Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Pokles se pak dotkl například kulturního odvětví nebo stravování.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí činila 35 285 korun, dvě třetiny zaměstnanců na ni ale nedosáhnou
„V prvním čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covidu-19, provázená rozsáhlými karanténními opatřeními, ovšem dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo,“ uvedl v analýze ČSÚ. Zvýšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celý loňský rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle úřadu výrazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. „Objem mezd se zvýšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta,“ uvedli statistici.
Nejlépe placení byli tradičně zaměstnanci v Praze, kteří v průměru pobírali 44 432 korun hrubého měsíčně. V jiném regionu mzda hranici 40 tisíc korun nepřevýšila. Nejnižší příjmy měli pracovníci v Karlovarském kraji, jejichž průměrný hrubý plat byl 30 148 korun. Nejrychleji platy rostly na Vysočině, nejpomaleji naopak v Plzeňském a Karlovarském kraji. V obou regionech to bylo jen o 1,8 procenta.
3 minuty
Události – jak koronavirová krize ovlivnila mzdy
ČSÚ upozornil, že zpřesnění údajů za roky 2019 a 2020 ukázalo, že v loňském druhém čtvrtletí zasaženém první vlnou epidemie koronaviru průměrná mzda v Česku nevzrostla, ale klesla o 0,6 procenta. Revize snížila i původně ohlášené nárůsty ve zbylých čtvrtletích. V loňském prvním čtvrtletí tak průměrná mzda stoupla meziročně o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o 5,3 procenta.
I tak růst průměrné mzdy v letošním prvním čtvrtletí zpomalil, jak předpokládali ekonomové. Vliv podle nich mělo zrušení superhrubé mzdy od počátku letošního roku, když výdělky lidem stouply i bez zvyšování hrubých mezd, a také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. Vylepšovat čísla naopak mohly podle analytiků odložené výplaty ročních odměn, které některé firmy kvůli zrušení superhrubé mzdy mohly pozdržet do nového roku.
Proti předchozímu kvartálu průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta.
Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 2,5 procenta na 29 867 korun. U mužů byl 32 235 a u žen 27 237 korun. Medián představuje středovou hodnotu, tedy polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mezi 15 430 a 56 423 korunami.
Průměrná mzda klesla v kultuře i pohostinství
Opatření proti šíření onemocnění covid-19 podle vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitky Erhartové dopadla na trh práce selektivně. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v prvním čtvrtletí klesla v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti o 5,1 procenta a v ubytování, stravování a pohostinství o 2,6 procenta. Obě odvětví spojují zavřené provozovny v důsledku pandemie.
Nejvyšší růst naopak statistici zaznamenali u činností s nemovitostmi o 12,2 procenta a ve zdravotní a sociální péči o 11,3 procenta. Růst mezd realitních makléřů podpořila realitní horečka a zvyšování cen domů a bytů, lékařům a zdravotnímu personálu pomohly odměny za vytížení během pandemie, podotkl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Průměrná mzda byla nejvyšší v informačních a komunikačních činnostech, kde přesáhla 66 tisíc korun. Následovalo peněžnictví a pojišťovnictví s průměrem téměř 62 tisíc korun. Nejméně hrubého brali zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru méně než 20 tisíc korun.
Průměrný růst mezd podle odvětví v 1. čtvrtletí 2021 (meziročně, v %)
Snížil se také mzdový rozdíl mezi muži a ženami. Důvod je v profesním rozložení. Projevil se totiž efekt toho, že ženy více pracovaly v zaměstnáních, které nesly tíhu koronavirové situace, což se odrazilo i ve vyšších výdělcích.
„Největší nárůsty mediánových mezd najdeme u zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol, což jsou typická ženská zaměstnání. Naopak v profesích, kde dominují muži, byla zvýšení malá. Výjimkou je pouze oblast informačních technologií,“ upozornil ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Stírání rozdílu mezi mzdami můžu a žen může být dočasné, tvrdí Rojíček
Rozdíl mezi průměrnými hodinovými mzdami mužů a žen, při plném úvazku bez absencí, se v důsledku tohoto mírně uzavřel a ukazatel meziročně klesl z 18 na 15,9 procenta. „Zavírání rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen může být jen dočasné, neboť je z určité části způsobeno vyplacením mimořádných odměn v zaměstnáních charakteristických pro ženy. To se však nemusí opakovat,“ podotkl předseda úřadu Marek Rojíček.
Míra nezaměstnanosti i přes rozsáhlé vládní stabilizační programy meziročně vzrostla o 1,4 bodu a 3,4 procenta a u žen se zhruba zdvojnásobila. Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se meziročně snížil celkem o 1,4 procenta, nejvíce (o 12,6 procenta) právě v ubytování, stravování a pohostinství.
Zpomalení růstu mezd je dočasné, míní ekonomové
Zpomalení růstu mezd je podle analytiků dočasné. „Trh práce je pod tlakem nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některých tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i pandemií postižená odvětví, a proto by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádný dramatický skok však v letošním roce čekat nelze,“ nastínil analytik ČSOB Petr Dufek.
„S odezníváním pandemie a opětovným zrychlením růstu ekonomiky se otevře prostor také k rychlejšímu růstu mezd. Ostatně situaci na trhu práce pandemie zásadně nezměnila,“ podotkl Marek.
Aktuální výsledek lze přitom podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila hodnotit jako úměrný kondici, ve které se česká ekonomika nacházela v prvních třech měsících letošního roku.
Mzdový vývoj byl podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka v jednotlivých odvětvích rozkolísaný. „V souhrnu lze říci, že rychlejší růst platů se týkal odvětví s převahou veřejného sektoru, zatímco růst mezd v tržních odvětvích byl na začátku letošního roku utlumený,“ uvedl.
Ve druhém čtvrtletí je podle něj nutné počítat se silným meziročním růstem průměrné mzdy, za kterým budou mimořádné faktory v podobě velmi nízké statistické základny v kombinaci s vyplácením mimořádných odměn. „Druhá polovina letošního roku však bude pravděpodobně ve znamení utlumeného vývoje mezd,“ dodal.
I podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera meziroční růst mezd pravděpodobně opět zrychlí ve druhém čtvrtletí. „Nejenže budou působit vliv nízké srovnávací základy loňského druhého čtvrtletí, ale do hry znovu vstoupí odměny zdravotníkům,“ uvedl.
Za celý rok by reálné mzdy měly podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vzrůst o dvě procenta díky růstu platů ve veřejné sféře. „Zaměstnanci soukromé sféry se sice letos dočkají nárůstu mezd nominálních, avšak ten nebude stačit na pokrytí poměrně citelné inflace, převyšující úroveň dvouprocentního cíle České národní banky, takže reálně si mírně pohorší – jejich kupní síla mírně klesne,“ řekl.
