Beneš: Hrozbou energetické bezpečnosti nejsou Rusové a Číňané, ale absence elektrárny

Nahrávám video

Příprava výstavby nového bloku dukovanské jaderné elektrárny se komplikuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že tendr zatím není připravený a rozhodovat by o něm neměla vláda před volbami. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Interview ČT24 uvedl, že polostátní firma má výběrové řízení připravené. Vyjádřil se i k informacím, že ho prezident Miloš Zeman oslovil, aby vedl úřednickou vládu.

Podle premiéra Andreje Babiše tendr na dostavbu Dukovan není připravený a měl by se o rok a půl odložit. „Za skupinu ČEZ je výběrové řízení připravené. Do projektu vstupuje ČEZ, který má svoji roli podnikatelského subjektu, a vstupuje do něj stát. My máme smlouvy mezi státem a ČEZem, kde máme svoje práva a povinnosti, a stát má svoje,“ sdělil Daniel Beneš. Z Babišových slov dovozuje, že mluvil především o způsobu jednání s Evropskou komisí o schválení veřejné podpory.

Projekt dostavby Dukovan ČEZ podle Beneše rozhodně nevzdává. „My projekt budeme mít připravený a budeme reflektovat to, co si s politiky řekneme. My s nimi máme smlouvu a já bez souhlasu vlády České republiky nemůžu ten tendr spustit,“ říká s tím, že politická debata o projektu nespadá do jeho role.

Beneš v Interview ČT24 hovořil i o účasti Ruska a Číny v dukovanském tendru, což označují bezpečnostní složky za riziko. Podle opozice by se tito dva uchazeči měli z tendru za 160 miliard korun vyřadit předem.

„My jsme v květnu dostali popsané bezpečnostní zájmy státu a ty jsme zapracovali do zadávací dokumentace. Jsem přesvědčený, že úplně. To nejdůležitější, co je v tom draftu, je, že ČEZ je povinen na základě požadavků státu vyloučit kteréhokoliv uchazeče z bezpečnostních důvodů v kterékoliv fázi výběrového řízení,“ vysvětluje generální ředitel.

Podle Beneše je třeba uchazeče dostat pod tlak kvůli ceně

Podle Beneše tyto instrukce mimo jiné zajišťují, že veškeré bezpečnostní systémy musejí být dodány ze země Evropské unie nebo NATO. Podle těchto záruk prý lze elektrárnu provozovat, modifikovat a udržovat bez závislosti na zemi původního dodavatele. Zopakoval, že jeho rolí není řešit bezpečnost České republiky. Z tendru by Rusko a Čínu nevyřazoval.

„Můj názor je takový, že je třeba zohlednit jak aspekty ekonomické, tak bezpečnostní a hledat mezi nimi konsenzus a kompromis. Já se snažím stát a vládu přesvědčit, že by bylo dobré naplnit oboje. Jinými slovy všechny uchazeče pozvat, nechat si od nich dát nabídku, abychom je dostali pod tlak, že jedině kompetitivní soutěž s dostatečným počtem nabídek vede k nízké ceně. A nízká cena elektrárny vede k nízké ceně elektřiny pro spotřebitele. Pak bych zohlednil bezpečnostní riziko, protože to můžeme udělat v každém momentu soutěže,“ doplnil.

Prezident Miloš Zeman prý sdílí stejný názor jako on. „Máme zvyklost, že jednou za čas ho informuji, jaká jsou aktuální témata v energetice. Je to několikrát do roka,“ říká Beneš. „Pokud vím, tak pan prezident si přeje, aby byla kompetitivní soutěž a vyhráli ti nejlepší. Myslím si, že má v tomhle stejný názor jako já. Když jsem se s ním o tom bavil, tak nikdy nelobboval za žádného uchazeče, pouze chtěl, aby byla kompetitivní soutěž,“ doplňuje.

Nabídku vést úřednickou vládu prý Beneš nedostal

O cestě prezidentova poradce Martina Nejedlého do Ruska, o níž informoval Deník N, Daniel Beneš nic neví. „Nevím o té cestě, nemá s ČEZem nic společného,“ uvádí. Schůzky představitelů státu se zájemci o dostavbu Dukovan jsou podle něj však legitimní. „Já za ČEZ se s nimi také scházím, protože to patří k tomu. Vysvětlit jim, že jsou zváni do soutěže, ať se tomu věnují,“ dodává.

Cenu dostavby Dukovan podle Beneše neovlivní pandemie, ČEZ ji jako investor stavby musí postavit v daném čase a dle harmonogramu. Vliv na cenu elektřiny podle něj bude mít v budoucnosti hlavně světová a evropská klimatická politika s nárůstem ceny emisních povolenek a směřování k uhlíkové neutralitě. „Víte, co je největší hrozba české energetické bezpečnosti? Není to, že by jadernou elektrárnu postavili Rusové nebo Číňané, ale že bychom žádnou elektrárnu neměli,“ dodává.

Daniel Beneš se také vyjádřil ke spekulacím, že ho prezident Zeman oslovil s nabídkou vést úřednickou vládu. Beneš to označil za výmysl. „Je to tak, že já jsem nikdy takovou nabídku nedostal. Nikdy jsme o tom ani nehovořili. Já bych do politiky nevstoupil, nemám žádné politické ambice. Já jsem generální ředitel ČEZu a to je moje práce, na tu se soustředím. To znamená, že všechny tyto spekulace jsou ze sta procent vymyšlené,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 16 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 21 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled