Tuzemské automobilky a dodavatelé dílů loni zaznamenali tržby ve výši 1,257 bilionu korun, meziročně o 12,7 procenta více. Export vzrostl stejným tempem na 1,028 bilionu korun. Celkově se vývoz podílel na výkonu klíčového odvětví dvaaosmdesáti procenty. Výsledky oznámili zástupci Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Po státu chtějí příspěvek na duální vzdělávání, zajištění přísunu pracovní síly ze zahraničí či podporu elektromobility a zelené energie.
Tržby tuzemských automobilek loni vzrostly na 1,257 bilionu korun
Výroba osobních aut loni vzrostla o 10,2 procenta na 1,218 milionu vozů. Z toho 92,8 procenta směřovalo do zahraničí, zejména do Německa a dalších evropských zemí.
Produkce autobusů loni meziročně stoupla o 7,6 procenta na 5322 vozů, u nákladních vozů byl nárůst o 6,7 procenta na 1347 aut. Výroba motocyklů se zvýšila o 56,9 procenta na 1624 strojů.
„Automobilový průmysl se loni začal zotavovat z dozvuků covidové krize, byť stále čelil řadě pokračujících i nových výzev. Po třech letech klesajících objemů tak opět ve většině segmentů dosáhl růstu produkce, a to navzdory přetrvávajícím potížím v dodavatelských řetězcích, nedostatku čipů, válce na Ukrajině, extrémnímu růstu cen energií či vysoké inflaci,“ shrnul prezident sdružení Martin Jahn.
Dodavatelské firmy se na tržbách odvětví podílely 40,4 procenta. Tržby dodavatelů stouply o devět procent na 507 miliard korun. „Ceny materiálů i energií nadále zůstávají na vysoké úrovni, eventuálně rostou a přetrvávající inflace stupňuje i tlak na růst mezd. Vyšší náklady na výrobu však dodavatelé jen obtížně přenášejí do cen. Situace v dodavatelských řetězcích je tak nadále extrémně volatilní a je velké riziko uzavírat dlouhodobé kontrakty. Plánování výroby se proto stává extrémně obtížnou kategorií,“ poznamenal viceprezident sdružení Miroslav Dvořák.
Potřebujeme státní peníze na vzdělávání zaměstnanců, zmínil Dvořák
Loni se počet zaměstnanců ve firmách sdružení snížil o 1,7 procenta na 140 253 lidí. Průměrná mzda poprvé přesáhla hranici padesáti tisíc korun, a průměrnou mzdu v Česku tak převyšuje o čtvrtinu. Nejvyšší průměrné mzdy vykazují finální výrobci, a to víc než 61 tisíc korun.
Podle Dvořáka představuje napjatý trh práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech kvalifikačních úrovních, velký problém dalšího rozvoje průmyslu v Česku. Za nutné považuje vytvoření systému celoživotního učení, který by měl být financován s pomocí národních i evropských fondů.
„To pomůže aktualizaci kvalifikací zaměstnanců v souladu s technologickým rozvojem firem, a tak udržení jejich zaměstnatelnosti. S tím souvisí i potřeba zakotvení duálního odborného vzdělávání, které umožní realizovat praktickou část výuky na pracovištích zaměstnavatelů. Za nezbytné považujeme i zjednodušení procesu řízené migrace s cílem přilákat do Česka kvalifikované zahraniční zaměstnance,“ dodal Dvořák.
Jahn: Vláda musí podpořit elektromobilitu a zelenou energii
Dodavatelsko-odběratelské řetězce jsou podle Jahna stále poznamenané jak dozvuky covidu v Číně, tak geopolitickou situací. Nadále hrozí výpadky čipů, i když očekává, že druhé pololetí by mělo přinést zlepšení a větší stabilitu. O budoucnosti odvětví rozhodne zejména schopnost Česka zachytit současnou transformaci směrem k bezemisní mobilitě a výrobě.
„Specificky pro automobilový průmysl považujeme za klíčové, aby i v současné rozpočtově složité době vláda našla způsob, jak do Česka přitáhnout strategické projekty zaměřené na výrobu baterií, čipů, výkonové elektroniky a dalších komponent pohonů bateriových vozidel. Pro budoucnost průmyslu jako celku je pak kritická schopnost zajistit pro Česko dostatek dostupné a zelené energie, navýšení podpory vědy, výzkumu a inovací a plné využití dostupných evropských zdrojů,“ dodal Jahn.
Automobilový průmysl je nejvýznamnějším tuzemským odvětvím zpracovatelského průmyslu, na HDP se zde podílí téměř deseti procenty. Přímo zaměstnává zhruba 180 tisíc pracovníků, nepřímo, tedy včetně navazujících oborů, téměř půl milionu lidí.
