Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37 530 , u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korunami.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086 korun, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta. Ve třetím čtvrtletí je sice průměrná mzda s 39 858 korunami na pohled nižší, ale po očištění od sezonních vlivů přesto uvedli statistici, že nominálně vzrostla o 1,8 procenta. Obecně ovšem platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.
Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.
Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70 719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 korun. Nejnižší zůstává úroveň mezd v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24 350 korun, a administrativní a podpůrné činnosti s 28 795 korunami.
Na špici zůstává Praha
V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent.
Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta a v krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 korun, druhý je Středočeský kraj s 39 711 korunami. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tisíc korun. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35 729 korun, a Zlínský kraj s 35 935 korunami.
V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086 korun, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.
Klesá spotřeba domácností
„Pokles reálných mezd je letos nejsilnější za poslední tři dekády, což již je znát v citelném poklesu spotřeby domácností,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj sice budou v příštím roce růst nominální mzdy, vzhledem k vysoké inflaci se ale reálné příjmy domácností opět sníží zhruba o dvě procenta.
„V žádném odvětví mzdy neporazily inflaci a nejinak tomu bude zřejmě i v závěru roku. Možná některé firmy uspíší bonusy, nicméně půjde většinou jen o jednorázovou akci, která trend mezd zásadně nezmění,“ doplnil k údajům ČSÚ hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k tomu, že ekonomika míří do recese, zatímco inflace zůstává vysoká, není pravděpodobné, že by si lidé v roce 2023 reálně přilepšili. Lze jen předpokládat, že tentokrát bude už reálný propad mezd přece jen pomalejší,“ dodal.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Jan Rafaj poznamenal, že i tak mzdy rostou rychlým tempem. „Spíše více firem ukazuje i v tomto období, že bude nabírat a to se bude promítat do růstu mezd. I v téhle těžké době vidíme, že firmy mzdy zvyšují poměrně značným tempem, které zde v minulosti nebylo, ale nedosahuje to inflace,“ uvedl s tím, že mnoho firem, které si to mohou dovolit, se snaží vyplácet zaměstnancům bonusy, protože ví, že si je potřebují udržet.
Europoslanec Luděk Niedermayer v Interview ČT24 poznamenal, že firmy hovoří o osmiprocentním růstu mezd, které plánují na příští rok. „Ty mzdy nějakou dobu porostou a daném momentu pravděpodobně předstihnou inflaci. Ale opravdu základní podmínka je, že se musíme zbavit té inflace,“ zdůraznil europoslanec s tím, že příjmy a inflace jsou navzájem propojeny. „K tomu, aby klesla inflace, není možné, aby lidem rostly příjmy. Je potřeba projít údolím, kdy dojde k poklesu příjmů,“ podotkl.
Podobně se v Devadesátce ČT24 vyjádřil i hlavní ekonom společnosti DRFG Martin Slaný. „Někteří hovoří o tom, že stát měl inflaci vykompenzovat. Inflace se ale nedá vykompenzovat. To se bohužel musí prožít na vlastní kůži,“ upozornil.
„Znamenalo by to, že by příjmy by rostly lidem rychleji, než jak by odpovídalo reálné ekonomice – než kolik by se vyprodukovalo produktů v ekonomice, což ostatně byla situace, která nastala během covidu. A právě to je také důvod, proč v současné době máme vysokou inflaci,“ dodal Slaný s tím, že by se poté mohla roztočit inflační spirála.
Navyšování mezd
Generální ředitel společnosti Ahrend Petr Hampl v pořadu podotkl, že firma bude navyšovat mzdy jen v některých oborech. „Pro příští rok jsme se rozhodli, že jsme schopni navýšit mzdy dělnickým profesím, to je naše zlato, které musíme podporovat. Půjde o navýšení mezi šesti až osmi procenty,“ dodal s tím, že plošné zvyšování mezd si firma ale nemůže dovolit.
V souvislosti s chystaným návrhem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun, uvedl předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš, že z této vyhlídky příliš nejásá. Zmínil, že firmy už mzdu v letošním roce navyšovaly bez ohledu na minimální mzdu.
„Domnívám se ale, že nebudou schopny firmy přidávat navíc více než pět až šest procent, protože už to prostě neunesou,“ míní. „Chápeme situaci zaměstnanců, ale v globálu to povede na zvýšení tlaku na růst mezd obecně,“ dodal.
Vedoucí sociálně-ekonomického oddělní Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek podotkl, že částka navýšení minimální mzdy není dostatečná. „Žádali jsme navýšení už pro tento rok o 2000 korun, k čemuž nedošlo. Reálný pokles mezd tak nebyl nikterak kompenzován a pro rok 2023 je očekáváné další inflační navýšení,“ uvedl s tím, že pokud nebude tento požadavek vyslyšen, budou odbory diskutovat další možná opatření. Zároveň připustil, že vyjednávaní jsou v současné době složitější.
