Beneš: Hrozbou energetické bezpečnosti nejsou Rusové a Číňané, ale absence elektrárny

Nahrávám video
Interview ČT24: Daniel Beneš mluví o Dukovanech, prezidentu Zemanovi i budoucnosti energetiky
Zdroj: ČT24

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Podle premiéra Andreje Babiše tendr na dostavbu Dukovan není připravený a měl by se o rok a půl odložit. „Za skupinu ČEZ je výběrové řízení připravené. Do projektu vstupuje ČEZ, který má svoji roli podnikatelského subjektu, a vstupuje do něj stát. My máme smlouvy mezi státem a ČEZem, kde máme svoje práva a povinnosti, a stát má svoje,“ sdělil Daniel Beneš. Z Babišových slov dovozuje, že mluvil především o způsobu jednání s Evropskou komisí o schválení veřejné podpory.

Projekt dostavby Dukovan ČEZ podle Beneše rozhodně nevzdává. „My projekt budeme mít připravený a budeme reflektovat to, co si s politiky řekneme. My s nimi máme smlouvu a já bez souhlasu vlády České republiky nemůžu ten tendr spustit,“ říká s tím, že politická debata o projektu nespadá do jeho role.

Beneš v Interview ČT24 hovořil i o účasti Ruska a Číny v dukovanském tendru, což označují bezpečnostní složky za riziko. Podle opozice by se tito dva uchazeči měli z tendru za 160 miliard korun vyřadit předem.

„My jsme v květnu dostali popsané bezpečnostní zájmy státu a ty jsme zapracovali do zadávací dokumentace. Jsem přesvědčený, že úplně. To nejdůležitější, co je v tom draftu, je, že ČEZ je povinen na základě požadavků státu vyloučit kteréhokoliv uchazeče z bezpečnostních důvodů v kterékoliv fázi výběrového řízení,“ vysvětluje generální ředitel.

Podle Beneše je třeba uchazeče dostat pod tlak kvůli ceně

Podle Beneše tyto instrukce mimo jiné zajišťují, že veškeré bezpečnostní systémy musejí být dodány ze země Evropské unie nebo NATO. Podle těchto záruk prý lze elektrárnu provozovat, modifikovat a udržovat bez závislosti na zemi původního dodavatele. Zopakoval, že jeho rolí není řešit bezpečnost České republiky. Z tendru by Rusko a Čínu nevyřazoval.

„Můj názor je takový, že je třeba zohlednit jak aspekty ekonomické, tak bezpečnostní a hledat mezi nimi konsenzus a kompromis. Já se snažím stát a vládu přesvědčit, že by bylo dobré naplnit oboje. Jinými slovy všechny uchazeče pozvat, nechat si od nich dát nabídku, abychom je dostali pod tlak, že jedině kompetitivní soutěž s dostatečným počtem nabídek vede k nízké ceně. A nízká cena elektrárny vede k nízké ceně elektřiny pro spotřebitele. Pak bych zohlednil bezpečnostní riziko, protože to můžeme udělat v každém momentu soutěže,“ doplnil.

Prezident Miloš Zeman prý sdílí stejný názor jako on. „Máme zvyklost, že jednou za čas ho informuji, jaká jsou aktuální témata v energetice. Je to několikrát do roka,“ říká Beneš. „Pokud vím, tak pan prezident si přeje, aby byla kompetitivní soutěž a vyhráli ti nejlepší. Myslím si, že má v tomhle stejný názor jako já. Když jsem se s ním o tom bavil, tak nikdy nelobboval za žádného uchazeče, pouze chtěl, aby byla kompetitivní soutěž,“ doplňuje.

Nabídku vést úřednickou vládu prý Beneš nedostal

O cestě prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska, o níž informoval Deník N, Daniel Beneš nic neví. „Nevím o té cestě, nemá s ČEZem nic společného,“ uvádí. Schůzky představitelů státu se zájemci o dostavbu Dukovan jsou podle něj však legitimní. „Já za ČEZ se s nimi také scházím, protože to patří k tomu. Vysvětlit jim, že jsou zváni do soutěže, ať se tomu věnují,“ dodává.

Cenu dostavby Dukovan podle Beneše neovlivní pandemie, ČEZ ji jako investor stavby musí postavit v daném čase a dle harmonogramu. Vliv na cenu elektřiny podle něj bude mít v budoucnosti hlavně světová a evropská klimatická politika s nárůstem ceny emisních povolenek a směřování k uhlíkové neutralitě. „Víte, co je největší hrozba české energetické bezpečnosti? Není to, že by jadernou elektrárnu postavili Rusové nebo Číňané, ale že bychom žádnou elektrárnu neměli,“ dodává.

Daniel Beneš se také vyjádřil ke spekulacím, že ho prezident Zeman oslovil s nabídkou vést úřednickou vládu. Beneš to označil za výmysl. „Je to tak, že já jsem nikdy takovou nabídku nedostal. Nikdy jsme o tom ani nehovořili. Já bych do politiky nevstoupil, nemám žádné politické ambice. Já jsem generální ředitel ČEZu a to je moje práce, na tu se soustředím. To znamená, že všechny tyto spekulace jsou ze sta procent vymyšlené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 19 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...