Beneš: Hrozbou energetické bezpečnosti nejsou Rusové a Číňané, ale absence elektrárny

28 minut
Interview ČT24: Daniel Beneš mluví o Dukovanech, prezidentu Zemanovi i budoucnosti energetiky
Zdroj: ČT24

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Podle premiéra Andreje Babiše tendr na dostavbu Dukovan není připravený a měl by se o rok a půl odložit. „Za skupinu ČEZ je výběrové řízení připravené. Do projektu vstupuje ČEZ, který má svoji roli podnikatelského subjektu, a vstupuje do něj stát. My máme smlouvy mezi státem a ČEZem, kde máme svoje práva a povinnosti, a stát má svoje,“ sdělil Daniel Beneš. Z Babišových slov dovozuje, že mluvil především o způsobu jednání s Evropskou komisí o schválení veřejné podpory.

Projekt dostavby Dukovan ČEZ podle Beneše rozhodně nevzdává. „My projekt budeme mít připravený a budeme reflektovat to, co si s politiky řekneme. My s nimi máme smlouvu a já bez souhlasu vlády České republiky nemůžu ten tendr spustit,“ říká s tím, že politická debata o projektu nespadá do jeho role.

Beneš v Interview ČT24 hovořil i o účasti Ruska a Číny v dukovanském tendru, což označují bezpečnostní složky za riziko. Podle opozice by se tito dva uchazeči měli z tendru za 160 miliard korun vyřadit předem.

„My jsme v květnu dostali popsané bezpečnostní zájmy státu a ty jsme zapracovali do zadávací dokumentace. Jsem přesvědčený, že úplně. To nejdůležitější, co je v tom draftu, je, že ČEZ je povinen na základě požadavků státu vyloučit kteréhokoliv uchazeče z bezpečnostních důvodů v kterékoliv fázi výběrového řízení,“ vysvětluje generální ředitel.

Podle Beneše je třeba uchazeče dostat pod tlak kvůli ceně

Podle Beneše tyto instrukce mimo jiné zajišťují, že veškeré bezpečnostní systémy musejí být dodány ze země Evropské unie nebo NATO. Podle těchto záruk prý lze elektrárnu provozovat, modifikovat a udržovat bez závislosti na zemi původního dodavatele. Zopakoval, že jeho rolí není řešit bezpečnost České republiky. Z tendru by Rusko a Čínu nevyřazoval.

„Můj názor je takový, že je třeba zohlednit jak aspekty ekonomické, tak bezpečnostní a hledat mezi nimi konsenzus a kompromis. Já se snažím stát a vládu přesvědčit, že by bylo dobré naplnit oboje. Jinými slovy všechny uchazeče pozvat, nechat si od nich dát nabídku, abychom je dostali pod tlak, že jedině kompetitivní soutěž s dostatečným počtem nabídek vede k nízké ceně. A nízká cena elektrárny vede k nízké ceně elektřiny pro spotřebitele. Pak bych zohlednil bezpečnostní riziko, protože to můžeme udělat v každém momentu soutěže,“ doplnil.

Prezident Miloš Zeman prý sdílí stejný názor jako on. „Máme zvyklost, že jednou za čas ho informuji, jaká jsou aktuální témata v energetice. Je to několikrát do roka,“ říká Beneš. „Pokud vím, tak pan prezident si přeje, aby byla kompetitivní soutěž a vyhráli ti nejlepší. Myslím si, že má v tomhle stejný názor jako já. Když jsem se s ním o tom bavil, tak nikdy nelobboval za žádného uchazeče, pouze chtěl, aby byla kompetitivní soutěž,“ doplňuje.

Nabídku vést úřednickou vládu prý Beneš nedostal

O cestě prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska, o níž informoval Deník N, Daniel Beneš nic neví. „Nevím o té cestě, nemá s ČEZem nic společného,“ uvádí. Schůzky představitelů státu se zájemci o dostavbu Dukovan jsou podle něj však legitimní. „Já za ČEZ se s nimi také scházím, protože to patří k tomu. Vysvětlit jim, že jsou zváni do soutěže, ať se tomu věnují,“ dodává.

Cenu dostavby Dukovan podle Beneše neovlivní pandemie, ČEZ ji jako investor stavby musí postavit v daném čase a dle harmonogramu. Vliv na cenu elektřiny podle něj bude mít v budoucnosti hlavně světová a evropská klimatická politika s nárůstem ceny emisních povolenek a směřování k uhlíkové neutralitě. „Víte, co je největší hrozba české energetické bezpečnosti? Není to, že by jadernou elektrárnu postavili Rusové nebo Číňané, ale že bychom žádnou elektrárnu neměli,“ dodává.

Daniel Beneš se také vyjádřil ke spekulacím, že ho prezident Zeman oslovil s nabídkou vést úřednickou vládu. Beneš to označil za výmysl. „Je to tak, že já jsem nikdy takovou nabídku nedostal. Nikdy jsme o tom ani nehovořili. Já bych do politiky nevstoupil, nemám žádné politické ambice. Já jsem generální ředitel ČEZu a to je moje práce, na tu se soustředím. To znamená, že všechny tyto spekulace jsou ze sta procent vymyšlené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...