Vláda má v rukou zvýšení minimální mzdy. Podle odborů by měla vzrůst ještě letos

Nahrávám video
Události: Debata o zvýšení minimální mzdy
Zdroj: ČT24

Kabinet čeká debata o možném nárůstu minimální mzdy. Podle odborů by měla stoupnout ještě letos. I někteří opoziční politici tvrdí, že by se měla zvýšit o inflaci. Zástupci vlády jsou k tomu zdrženlivější – s jednáním ale počítají. Navíc ministerstvo práce řeší možnost, aby se minimální výdělek mohl navyšovat automaticky podle zákona.

Po mnohahodinových sněmovních debatách o snížení plateb za státní pojištěnce teď politici hledají shodu na vzorci, podle kterého by rostly automaticky.

A obdobné to má být s minimální mzdou. Zavedení automatického mechanismu má současný kabinet v programovém prohlášení. Ovšem, bez časového určení. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se počítalo se začátkem roku 2024 – teď ale mluví o tom, že by se změna mohla stihnout dřív. Pracuje se s variantou navázat vzorec na průměrnou mzdu. O parametrech se ještě jedná.

„Pohybujeme se teď kolem 41 procent, pamatuju si ty debaty, kdy se mluvilo o 45 procentech. Uvidíme, jestli se dokážeme dohodnout, že bychom to zrychlili, třeba ten automatický mechanismus vložili dříve,“ řekl ministr.

Růst podle zákona opozice nezavrhuje

Jurečka ale upozorňuje, že musí jít o kompromis, který neohrozí fungování firem a pracovní místa. Princip, kdy by nejnižší výdělek rostl podle zákona a nikoliv podle politických dohod, by nevadil ani opozici.

„Myslím, že by se to nemělo vázat jen na průměrnou mzdu, kritérií by mělo být více. Kdyby nedejbože průměrná mzda klesla, tak bude klesat minimální mzda? Myslím, že už dnes se blížíme ke čtyřiceti procentům,“ prohlásila bývalá ministryně financí a předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.

Průměrná mzda za loňský rok byla téměř 38 tisíc hrubého. Ta minimální dosáhla letos na 16 200 korun. Kvůli vysoké inflaci odbory prosazují nárůst o dva tisíce korun, a to už od července. Vůči tomu byl ale skeptický jak premiér Petr Fiala (ODS), tak ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

„Zvyšování minimálních mezd za této situace bych považoval za velmi nešťastný krok, je to jedna z věcí, která ten průmysl a obchod ohromně zatíží,“ řekl na začátku května Síkela.

„Podle mě by se to mělo zvýšit o inflaci. Pokud se budeme bavit o čtrnácti procentech, tak se to blíží k těm dvěma tisícům,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Možný nárůst minimální mzdy je podle ministra práce téma k jednání. Otevřít ho chce na červnovém setkání tripartity. Objeví se ale už zřejmě i na dřívějším jednání s odbory – o platech ve veřejné sféře, které se chystá 25. května. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 19 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 21 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...