Průměrná mzda strana 2 z 3

Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

S koncem léta kvůli vysoké inflaci znovu porostou důchody. Automatická valorizace zvýší od 1. září průměrnou penzi o sedm set korun na víc než na osmnáct tisíc. Letos jde už o třetí zvýšení. V době rychlého zdražování ho nařizuje zákon. Stát kvůli tomu tento rok na důchody vydá o 56 miliard korun více než loni.

Průměrná mzda v eurech v Česku dosáhla 1533 eur (37 499 korun), což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je dvanáct procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě byla v Německu, a to 4130 eur (101 025 korun), následuje Rakousko s 3818 eury (93 393 korun). Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur (9784 korun) byla v Kosovu, 450 eur (11 008 korun) v Bosně a Hercegovině a 485 eur (11 864 korun) na Ukrajině. Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy dvadvaceti zemí střední a východní Evropy. Použila poslední dostupná data o mzdách v době publikace, období se tedy pro některé země liší.

Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.

Odbory požadují navýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 Kč. Tento krok a také navýšení platů ve veřejné sféře by měly být hlavními tématy jednání se zástupci vlády, které se uskuteční 25. května. V Česku je stále skoro 300 tisíc zaměstnanců, kteří si měsíčně vydělají méně než 20 tisíc korun hrubého. A celkem dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou na průměrnou mzdu.

Kabinet čeká debata o možném nárůstu minimální mzdy. Podle odborů by měla stoupnout ještě letos. I někteří opoziční politici tvrdí, že by se měla zvýšit o inflaci. Zástupci vlády jsou k tomu zdrženlivější – s jednáním ale počítají. Navíc ministerstvo práce řeší možnost, aby se minimální výdělek mohl navyšovat automaticky podle zákona.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok.

Platy politiků v příštím roce vzrostou zhruba o šest procent. Novela, která počítala s jejich zmrazením, neprošla parlamentem. Ve sněmovně už čekají další podobné návrhy. Podle zástupců opozice, kteří je předkládají, jsou výdělky ústavních činitelů dost vysoké už teď.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Deficitní státní rozpočet není dlouhodobě možné sanovat bez zvyšování daní. V Interview ČT24 to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Finanční zdroje vidí zejména ve firemních ziscích, které v současnosti plynou do ciziny.

Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálně po zahrnutí inflace stoupla o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Růst pak ovlivnily odměny pro lidi, kteří během pandemie pracovali ve zdravotnictví nebo sociálních službách.

Velká část tuzemských společností začala od léta zvyšovat mzdy a podle odborů i Hospodářské komory ČR bude tento vývoj pokračovat. A to i kvůli zvyšující se inflaci a nákladům domácností.

Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Pokles se pak dotkl například kulturního odvětví nebo stravování.

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže, přibylo například víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy, uvedla při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla v pondělí projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Někteří studenti medicíny zase budou moci nově zastávat při práci v nemocnici pozici praktické sestry. Vyplývá to ze zákonů, které v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Schválil také předpisy, podle kterých bude za neplatiče alimentů výživné hradit stát, firmy s postiženými nebudou muset dokládat bezdlužnost nebo zákon o platech ústavních činitelů.

Senát na návrh svého bezpečnostního výboru vyzval vládu, aby do tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany nezařazoval firmy z Ruska a Číny. Obě země vnímá jako rizikové. Horní komora chce dále také zakázat poskytování dotací firmám, pokud by v evidenci jejich skutečných majitelů byly nesrovnalosti. Senátoři dále rozhodli, že platy ústavních činitelů zůstanou příští rok na letošní úrovni, jak dříve schválila sněmovna. Přijali také usnesení, že vláda má Senátu předložit do konce roku vakcinační strategii a úpravy protiepidemických opatření, která by nahradila stávající plošná omezení. Další schůze Senátu se uskuteční 7. ledna.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Ministerstvo práce navrhuje čtyři varianty navýšení minimální mzdy. Podle připravovaného nařízení by se mohla od ledna zvednout z nynějších 14 600 korun buď o 400, 900, 1400, nebo 1800 korun. Podle toho by rostla i zaručená mzda, která se pohybuje od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Návrh zveřejnila na svém webu vláda, ale v pondělí o částce nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Průměrná mzda v letošním roce i příštím roce po zohlednění inflace podle odhadů ministerstva financí klesne. Letos by měla průměrná hrubá mzda dosáhnout 34 682 korun a příští rok 35 006 korun. Reálný pokles by tak měl být letos o 1,6 procenta a příští rok o 0,9 procenta. Nominálně by měla průměrná mzda letos i příští rok mírně růst, vyplývá z aktuální zářijové prognózy zveřejněné ministerstvem financí.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Zástupci podnikatelů ale nejsou s výslednou verzí kurzarbeitu spokojení.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

V Česku od čtvrtka fungují nové odbory pracovníků v sociálních službách. Budou usilovat o růst výdělků, zajištění větší bezpečnosti v práci a zvýšení prestiže oboru. Podle poslední statistické ročenky pracuje v sociálních službách v domovech i v terénu asi 135 tisíc lidí. Průměrné výdělky jsou hluboko pod celostátní průměrnou mzdou.