V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.
Inflace začne klesat v červenci, výrazný pokles ale přijde až příští rok, očekávají ekonomičtí experti
OVM na téma inflace (zdroj: ČT24)
Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává, že v květnu a červnu číslo nadále poroste, pokles přijde až v červenci. „Pokud nenastane další nárůst klíčových komodit, tak to vypadá, že přes úroveň 15 procent můžeme přelézt v květnu, červnu, ale pak nastane pokles dolů, stále ve dvouciferných číslech,“ souhlasí člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.
Dodal, že v druhé polovině roku bude postupně v hodnotách inflace působit statistický efekt, kdy se budou porovnávat hodnoty loňského roku, kdy už inflace rostla. „Nejvýraznější zpomalení přijde až v příštím roce,“ řekl. Inflace by se podle něj mohla pohybovat kolem pěti procent, na konci roku nebo začátkem roku 2024 by mohla dosáhnout zhruba dvou procent.
Holub připomněl, že nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší.
Europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer podotýká, že v současném zdražování vedle vysoké ceny plynu, elektřiny či benzinu sehrává zásadní roli i vysoká poptávka. Nákladové faktory se tak projevují do cen i tam, kde přímo nepůsobí. „Firmy uvidí, že poptávka je velká, a budou si moci dovolit zdražit,“ shrnuje.
Úrokové sazby zvýšit, mzdy ne
Sobíšek cestu snižování poptávky vidí mimo jiné v omezení zrychlení růstu mezd. „Do velké míry záleží, jestli vláda připustí nátlak z odborů a dojde k dvojcifernému zvýšení mezd ve veřejném sektoru, ale důležité také je, jak se zachovají podniky samotné. Jestli budou mít na to, aby k tempu, jakým jim rostou nákladové položky, ještě zvyšovaly mzdy,“ uvedl. Tento týden se ministři se zástupci odborů nedomluvili, další jednání mají naplánované na 7. června.
Poptávku v ekonomice ochlazují i vysoké úrokové sazby. Ty jsou v současnosti nejvyšší od října 1999, v květnu ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 5,75 procenta. „Úroková sazba je nyní blízko hranice, kdy ji ještě můžeme považovat za efektivní,“ míní Sobíšek. I podle něho je třeba v boji s inflací spoléhat souběžně na další kanály, třeba kroky vlády.
„Nesmíme zapomínat, že velkou část inflace jsme si vyrobili našimi minulými špatnými rozhodnutími,“ je přesvědčen Niedermayer. Za jednu z příčin považuje nevhodně využitý pracovní trh, který není uzpůsoben například na kratší úvazky rodičů s malými dětmi.
Druhý problém vidí v „astronomické inflaci“ na trhu nemovitostí v důsledku dlouhého povolování staveb a následné velké poptávce. Jako třetí potíž zmínil, že stát nereguluje obchodníky s energiemi a po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy začaly ceny energií prudce stoupat.
Eurozóna není na pořadu dne
Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby Česko bylo součástí eurozóny. „Euro nevytvoří ráj prosperity, má své výhody a nevýhody. Není to téma, na které bychom se měli v hospodářské politice upnout,“ řekl Holub. Doplnil, že na zajištění kurzu koruny je ročně využito kolem 0,2 až 0,4 procenta úrovně hrubého domácího produktu (HDP), což nepovažuje za závratné hodnoty. Připomněl, že nyní ČR nesplňuje podmínky k přijetí eura kvůli vysokému schodku rozpočtu a inflaci.
Deficit rozpočtu za letošní rok skončí podle Sobíška jistě nad 300 miliardami korun. Důležitější podle něj ale bude rozpočet pro příští rok, kde nevidí snahu vlády podpořit ho v příjmové části vyššími daněmi. „Mohlo by to být časově omezené (řešení). Bez toho budeme mít nadále schodky rozpočtu vysoké,“ míní.