Beneš: Hrozbou energetické bezpečnosti nejsou Rusové a Číňané, ale absence elektrárny

Nahrávám video

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Podle premiéra Andreje Babiše tendr na dostavbu Dukovan není připravený a měl by se o rok a půl odložit. „Za skupinu ČEZ je výběrové řízení připravené. Do projektu vstupuje ČEZ, který má svoji roli podnikatelského subjektu, a vstupuje do něj stát. My máme smlouvy mezi státem a ČEZem, kde máme svoje práva a povinnosti, a stát má svoje,“ sdělil Daniel Beneš. Z Babišových slov dovozuje, že mluvil především o způsobu jednání s Evropskou komisí o schválení veřejné podpory.

Projekt dostavby Dukovan ČEZ podle Beneše rozhodně nevzdává. „My projekt budeme mít připravený a budeme reflektovat to, co si s politiky řekneme. My s nimi máme smlouvu a já bez souhlasu vlády České republiky nemůžu ten tendr spustit,“ říká s tím, že politická debata o projektu nespadá do jeho role.

Beneš v Interview ČT24 hovořil i o účasti Ruska a Číny v dukovanském tendru, což označují bezpečnostní složky za riziko. Podle opozice by se tito dva uchazeči měli z tendru za 160 miliard korun vyřadit předem.

„My jsme v květnu dostali popsané bezpečnostní zájmy státu a ty jsme zapracovali do zadávací dokumentace. Jsem přesvědčený, že úplně. To nejdůležitější, co je v tom draftu, je, že ČEZ je povinen na základě požadavků státu vyloučit kteréhokoliv uchazeče z bezpečnostních důvodů v kterékoliv fázi výběrového řízení,“ vysvětluje generální ředitel.

Podle Beneše je třeba uchazeče dostat pod tlak kvůli ceně

Podle Beneše tyto instrukce mimo jiné zajišťují, že veškeré bezpečnostní systémy musejí být dodány ze země Evropské unie nebo NATO. Podle těchto záruk prý lze elektrárnu provozovat, modifikovat a udržovat bez závislosti na zemi původního dodavatele. Zopakoval, že jeho rolí není řešit bezpečnost České republiky. Z tendru by Rusko a Čínu nevyřazoval.

„Můj názor je takový, že je třeba zohlednit jak aspekty ekonomické, tak bezpečnostní a hledat mezi nimi konsenzus a kompromis. Já se snažím stát a vládu přesvědčit, že by bylo dobré naplnit oboje. Jinými slovy všechny uchazeče pozvat, nechat si od nich dát nabídku, abychom je dostali pod tlak, že jedině kompetitivní soutěž s dostatečným počtem nabídek vede k nízké ceně. A nízká cena elektrárny vede k nízké ceně elektřiny pro spotřebitele. Pak bych zohlednil bezpečnostní riziko, protože to můžeme udělat v každém momentu soutěže,“ doplnil.

Prezident Miloš Zeman prý sdílí stejný názor jako on. „Máme zvyklost, že jednou za čas ho informuji, jaká jsou aktuální témata v energetice. Je to několikrát do roka,“ říká Beneš. „Pokud vím, tak pan prezident si přeje, aby byla kompetitivní soutěž a vyhráli ti nejlepší. Myslím si, že má v tomhle stejný názor jako já. Když jsem se s ním o tom bavil, tak nikdy nelobboval za žádného uchazeče, pouze chtěl, aby byla kompetitivní soutěž,“ doplňuje.

Nabídku vést úřednickou vládu prý Beneš nedostal

O cestě prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska, o níž informoval Deník N, Daniel Beneš nic neví. „Nevím o té cestě, nemá s ČEZem nic společného,“ uvádí. Schůzky představitelů státu se zájemci o dostavbu Dukovan jsou podle něj však legitimní. „Já za ČEZ se s nimi také scházím, protože to patří k tomu. Vysvětlit jim, že jsou zváni do soutěže, ať se tomu věnují,“ dodává.

Cenu dostavby Dukovan podle Beneše neovlivní pandemie, ČEZ ji jako investor stavby musí postavit v daném čase a dle harmonogramu. Vliv na cenu elektřiny podle něj bude mít v budoucnosti hlavně světová a evropská klimatická politika s nárůstem ceny emisních povolenek a směřování k uhlíkové neutralitě. „Víte, co je největší hrozba české energetické bezpečnosti? Není to, že by jadernou elektrárnu postavili Rusové nebo Číňané, ale že bychom žádnou elektrárnu neměli,“ dodává.

Daniel Beneš se také vyjádřil ke spekulacím, že ho prezident Zeman oslovil s nabídkou vést úřednickou vládu. Beneš to označil za výmysl. „Je to tak, že já jsem nikdy takovou nabídku nedostal. Nikdy jsme o tom ani nehovořili. Já bych do politiky nevstoupil, nemám žádné politické ambice. Já jsem generální ředitel ČEZu a to je moje práce, na tu se soustředím. To znamená, že všechny tyto spekulace jsou ze sta procent vymyšlené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 12 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 19 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.