Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.
Prezident podepsal zákony o placení alimentů státem či hrazeném očkování
Očkování proti onemocnění covid-19 nebude povinné a bude hrazeno z pojištění. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebudou výslovně stanoveny. Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie, první dodávka se očekává za dva týdny. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by první očkovací látky měly být schváleny Evropskou lékovou agenturou 21. prosince a do konce roku by se do Česka mělo dostat prvních 9750 dávek.
Lidé se budou moci podle ministra nechat očkovat ve dvou stovkách center ve zdravotnických zařízeních. Jejich kapacita bude zhruba tři sta očkovaných denně. Centra doplní i praktičtí lékaři, očkovat se má také v náhradních vojenských nemocnicích. Vakcinace všech obyvatel by mohla stát až pět miliard korun, pokud by byly nutné dvě dávky.
Návrh zákona předpokládá i odškodnění za případnou újmu způsobenou očkováním. Postupovat se má podle zákona o náhradách za újmu při povinných očkováních.
Medici budou moci pracovat jako praktické sestry
Zeman také podepsal novelu o nelékařských zdravotnických povoláních. Někteří studenti medicíny tak budou moci zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Nyní mohou působit jen jako sanitáři nebo ošetřovatelé.
Jako praktické sestry budou moci pracovat ti z nich, kteří mají za sebou osm semestrů studia a zkoušky z ošetřovatelství či péče o nemocné. V případě absolvování čtyř semestrů programu zubního lékařství a po zkoušce z preklinického zubního lékařství budou moci studenti pracovat jako zubní instrumentáři.
Za neplatiče alimentů bude výživné platit stát
Podle zákona o náhradním výživném, který Zeman v pátek také podepsal, bude výživné na děti za neplatiče alimentů od poloviny příštího roku platit stát. Ten je bude po dlužnících vymáhat. Příjemce náhradního výživného bude muset každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí.
Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy také to, že rodič – samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně.
Náhradní výživné se týká odhadem 24 tisíců dětí. Přesnější počet by měla přinést evidence, s níž zákon počítá. Částka 3000 korun byla podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 a 2900 korunami měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit tisíc korun, uvedla.
Nízkou vymahatelnost dlužného výživného by měla zlepšit chystaná novela občanského zákoníku, kterou se zabývá sněmovna. Ve hře je kromě zabavení řidičského průkazu, rybářského či loveckého lístku také zákaz vstupu na sportovní a kulturní akce pro dlužníky.
Firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost
Nově bude platit i zákon, podle kterého firmy, které zaměstnávají postižené lidi, nebudou muset ani v příštím roce dokládat bezdlužnost při žádání o příspěvky od státu. Budou moci čerpat i peníze z programu Antivirus. Mírnější pravidla platí podle úpravy zákona přijaté při jarní první vlně epidemie koronaviru do konce roku. Novela je prodlužuje na celou dobu nařízených omezení.
Novela zákona o zaměstnanosti se změnou pravidel u potvrzení o bezdlužnosti u příspěvků na zaměstnávání postižených byla přijata v dubnu. Zaměstnavatelé za nouzového stavu nemusí dokládat úřadu práce, že nedluží na daních či odvodech a penále. Podle ministerstva práce by nemuseli kvůli vytíženosti úřadů a omezení jejich provozu dostat potřebné doklady včas a o podporu od státu by mohli přijít. Lidé s handicapem by tak mohli ztratit práci. Povinnost platit daně a odvody či dluhy a penále norma neruší.
Firmy mohou čerpat příspěvek na handicapované pracovníky i v době, kdy musely za nouzového stavu omezit výrobu či služby a nechat zaměstnance doma.
Platy ústavních činitelů se zvyšovat nebudou
Prezident také podepsal zákon, který se týká i jeho příjmu. Platy ústavních činitelů včetně soudců se podle něj příští rok zvyšovat nebudou. Základní měsíční plat poslance a senátora podle novely v příštím roce zůstane na letošní úrovni 90 800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302 700 korun hrubého a premiéra 243 800 korun.
Pokud by novela o platech ústavních činitelů nebyla přijata, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.
Novela má také od roku 2022, pokud to parlament v příštím roce nezmění, upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 se platy budou odvíjet od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Podle předpokladu ministerstva práce a sociálních věcí by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92 600 korun.
Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok.