Průměrná mzda v Česku stoupla na 40 135 korun, reálně ale měsíční výdělek klesl

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok.

Za celý rok 2021 se mzda zvýšila o 6,1 procenta na 37 839 korun. Reálně to byl růst o 2,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda zvýšila v každém čtvrtletí loňského roku. V prvním kvartálu rostla o 3,4 procenta, ve druhém o 11,5 procenta a ve třetím o 5,7 procenta. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním byla vyšší o 1,2 procenta, ve druhém o 8,4 procenta a ve třetím o 1,5 procenta.

V posledním čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více.

Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. Statistický úřad upozornil, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie. 

Analytici: Mzdy budou po započtení inflace klesat celý letošní rok

Data o vývoji průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loni jsou začátkem trendu pro celý letošní rok, kdy nárůst mezd nevykompenzuje očekávanou vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat. Za celý letošní rok by to mohlo být kolem tří procent.

„Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných mezd podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. „Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin, nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace,“ upozornil.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek upozornil, že rostoucí inflaci budou mzdy v letošním roce těžko dohánět. „Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující se náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou,“ řekl.

Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ani pokračující růst nominálních mezd kolem šesti procent nevykompenzuje růst cen. „Současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, to je vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat,“ uvedl. Prozatím očekává propad reálných mezd letos o tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie ČR přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
10:41Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 23 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.