Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.
„V 1. čtvrtletí 2022 byla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců 37 929 Kč, to je o 7,2 procenta více než ve stejném období roku 2021. Spotřebitelské ceny se ale v tomto období zvýšily o 11,2 procenta, a proto mzda reálně klesla, tentokrát o 3,6 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Zhruba dvě třetiny zaměstnanců ale na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31 923 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16 733 a 60 467 korunami měsíčně. Nejčastěji mají Češi na výplatních páskách necelých dvaatřicet tisíc korun.
Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115 000 zaměstnanců, tedy zhruba tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí.
Češi na růst mezd netlačí
Reálná mzda klesla v prvním čtvrtletí podle analytiků nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998. Vysoká inflace bude tlačit průměrnou reálnou mzdu v české ekonomice k poklesu i v dalších čtvrtletích, což by se mělo začít negativně projevovat na spotřebě domácností a na výkonu ekonomiky jako celku.
„V reálném vyjádření je pravděpodobné, že i po celý letošní rok bude pokračovat ten negativní trend. To znamená, že pravděpodobně letos uvidíme poměrně výrazný pokles příjmů domácností,“ okomentoval ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Češi zažívají druhé čtvrtletí po sobě pokles reálné mzdy, což nepamatují od recese v roce 2014, připomněla expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová. Z aktuálního průzkumu PwC navíc vyplývá, že čeští zaměstnanci patří v Evropě mezi ty úplně nejkonzervativnější, co se týče požadavku na navýšení mzdy nebo plánu na změnu zaměstnavatele. Netlačí tedy na mzdy tak výrazně, jako je zvykem v ostatních zemích, poznamenala.
Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek tvrdí, že mzdová restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, je nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. S propady reálné mzdy počítá Sobíšek i v následujících čtvrtletích.
„Mzdy začnou reálně růst patrně od prvního kvartálu 2023, kdy se jejich nominální tempo zvýší v opožděné reakci na letošní inflační vlnu, navíc inflace klesne do meziročních jednociferných hodnot. Dorovnání kupní síly mezd do stavu před současnou inflační vlnou se ale asi protáhne až do roku 2024,“ dodal analytik.
Nejméně rostly mzdy ve veřejné správě
V prvním čtvrtletí letošního roku rostly mzdy nejvíc v oboru peněžnictví a pojišťovnictví, a to o 15,9 procenta. Zaměstnanci v oblasti nemovitostí brali meziročně o 13,9 procenta víc a v kategorii ubytování, stravování a pohostinství si nominálně polepšili o 11,2 procenta. Naopak ve veřejné správě či obraně rostly mzdy nejméně, jen o 1,9 procenta.
Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům také ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.
Ekonomové očekávají, že nárůst mezd nestačí kompenzovat vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak podle nich téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy dále klesat.
Minulý rok byla situace jiná, reálně klesla průměrná mzda až v posledním kvartálu, a to o dvě procenta, předtím rostla i po započtení inflace. Nominálně se mzda zvyšovala ve všech čtvrtletích.
Rozdíl oproti pandemickým rokům
„Loni růst mezd táhl především veřejný sektor, viděli jsme výrazné zvyšování mezd v oblasti zdravotnictví, což zčásti souviselo i s mimořádnými odměnami za úsilí v době covidu. Letošní rok bude jiný a ukazují to i data za první čtvrtletí. V soukromém sektoru podle našeho odhadu rostla mzda meziročně o 8,6 procenta a ve veřejném pouze o 3,3 procenta,“ říká Gürtler.
Soukromý sektor bude podle něj dále těžit z toho, že došlo k otevření ekonomiky po pandemii covidu-19. Dobře si podle něj v oblasti mezd vedl také obor IT, který rostl výrazně i během pandemie.
Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý informoval, že během pandemických let 2020 a 2021 se snižoval rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, a to především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo.
„Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání,“ uvedl Holý. Dodal, že při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání.
U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50 223 Kč. „Posun učitelů na hodnoty kolem 49 000 korun byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu,“ dodal. Zdravotním sestrám se specializací medián mzdy vzrostl díky mimořádným odměnám z 46 791 korun v roce 2019 na 63 133 korun v roce 2021. Medián mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné části s nižší a vyšší mzdou.
„Bohužel to není tak, že bychom mohli jednoznačně říci, že ženám bylo přidáno, berou více peněz nebo se zlepšila kultura odměňování. Spíše je to tak, že určité nízkopříjmové ženy nám vypadly ze statistiky či se zvýšila minimální mzda,“ poznamenala hlavní gestorka projektu 22 % k rovnosti při ministerstvu práce Lenka Simerská.
Pokles mezd může nastartovat recesi
Zatímco zrychlování inflace nezpomaluje ani ve druhém čtvrtletí, firmy se zvyšováním mezd nejspíše pospíchat nebudou, míní analytik Deloitte David Marek. Pokles reálných mezd bude podle něj jedním z klíčových faktorů, který přispěje k poklesu spotřeby domácností v nejbližších čtvrtletích, což může vést k recesi celé ekonomiky.
Analytik Patria Finance Jan Bureš za celý rok 2022 tak v průměru očekává skoro osmiprocentní reálný propad mezd. Něčemu podobnému naposledy čelily české domácnosti na počátku devadesátých let, upozornil.
Držet při navyšování mzdy krok s aktuální inflací je pro naprostou většinu firem nereálné, doplnil generální ředitel společnosti Up ČR Stéphane Nicoletti. Čím dál tím víc zaměstnavatelů proto bude podle něj ve snaze udržet si zaměstnance hledat alternativy, jak jim pomoci, a zároveň firmu nezruinovat. Strach z nepostačující mzdy je totiž aktuálně mnohem rozšířenější než obavy ze ztráty zaměstnání, poznamenal.
Nejvyšší jsou mzdy v Praze
Průměrná hrubá mzda v Praze v letošním prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 8,1 procenta na 48 498 korun, zaměstnanci si tak polepšili o 3619 korun. Po odečtení inflace ale výdělky v kraji reálně klesly o 2,8 procenta. Reálný pokles průměrných hrubých mezd vykázalo vzhledem k výši inflace všech čtrnáct regionů Česka.
Pražské mzdy jsou mezi kraji nadále výrazně nejvyšší, celorepublikový průměr ve sledovaném čtvrtletí převýšily zhruba o 10 570 korun. Druhou nejvyšší mzdu měl Středočeský kraj s 37 582 korunami a třetí Jihomoravský kraj s 37 171 korunami. V Karlovarském kraji, kde jsou mzdy nejnižší, si lidé vydělali ve sledovaném čtvrtletí měsíčně průměrně 32 605 korun.
Tržby maloobchodů meziročně stouply
Ačkoliv se kvůli inflaci snížilo množství toho, co si za své mzdy mohou lidé reálně koupit, tržby maloobchodů přesto v dubnu meziročně stouply, a to o více než šest procent. Rostly zejména v prodejnách s nepotravinářským zbožím, které byly loni omezené kvůli koronaviru.
Nejvíce se tak zvýšily tržby prodejnám s oděvy a obuví a se sportovním vybavením. Meziročně větší tržby měly také obchody s domácími potřebami, elektronikou a drogerií. Naopak e-shopy si pohoršily, jelikož během protiepidemických opatření v nich lidé nakupovali výrazně více.
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Pavel Mikoška upozornil, že lze pozorovat změny nákupního chování lidí v oblasti potravin. „Upřednostňují nákup v akcích, omezují sortiment, který nakupují. Obchodníci se tomu zase přizpůsobují tím, že například omezují nabídky lahůdek na pultech, případně navyšují podíl zboží v promoci,“ přiblížil.
EU chce změnit pravidla minimální mzdy
Státy Evropské unie se v úterý shodly s europoslanci na celounijních principech, jimiž se v budoucnu bude řídit určování minimální mzdy. Nová směrnice nepočítá s povinným zavedením nejnižší mzdové hladiny ve všech zemích ani se sladěním výše minimální mzdy. Podle unijních politiků pravidla zajistí zlepšení pracovních podmínek pro nejchudší skupiny pracujících lidí a posílí principy kolektivního vyjednávání.
Celkem 21 zemí EU včetně Česka má vlastní pravidla pro minimální mzdy. Nová směrnice je zavazuje k tomu, aby stanovily jasná kritéria pro výpočet hladiny nejnižších výdělků a její výši pravidelně upravovaly zejména vzhledem k růstu životních nákladů. To již řada států dělá.
„S ohledem na dopad ruské války na Ukrajině je zásadní, abychom chránili lidi vydělávající nejméně. Minimální mzda by měla zajistit slušný životní standard,“ prohlásil ke shodě zákonodárců místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Dohodnutá pravidla musí formálně potvrdit plénum EP a ministři členských zemí. Státy pak na jejich převedení do svého práva budou mít dva roky.
