Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje v krizi snížení DPH na vybrané zboží, stropování cen, růst dávek a znovuspuštění kurzarbeitového programu Antivirus, z něhož firmy za pandemie dostávaly příspěvky na mzdy od státu, prohlásil na shromáždění v Praze předák ČMKOS Josef Středula. Zákonný kurzarbeit podle předáků není připravený, takže ho není možné rychle využít. Kvůli nynější situaci naplánovali odboráři také na 8. října demonstraci v Praze na Václavském náměstí.
Odbory chtějí nižší DPH na vybrané zboží či Antivirus. Ohlásily také demonstraci
4 minuty
Události: Požadavky odborů
„Stát by měl okamžitě využít ověřený nástroj s částečnou úhradou mezd zaměstnanců. Nemusí se vymýšlet nic nového, jde pouze o notifikaci (schválení v EU). Není nutné vymýšlet nic složitého, co už jsme jednou vymysleli,“ zdůraznil Středula.
O podpoře firem a možném spuštění kurzarbeitu jednal minulý pátek pracovní tým tripartity pro hospodářskou politiku. Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na něm po ministerstvu práce podle Středuly požadovali okamžité spuštění kurzarbeitového programu. „Věřím, že už to ministerstvo práce delší dobu připravuje. Pokud ne, tak se asi někde stala chyba v matrixu,“ dodal Středula.
Česko má zákonný kurzarbeit od loňského července. Pravidla upravila novela o zaměstnanosti. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky má stanovit kabinet ve svém nařízení. Návrh nařízení musí pak schválit Evropská komise, bez ní nemůže Česko nástroj využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky.
Ministerstvo text nařízení zatím nezveřejnilo. Středula řekl, že návrh připravený není. Podle odborů je proto jednodušší a rychlejší nechat v EU schválit znovu dočasný program Antivirus. Podle předáka jiné země EU už podporu firem zavedly. České podniky tak přestávají být kvůli vysokým cenám energií a nákladům konkurenceschopné, upozornil místopředseda ČMKOS Vít Samek. Odbory se obávají propouštění.
Navýšení minimální mzdy
Odbory rovněž požadují i zvýšení minimální mzdy o dva tisíce korun na 18 200 korun, a to ještě letos. „Budeme postupovat individuálně. Pokud zisky jsou, přijdeme si o ně v kolektivním vyjednávání říct,“ řekl Středula, který sbírá v těchto dnech podpisy pro svou prezidentskou kandidaturu. Centrála v minulosti dávala doporučení, o jaký procentní růst výdělků mají odboroví vyjednavači ve firmách usilovat. Pro příští rok konkrétní požadavek neoznámila.
Minimální mzda se zvedla naposledy letos v lednu o tisícikorunu na 16 200 korun. Požadavek na přidání dvou tisíc korun ještě letos kvůli zdražování zveřejnila centrála koncem dubna. V pondělí ho Středula zopakoval. Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je pod hranicí chudoby.
Pokud by se minimální mzda letos nezvedla, budou odboráři požadovat vyšší přidání od ledna. Podle Středuly by požadavek činil dalších asi deset procent, tedy kolem 1800 korun. Centrála by tedy mohla na jednáních prosazovat lednový růst nejnižšího výdělku k částce dvacet tisíc korun. Odboráři argumentují tím, že Česko má z okolních států nejnižší minimální mzdu.
Zaměstnavatelé nesouhlasí
Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady rostou. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot. Poukazují na to, že s minimální mzdou se navyšuje i zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy teď do 32 400 korun.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. V minulém volebním období to plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), na modelu se s odboráři a zaměstnavateli ale nedohodla. Směrnici, která by minimální mzdu v členských zemích upravovala, chystá i EU.
Ve veřejném sektoru budou odbory s vládou vyjednávat o přidání od ledna. Zatím je dohoda na tom, že by bezpečnostním sborům měl vzrůst tarif o deset procent. Podobný růst by odboráři chtěli i pro další profese. Předáci veřejné sféry na shromáždění vyzvali kabinet, aby zaměstnancům veřejného sektoru zajistil „adekvátní odměňování“. Politikům pak vzkázali, aby na pracovníky veřejných a státních služeb „přestali útočit a vyvolávat pocit“, že jsou zbyteční.
Podle šéfa ČMKOS požadavky odborů na růst výdělků proinflační nejsou. „Zdroje (inflace) jsou v zahraničí a v absolutní neschopnosti státu zamezit neoprávněnému zvyšování cen,“ míní Středula. Zástupci odborů také vyzvali vládu, aby přijala opatření proti zdražování a propadu životní úrovně v Česku.
Vláda je ochotna jednat
Premiér Petr Fiala (ODS) už uvedl, že je ochotný s odbory o jejich požadavcích jednat. S argumenty odborářů ale nesouhlasí. „Odbory by měly lidem říkat to, že vláda vyčlenila 177 miliard korun na pomoc občanům pro letošní a příští rok a každému, kdo se dostane do problémů, se dostane pomoci,“ řekl Fiala.
Také podle ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše vláda situaci řeší. „Stejně tak jako občané řešíme tu situaci, která se děje na trhu s energiemi. Podle mě je zásadní opakovat, že to není jen otázka České republiky,“ podotkl.
Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše měl Středula možnost ukázat nové vládě radikálnější pozici. „Měl jsem pocit, že zaměstnavatelé i odbory té vládě strašně fandí,“ uvedl.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pořadu Interview ČT24 zopakoval, že vláda se snaží občanům pomáhat konkrétními kroky. „Pokud se ozývá, že vláda nic nedělá, to je zcela průkazná lež,“ uvedl a zmínil některá opatření, například pětitisícový příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení a energetický tarif.
„Kombinace plošného a adresného, to je ta kombinace, po které lidé volají. Jde o to nevytvořit pro stát problém, který nakonec odskáčou úplně všichni,“ dodal s tím, že opatření zároveň nesmí způsobit, že stát zbankrotuje. „Stát má své omezené možnosti.“
28 minut
Interview ČT24 – Martin Kupka
Demonstrace na Václavském náměstí
Odboráři také naplánovali demonstraci. Akce, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“, začne v sobotu 8. října ve 12:05. „Jedním z důvodů je nečinnost vlády. Vláda má příležitost do toho dne (8. října) činit kroky. Bohužel zatím nemáme příliš důvod věřit, že to zvládne. Jsme nespokojeni, rozzlobeni, odhodláni bojovat za lepší Českou republiku. Vláda má dostatek času, aby konala,“ řekl Středula. O postoji odborů chce informovat prezidenta Miloše Zemana, ten by ho měl přijmout ve středu ve 14:15 na Hradě.
Podle Středuly odborová centrála měsíc do pořádání akce využije k mobilizaci svých členů a také k přípravě na další jednání s vládou. Pokud kabinet nebude konat, pohrozil předák dalšími akcemi. Odmítl, že by se odbory při akci„spojovaly s extremisty“.
Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) podotkl, že odborářská demonstrace v době, kdy vláda opatření chystá, postrádá logiku. Odboráři podle něj buď chtějí konstruktivně jednat a hledat řešení, nebo demonstrovat. „V situaci, kdy vláda finišuje konkrétní řešení pomoci na úrovni EU i národní, tak mi toto oznámení odborů nedává logiku, pokud není cílem demonstrovat za každou cenu,“ reagoval vicepremiér na Twitteru.
