Nezaměstnanost v Česku po říjnovém poklesu na 3,7 procenta stoupla letos v listopadu opět na 3,8 procenta. Bez práce bylo přes 274 500 lidí, což je nejvíce za listopad od roku 2016, oznámil Úřad práce ČR. Kromě počtu nezaměstnaných vzrostlo v listopadu i množství volných míst, a to oproti říjnu zhruba o sedm tisíc na téměř 318 tisíc. Zájem je podle úřadu hlavně o technické a dělnické profese a dlouhodobě také o kvalifikované řemeslníky.
Nezaměstnanost začala letos výrazně růst po začátku pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. V prvních třech měsících roku se ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu nezaměstnanost vystoupala na 3,4 procenta a od července do září se držela na 3,8 procenta.
„Pokud jde o turistickou sezonu, ve většině regionů byla přerušena v návaznosti na přijatá bezpečnostní opatření. S rozjezdem té zimní zaměstnavatelé čekají na vývoj celkové situace, a s tím související případné rozvolňování,“ komentoval dosavadní vývoj nezaměstnanosti generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
„V následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezonních prací, především v zemědělství a lesnictví, pravděpodobně vzroste. Celkový vývoj bude záviset také na situaci kolem koronaviru,“ doplnil.
Část údajů o nezaměstnanosti uvedla v pátek na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) půl hodiny před oficiálním zveřejněním statistik Úřadem práce ČR. „Práce je hlavně v průmyslu, nezaměstnanost se snížila v regionech s průmyslovými zónami,“ oznámila.
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci listopadu okresy Rychnov nad Kněžnou s 1,8 procenta a Pelhřimov s 1,9 procenta. Nejvyšší nezaměstnanost má dlouhodobě Karvinsko, kde v listopadu činila 7,9 procenta.
Na Karvinsku také připadá nejvíce nezaměstnaných na každé nabízené pracovní místo. Na jedno volné místo bylo ke konci listopadu v okrese Karviná v průměru 7,8 uchazeče. Nejmenší konkurence na pracovním trhu je naopak v okresech Praha-východ, Mladá Boleslav a Plzeň-jih, a to shodně 0,2 uchazeče na každé volné místo. Celorepublikový průměr činí 0,9 uchazeče na místo.
Česko si i tak dále drží prvenství v nízké nezaměstnanosti v rámci EU, připomíná analytik Raiffeisenbank avid Vagenknecht. „Z posledních říjnových čísel Eurostatu vyplývá, že česká nezaměstnanost je s hodnotou 3,1 procenta nejnižší v rámci Evropské unie, jejíž průměr činil 7,6 procenta. A aktutálně zveřejněná data nenasvědčují tomu, že by Česko mělo o své prvenství přijít,“ konstatuje.
Trh práce totiž podle něho nadále stabilizují vládní programy na podporu nezaměstnanosti, které byly s příchodem druhé vlny pandemie prodlouženy a rozšířeny. „Dále napomáhá také oživení aktivity české ekonomiky ve třetím čtvrtletí, které nastalo po rozvolnění jarních karanténních opatření. I v dalších měsících by tak měla situace na trhu práce zůstat klidná. S vyšším napětím lze ovšem počítat v sektoru služeb, který byl druhým kolem ekonomických uzavírek nejvíce postižen,“ vysvětluje.
Oproti tomu je naopak podle něho situace v průmyslu nadále příznivá, jak potvrzují i poslední šetření, například průzkum mezi nákupními manažery ve výrobě. „K jejich pozitivnímu výhledu přispívají plnící se objednávkové knihy, a to především ze sousedního Německa. Nicméně i přesto setrvává růst nových pracovních míst ve výrobním sektoru limitovaný, jelikož firmy zůstávají opatrné a zohledňují možnou nestabilitu budoucí poptávky,“ říká Vagenknecht.
V prosinci lze tak podle něho počítat s mírnějším nárůstem míry nezaměstnanosti z obvyklých sezonních vlivů typických pro toto období. „Ještě před koncem roku by už mohl být viditelný také příliv uchazečů o zaměstnaní ze sektoru služeb,“ doplnil.
