřísňují, a bylo by ohroženo i budoucí zabezpečení dostatku elektřiny pro české hospodářství i pro občany,“ dodal mluvčí.
„Na dnešním jaderném výboru byly diskutovány čtyři zmíněné varianty. Výbor k tomu nezaujal žádné stanovisko, byly tam různé názory. Shoda byla absolutně na tom, že tím, že je to politické rozhodnutí, tak se na tom sejdou šéfové parlamentních stran, a to do konce ledna 2021. Následně se rozhodne o jedné z těch variant,“ uvedl ministr.
Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.
Zástupci obcí a firem na Třebíčsku na začátku prosince ve výzvě zveřejněné na webu sdružení Energetické Třebíčsko uvedli, že z dostupných informací neznají jediný důvod, proč vyhlášení tendru odsouvat. Sdružení stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje.
Senátní výbor chce 15. prosince probrat bezpečnostní aspekty tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (oba ČSSD) a zástupci zpravodajských služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).Řekl to předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Diskuse stálého výboru pro jadernou energetiku, která ve středu nevyloučila variantu soutěže, kde by byly Rusko a Čína v pozici podřízených dodavatelů, podle něj ukázala, že bezpečnostní aspekty nejsou dostatečně akcentovány.
„Bezpečnostní výhrady zůstávají pořád velmi zásadně stranou zájmu. Proto jsme se rozhodli, že jako bezpečnostní výbor si pozveme všech šest bezpečnostních institucí, abychom od nich slyšeli napřímo, jak analyzují celou situaci,“ uvedl Fischer.
Pohled analytiků
„Pokud by ministr dostál svým slovům a skutečně by hledal variantu kompatibilní nejen se současnou, ale i s budoucími vládami, byl by to obrovský krok dopředu. Zvláště u dlouhodobých vládních investičních rozhodnutí je zohlednění změn vlád v průběhu investice naprosto nezbytné. Už jen toto může zlevnit stavbu víc, než otázka, kolik bude do tendru připuštěno zhotovitelů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
„První varianta tendru se všemi zájemci je zjevně politicky neprůchodná. Druhá varianta absolutního vyloučení Ruska i Číny včetně účasti v případném konsorciu by v konečném důsledku mohla vést k tomu, že jediným zájemcem, který bude schopen předložit vyhovující nabídku splňující nejen bezpečnostní, ale i technická kritéria, jako je výkon bloku, bude americký Westinghouse. Tím ztrácí soutěž smysl. Pominu-li tedy možnost neustálého odsouvání rozhodnutí, tak zbývá jako optimální varianta 3+2,“ uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal uvedl, že je správně, že konečně někdo s manažerskou či částečně politickou odpovědností řekl, jaké všechny varianty jsou možné. „Problém ale zřejmě je ten, že vládou omezující požadavek na 1200 megawattový (MW) blok z pěti potenciálních zájemců splní nejspíše dva, možná tři. Pokud jdeme omezit původ klíčových dodavatelů a současně trváme na nezdůvodněných 1200 MW, výsledkem tendru bude nejspíše zklamání,“ dodal.
Jak to vidí odpůrce a příznivec tendru
Podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla se s důsledky rozhodnutí stavět nový reaktor s bezprecedentní veřejnou finanční podporou se bude potýkat ještě celá řada vlád, proto je shoda i s opozicí správnou cestou. „Avšak dvě ze čtyř dnes oznámených variant, o nichž se má rozhodovat, jsou stále velkým geopolitickým rizikem. Schování Rosatomu nebo čínské CGN do konsorcia podstatu problému neřeší. Nejlepší by bylo tendr odložit a nejdříve poctivě zaktualizovat státní energetickou koncepci,“ řekl.
Stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje sdružení Energetické Třebíčsko. Jeho předseda Vítězslav Jonáš řekl, že mu před jednáním výboru volal premiér Andrej Babiš (ANO), aby ho ujistil, že ministr Havlíček připravuje řešení, aby se tendr zásadně nezdržel. „Zásadně nesmí projít varianta 4 - tedy odložení tendru. To by byla katastrofa a hlavně obrovská nezodpovědnost. Moc mě mrzí, že i po dnešním jednání stálého výboru je stále ve hře,“ dodal Jonáš.
