Průměrná mzda v Česku za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem. Po započtení vysoké inflace ale reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. Klesá už tři čtvrtletí po sobě. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z okolních zemí propadly reálné mzdy ve druhém kvartálu nejvíce. Analytici uvedli, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli nejvíce od roku 1993. Růst reálných mezd čekají až příští rok.
Průměrná mzda za druhé čtvrtletí dosáhla na 40 086 korun, reálná ale stále klesá
Události: Reálná mzda klesla (zdroj: ČT24)
Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém kvartálu se snížila meziročně o 9,8 procenta. „Jedná se o bezprecedentní pokles, protože ani v době celosvětové hospodářské krize jsme nikdy nezažívali to, že by si české domácnosti pohoršovaly tak výrazně. Snížená kupní síla o téměř deset procent je opravdu výrazný zásah do hospodaření,“ podotýká Michaela Nováková z ekonomické redakce ČT.
Analytici upozorňují, že Češi kvůli vysoké inflaci zchudli ve druhém kvartálu nejvíce v historii země od roku 1993. „Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně pomalejším tempem než ceny,“ shrnul analytik Deloitte David Marek.
Reálná mzda kvůli inflaci klesá už tři čtvrtletí (zdroj: ČT24)
Domácnosti už šetří
Podle hlavního ekonoma ze skupiny Patria Finance Jana Bureše je už ve druhém kvartálu znát, že domácnosti jsou v utrácení opatrnější. „Spotřeba domácností klesala. Podle komentářů ze statistického úřadu je vidět, že je to zejména na statcích dlouhodobé spotřeby, tedy nákupy například automobilů, ledniček, praček,“ upřesnil.
Bureš míní, že stát by měl aktivně pomoci nejen nejnižším příjmovým skupinám. „Nejen těm dvaceti procentům domácností s nejnižšími příjmy, ale i celkově nižší střední třídě, na kterou inflace také tvrdě dopadá a jejich domácnosti se mohou dostávat rozpočtově do poměrně složitě řešitelných situací,“ obává se.
Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research radí, aby se lidé zamysleli, zda mohou ještě ušetřit na energiích, případně aby se nestyděli využít některou z podpor. Jak o příspěvek na bydlení, tak o přídavky na děti si žádá mnohem méně lidí, než kolik by jich mělo nárok. Pomoc od státu by podle Prokopa měla být nejen plošná, ale i selektivní, cílená zejména právě na chudší obyvatele, kteří už šetřit nemohou a hrozí jim pád do pasti zadlužení. To se podle Prokopa začne projevovat silněji až v polovině příštího roku.
„V NERVu (Národní ekonomická rada vlády) navrhujeme vyšší valorizaci nízkých důchodů, snížení zdanění nejnižších mezd, valorizace některých dávek, například přídavků na děti, lepší nastavení podpory v příspěvku na bydlení,“ upřesnil. Návrh se týká také zpřístupnění například školky nebo volnočasových aktivit souvisejících s rozvojem dětí zdarma pro nejchudší rodiny. „Dohromady mohou dát tato opatření patnáct až dvacet miliard nákladů,“ spočítal Prokop.
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy
Analytik Cyrrusu Vít Hradil v pořadu 90' ČT24 sdělil, že nelze předpokládat, že by se covidová pandemie a válka neprojevily na životní úrovni. Problém je podle něj v tom, že se zdražování nerovnoměrně rozlévá po republice, což by bylo standardní, teď ale nejde o marginální výkyvy. Inflační tlaky u nízkopříjmových lidí přichází z naprosto nezbytných věcí, které u nich tvoří vysokou část rozpočtu.
„My jako republika nemáme problém s chudobou a máme k němu velmi daleko, ale ta dramatická situace nám vytvořila velice početné skupiny lidí, kteří se v těch průměrech schovávají, a ti teď dostávají velice silné rány,“ uvedl. Musí se podle něj vymyslet mechanismus, který by přenesl prostředky k těm skutečně nejpotřebnějším, v tom ale podle něj selhává kapacita státního aparátu, která je přes slova o digitalizace zastaralá a údaje nemá.
Průměrná mzda vzrostla v ubytování, klesla ve zdravotnictví
Průměrná mzda se ve druhém čtvrtletí proti předchozímu zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34 111 korun. U mužů byl 36 925 korun, u žen 31 170 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korunami.
Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství – o 11,3 procenta. „Což patrně reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska,“ doplnil Hradil. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o jedenáct procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O pětinu průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce. Prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví loni výrazně zvýšily.
Vývoj průměrné mzdy napříč obory
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém kvartálu se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.
Nejvyšší průměrná mzda je v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji
Nejvyšší průměr mezd ze všech regionů je nadále v Praze, kde stoupl o 5,7 procenta, a to na 49 221 korun. Reálně ale mzda v Praze po započtení růstu spotřebitelských cen klesla o 8,7 procenta. Meziroční nárůst průměrné mzdy v Praze byl tak nejvýraznější ze všech regionů a zároveň byl v hlavním městě také nejmenší reálný pokles mzdy.
Naopak nejméně se průměr mezd zvýšil v Ústeckém kraji, a to o 1,6 procenta na 36 866 korun. V tomto regionu byl také nejvýraznější reálný pokles mzdy – o 12,3 procenta.
GALERIE
mzdy
Celorepublikovou průměrnou mzdu překročily pouze dva ze čtrnácti regionů v Česku. Kromě Prahy to byl ještě Středočeský kraj, kde průměr dosáhl ve druhém čtvrtletí 41 825 korun. Nejnižší byla průměrná mzda v Karlovarském kraji, kde činila 34 725 korun.
Praha má nejvyšší počet zaměstnanců ze všech regionů a zaznamenala také ve druhém čtvrtletí nejvyšší nárůst množství pracovníků. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se v hlavním městě meziročně zvýšil o 3,3 procenta na zhruba 850 900. Počty zaměstnanců rostly ale v naprosté většině krajů. Pouze v Ústeckém a Libereckém kraji mírně klesly.
Firmy i stát pod tlakem
Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. „Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění. Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd,“ dodal.
Poslední prognóza České bankovní asociace očekává pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent s tím, že v závislosti na dalším ekonomickém vývoji může dynamika mezd v příštím roce překvapit následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Reálné mzdy podle ní letos propadnou o zhruba osm procent, v příštím roce kolem 1,5 procenta.
„Není namístě v tuto chvíli prát s propadem reálné mzdy tak, že stát by chtěl svým zaměstnancům kompenzovat inflaci v plné míře, protože soukromá sféra si to nemůže dovolit, a tím pádem signál, který by stát vyslal směrem na trh práce, by nebyl úplně dobrý,“ domnívá se Jan Bureš.
Pro následující období bude i podle expertky na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrey Linhartové Palánové důležité sledovat, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci dostali od září přidáno deset procent. „Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci,“ podotkla.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner je přesvědčen, že inflaci nelze zvládat bez zásahu státu. Upozorňuje, že některé podniky požadavky na vyšší mzdy ani vyslyšet nemohou, protože se potýkají s nárůstem vstupních cen za energie či pohonné hmoty.
Míra nezaměstnanosti se udržela v Česku poblíž rekordních minim, tedy pracovníci mají stále možnost odcházet za lepšími pracovními podmínkami. Zaměstnavatelé v Česku tak stále hlásí nedostatek lidí a i přesto, že část z nich se je snaží přilákat na vyšší výdělky, které ale nedokážou zvedat takovým tempem, aby na inflaci reagovaly.
„Obecně je situace taková, že ti kdo zaměstnání mají se snaží ho udržet, a ti kdo zaměstnání nemají, respektive hledají nové, tak mají lehce vyšší požadavky například na platové zařazení,“ říká mluvčí Skansky Ondřej Šuch.
Wiesner předpokládá, že určité podniky budou také muset propouštět. „Zejména malé a střední podniky, které dělají subdodávky, protože vstupy mají příliš vysoké a odběratel jim nepřistoupí na cenu, kterou by potřebovaly. A také energeticky náročné podniky, jako skláři nebo stavebniny, hutě, potravinářský průmysl. Pokud se nic nestane, tak tyto podniky nemůžou vůbec cenu promítnout do výrobku, nikdo ho nekoupí,“ varuje.
Analytici: Pokles reálné mzdy potrvá
Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš vzhledem k vysoké inflaci očekává, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku a v průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o devět procent. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle něj mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem, srovnatelným s růstem cenové hladiny.
Vývoj reálné mzdy
„Inflace bude vrcholit právě v průběhu podzimu tohoto roku, takže to nejhorší z meziročního srovnání ještě nemáme za sebou, nicméně ta čísla jsou časově zpožděná a to, co domácnosti pociťují už v tuto chvíli, by měl být ten nejprudší náraz do peněženek. Největší propad reálné mzdy, jaký jsme v Česku historicky zažili,“ konstatoval Bureš.
Meziroční inflace v Česku v červenci zrychlila na 17,5 procenta. Pokles reálných mezd o téměř desetinu je podle analytik společnosti XTB Štěpána Hájka pozitivní zprávou pro budoucí inflaci, jelikož se pravděpodobně brzy projeví na nižší spotřebě.
Reálné mzdy se v Česku propadly nejvíce z okolních zemí
Z analýzy společnosti XTB vyplývá, že reálné mzdy propadly v Česku ve druhém čtvrtletí z okolních zemí nejvíce. V žádném ze sousedních států ale nevzrostly.
Například v Polsku začínají čelit riziku inflační spirály, kdy rychlý růst mezd podporuje v dalším růstu inflaci. Mzdy v zemi za poslední rok vzrostly nominálně o 15,8 procenta, což dokázalo téměř vyrovnat růst inflace na 16,1 procenta.
„Po výpočtu reálné mzdy zjistíme, že mzdy klesly o 2,2 procenta. Pro polské domácnosti jde částečně o dobrou zprávu, která ale má i své nevýhody. Takový růst mezd tlačí na produktivitu práce, která musí zákonitě klesnout, a Polsko má zaděláno na velké problémy v příštích dvou letech,“ obává se analytik XTB Štěpán Hájek.
I na Slovensku rostly mzdy rychleji než v Česku. V nominálním vyjádření jsou za poslední rok o 7,8 procenta výše, zatímco po odečtení inflace 13,6 procenta reálné mzdy klesly o 1,4 procenta. Druhý nejpomalejší růst nominálních mezd je v Rakousku, a to o 5,3 procenta s inflací na 9,1 procenta. Po zohlednění inflace pak mzdy klesly za poslední rok o 1,8 procenta, poznamenal Hájek.
V Německu vzrostly za poslední rok nominální mzdy o 6,1 procenta a inflace je zatím 7,9 procenta. Reálně mzdy klesly jen o 1,4 procenta, avšak míra nezaměstnanosti rostla od května již o půl procenta. To je nerychlejší růst od roku 2020.