Deficitní státní rozpočet není dlouhodobě možné sanovat bez zvyšování daní. V Interview ČT24 to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Finanční zdroje vidí zejména ve firemních ziscích, které v současnosti plynou do ciziny.
Maláčová: Kdo říká, že nebude zvyšovat daně, lže
28 minut
Maláčová: Minimální mzda by měla být osmnáct tisíc
Státní rozpočet pro letošní rok skončil v srpnu se schodkem přes 298 miliard korun, což byla nejhorší srpnová bilance v historii samostatného Česka. Pro příští rok plánuje ministerstvo financí deficit ve výši 376,6 miliardy. Rekordní zadlužení vysvětluje náklady, které měla na státní kasu pandemie koronaviru.
„Druhý rok se opakující extrémní zadlužení kvůli pandemii je zvládnutelné. Co mě děsí, jsou dopady zrušení superhrubé mzdy. To je strukturální problém, který nám ve státním rozpočtu každoročně vyrábí deficit,“ prohlásila v Interview ČT24 ministryně Maláčová.
Lidový dům již řadu let navrhuje sanovat veřejné finance pomocí sektorové daně a Maláčová v ČT24 upozornila, že do zahraničí každý rok mizí v ziscích tři sta miliard korun, což koaliční hnutí ANO dosud odmítalo zohledňovat – a zdanění zavádět.
„Pokud stojíme před deficitem 380 miliard, tak se ukazuje, že to není zvládnuté a že to problém je,“ prohlásila ministryně. „Kdo říká, že nebude zvyšovat daně, lže, protože se daně zvyšovat budou. A pokud některé politické strany říkají, že ne, tak se pravděpodobně chystají na zvednutí DPH, pravděpodobně budou zvedat věk odchodu do důchodu nebo zavádět spoluúčast ve zdravotnictví.“
Směr: Osmnáct tisíc korun
Rozhovor se věnoval i růstu průměrné mzdy, která ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun, a mzdě minimální. Tu by ČSSD ráda dostala na osmnáct tisíc ze současných 15 200 korun.
Maláčová upozornila, že podle návrhů Evropské komise by měla minimální mzda dosahovat padesáti procent té průměrné, což by v současné situaci znamenalo devatenáct tisíc korun, čili víc než navrhuje sama ministryně. Argumentuje také tím, že Českou republiku v růstu předstihly i „chudší státy“ Polsko a Slovensko.
„Zaměstnavatelé s navyšováním minimální mzdy nikdy nesouhlasí. Je to jejich role,“ podotkla Maláčová. „Pokud má stát dva nástroje, jak ovlivňovat růst mezd a platů – minimální mzdu a platy ve veřejné sféře – tak je má používat,“ prohlásila. Navyšování minimální mzdy (vedle mimořádných covidových odměn) podle Maláčové ostatně stojí i za tím, že průměrná mzda zaznamenala zmíněný růst.
„A je to největší růst za posledních dvacet let,“ dodává.
