Tendr na Dukovany do konce roku nebude, máme čtyři varianty, uvedl Havlíček

Výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech do konce roku vypsáno nebude. Stálý výbor pro jadernou energetiku ve středu za účasti opozice diskutoval čtyři možné varianty, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Polostátní společnost ČEZ, která bude investorem stavby, uvedla, že je připravena tendr zahájit. Firma čeká na rozhodnutí státu, které uchazeče oslovit.

Mezi zmíněné varianty podle něj patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly účastnit v konsorciích, ale nebyly by vůdčí. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Sám Havlíček označil za nejpřijatelnější model 3+2. „Je to varianta, kdy bychom s vaničkou nevylili i dítě, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu,“ řekl. Možnou účast Ruska a Číny v tendru kritizovala část opozice. Argumentovala mimo jiné právě bezpečnostními aspekty.

Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. 

Výběrové řízení je podle Havlíčka po technicko-obchodní stránce připraveno z 90 procent. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby, dříve uváděla, že je připravená ho vypsat do konce letošního roku. Aktuálně jsou do tendru podle Havlíčka zabudovávány bezpečnostní požadavky státu.

„Z naší strany je vše připraveno, připomínky jsme zapracovali a jsme připraveni výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech zahájit. V souladu s diskusí na dnešním jaderném výboru čekáme na rozhodnutí státu, koho máme oslovit k účasti v tendru,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Z pohledu energetické bezpečnosti podle něj firma považuje za zásadní, aby tendr nebyl odložen o delší než nezbytně nutnou dobu. „To by totiž mohlo mít vážný dopad na plnění evropských klimatických cílů, které se neustále zpřísňují, a bylo by ohroženo i budoucí zabezpečení dostatku elektřiny pro české hospodářství i pro občany,“ dodal mluvčí.

„Na dnešním jaderném výboru byly diskutovány čtyři zmíněné varianty. Výbor k tomu nezaujal žádné stanovisko, byly tam různé názory. Shoda byla absolutně na tom, že tím, že je to politické rozhodnutí, tak se na tom sejdou šéfové parlamentních stran, a to do konce ledna 2021. Následně se rozhodne o jedné z těch variant,“ uvedl ministr.

Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby. Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.

Zástupci obcí a firem na Třebíčsku na začátku prosince ve výzvě zveřejněné na webu sdružení Energetické Třebíčsko uvedli, že z dostupných informací neznají jediný důvod, proč vyhlášení tendru odsouvat. Sdružení stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje.

Senátní výbor chce 15. prosince probrat bezpečnostní aspekty tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (oba ČSSD) a zástupci zpravodajských služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).Řekl to předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). Diskuse stálého výboru pro jadernou energetiku, která ve středu nevyloučila variantu soutěže, kde by byly Rusko a Čína v pozici podřízených dodavatelů, podle něj ukázala, že bezpečnostní aspekty nejsou dostatečně akcentovány.

„Bezpečnostní výhrady zůstávají pořád velmi zásadně stranou zájmu. Proto jsme se rozhodli, že jako bezpečnostní výbor si pozveme všech šest bezpečnostních institucí, abychom od nich slyšeli napřímo, jak analyzují celou situaci,“ uvedl Fischer.

Pohled analytiků

„Pokud by ministr dostál svým slovům a skutečně by hledal variantu kompatibilní nejen se současnou, ale i s budoucími vládami, byl by to obrovský krok dopředu. Zvláště u dlouhodobých vládních investičních rozhodnutí je zohlednění změn vlád v průběhu investice naprosto nezbytné. Už jen toto může zlevnit stavbu víc, než otázka, kolik bude do tendru připuštěno zhotovitelů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

„První varianta tendru se všemi zájemci je zjevně politicky neprůchodná. Druhá varianta absolutního vyloučení Ruska i Číny včetně účasti v případném konsorciu by v konečném důsledku mohla vést k tomu, že jediným zájemcem, který bude schopen předložit vyhovující nabídku splňující nejen bezpečnostní, ale i technická kritéria, jako je výkon bloku, bude americký Westinghouse. Tím ztrácí soutěž smysl. Pominu-li tedy možnost neustálého odsouvání rozhodnutí, tak zbývá jako optimální varianta 3+2,“ uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal uvedl, že je správně, že konečně někdo s manažerskou či částečně politickou odpovědností řekl, jaké všechny varianty jsou možné. „Problém ale zřejmě je ten, že vládou omezující požadavek na 1200 megawattový (MW) blok z pěti potenciálních zájemců splní nejspíše dva, možná tři. Pokud jdeme omezit původ klíčových dodavatelů a současně trváme na nezdůvodněných 1200 MW, výsledkem tendru bude nejspíše zklamání,“ dodal.

Jak to vidí odpůrce a příznivec tendru

Podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla se s důsledky rozhodnutí stavět nový reaktor s bezprecedentní veřejnou finanční podporou se bude potýkat ještě celá řada vlád, proto je shoda i s opozicí správnou cestou. „Avšak dvě ze čtyř dnes oznámených variant, o nichž se má rozhodovat, jsou stále velkým geopolitickým rizikem. Schování Rosatomu nebo čínské CGN do konsorcia podstatu problému neřeší. Nejlepší by bylo tendr odložit a nejdříve poctivě zaktualizovat státní energetickou koncepci,“ řekl.

Stavbu nového bloku dlouhodobě podporuje sdružení Energetické Třebíčsko. Jeho předseda Vítězslav Jonáš řekl, že mu před jednáním výboru volal premiér Andrej Babiš (ANO), aby ho ujistil, že ministr Havlíček připravuje řešení, aby se tendr zásadně nezdržel. „Zásadně nesmí projít varianta 4 - tedy odložení tendru. To by byla katastrofa a hlavně obrovská nezodpovědnost. Moc mě mrzí, že i po dnešním jednání stálého výboru je stále ve hře,“ dodal Jonáš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
před 2 hhodinami

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
před 7 hhodinami

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 17 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 18 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 22 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 23 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025
Načítání...