Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.
Medián mezd za období od začátku července do konce září činil 31 183 korun. Meziročně byl vyšší o 5,1 procenta. Medián představuje údaj uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.
„Ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly střední mzdy žen o 6,7 procenta, mzdy mužů pouze o 3,7 procenta. Muži však měli stále značně vyšší mzdovou úroveň,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Nominálně rostly mzdy ve všech odvětvích s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví, kde klesly téměř o pět set korun. „Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 korun,“ uvádí analýza ČSÚ. Nejvyšší mzdy berou lidé pracující v informačních a komunikačních technologiích, kde je průměr 60 878 korun.
Nejvýrazněji vzrostly ve třetím čtvrtletí mzdy ve zdravotnictví a sociální péči. Meziroční nárůst téměř o dvanáct procent souvisel se změnou platových tabulek od začátku roku i s nadtarifními složkami, tedy odměnami. Podobně dynamický růst platů statistiky zaznamenaly také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce.
„Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší,“ vysvětluje vývoj ČSÚ.
Předběžné údaje podnikové statistiky podle ČSÚ ukazují razantní pokles evidenčního počtu pracovníků v Česku. „Počet zaměstnanců se meziročně snížil o 125 tisíc,“ uvedl Holý. V ubytování, stravování a pohostinství ubylo patnáct procent pracovníků. „Část zaměstnanců přešla do nezaměstnanosti, další však zůstali přinejmenším dočasně ekonomicky neaktivní, především proto, že si nehledali zaměstnání,“ dodává Holý.
Počet zaměstnanců je už druhé čtvrtletí v řadě pod čtyřmi miliony. Pod touto hranicí byl naposledy v prvním čtvrtletí roku 2017.
Růst mezd zřejmě zvolní
Růst průměrné mzdy nad 35 tisíc korun ve třetím čtvrtletí byl nad očekávání analytiků (3,5 procenta) i ČNB (4,5 procenta). Ekonomové v průměru totiž počítali s tím, že hodnota průměrné mzdy skončí těsně pod hranicí 35 tisíc korun. „Letos ve třetím čtvrtletí tak mzdy rostly dokonce tak, že překonaly i inflaci. Reálná mzda – očištěná o inflaci – stoupla o 1,7 procenta,“ konstatuje ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Spolu s výrazným oživením ekonomické aktivity třetí čtvrtletí přineslo i vyšší dynamiku mezd. „Ta souvisela zejména s tím, že velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do svých zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd, ať už to bylo vlivem nuceného uzavření provozoven obchodů a služeb, nedostatečné poptávky nebo starání se o nezletilé děti, které působily v průběhu druhého čtvrtletí,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
„Růst průměrné mzdy tentokrát neznamená, že si nutně vyděláváme více. Ti vysokopříjmoví si více dokázali práci uchovat, nízkopříjmové postihl covid-19 více ztrátou práce. Výsledek je tak spíše statistickým efektem než všeobecným růstem. Z výpočtu nám zmizeli hlavně nízkopříjmoví,“ upozornil také analytik Natland Petr Bartoň.
Navíc, pro mnoho zaměstnanců je podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška růst průměrné mzdy fikcí, protože je přepočten na plnou pracovní dobu. „Řada zaměstnanců přitom odpracovala menší počet hodin, i když i v tomto ukazateli došlo proti extrémnímu druhému čtvrtletí k citelné normalizaci,“ upozornil.
Optimismus navíc kazí příchod druhé vlny pandemie, která na dynamiku mezd v posledním čtvrtletí podle analytiků opět dolehne. „Částečně však jen z titulu určitých administrativních vlivů, jelikož do mezd se nezapočítává například ošetřovné. Zatímco za loňský rok mzdy vzrostly o 6,5 procenta, letos a v příštím roce očekáváme jejich růst zhruba poloviční,“ uvedl tak hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Připomíná ale i to, že do dynamiky disponibilních příjmů domácností promluví ještě také očekávané změny v daních z příjmů. „Ty však prozatím nejsou vyjasněné,“ dodal.
Kovanda očekává, že by nominální mzdy za letošní rok měly vzrůst o 3,4 procenta, a těsně tak překonat inflaci. „Kupní síla Čechů by v souhrnu velmi nepatrně vzrostla, což však lze vzhledem ke koronavirové krizi považovat za úspěch,“ konstatuje. A dodává, že v posledním čtvrtletí svědčí mzdovému vývoji také nadále nízká míra nezaměstnanosti v Česku.
„A dále i zahraniční poptávka, která není tak ochromena jako během jarní vlny pandemie a s ní související fakt, že během té podzimní není odstavena tuzemská průmyslová výroba,“ doplnil.
Gürtler také poukázal na to, že právě rychlé oživení průmyslového sektoru spolu s novými zakázkami zřejmě dokáže alespoň částečně kompenzovat ztrátu pracovních míst v sektoru služeb. „V české ekonomice totiž stále chybí pracovníci ze zahraničí,“ uvedl.
Připomněl ale i to, že vývoj na trhu práce za vývojem ekonomické aktivity zaostává a je tak pravděpodobné, že to nejhorší trh práce teprve čeká. „Vrcholu míra nezaměstnanosti zřejmě dosáhne až v první polovině příštího roku. V metodice MPSV očekáváme její vrchol mírně nad čtyřmi procenty. Ve srovnání s předchozími krizemi půjde i přesto o relativně malý nárůst. Připomeňme, že koronavirová pandemie zasáhla české hospodářství ve velmi dobré kondici, která již přetrvávala delší dobu a odrazila se ve výrazně přehřátém trhu práce,“ uvedl Gürtler.
Vzhledem k lockdownovému režimu v posledním čtvrtletí lze i podle analytika ČSOB Petra Dufka opět očekávat zpomalení růstu mezd především v dotčených odvětvích. „Naproti tomu setrvalý růst mezd bude pokračovat ve veřejné sféře a průmyslu, který je druhou vlnou pandemie ovlivněn jen ve velmi omezené míře,“ míní.
Celoroční růst mezd v roce 2020 tak podle něho dosáhne pravděpodobně 3,2 procenta a bude tak zhruba na úrovni inflace. Reálně si však polepší jen menší část zaměstnanců. „Samozřejmě i v tomto případě platí, že jde o průměrnou mzdu, na kterou nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců. Mediánová mzda může růst podobným tempem, nicméně z úrovně, která je asi o čtyři tisíce korun níže,“ doplnil Dufek.
