Průměrná mzda v Česku stoupla na 40 135 korun, reálně ale měsíční výdělek klesl

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen ale měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ekonomů budou navíc reálné mzdy klesat celý letošní rok.

Za celý rok 2021 se mzda zvýšila o 6,1 procenta na 37 839 korun. Reálně to byl růst o 2,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.

Nominálně se mzda zvýšila v každém čtvrtletí loňského roku. V prvním kvartálu rostla o 3,4 procenta, ve druhém o 11,5 procenta a ve třetím o 5,7 procenta. Reálná mzda pak klesla pouze v posledním čtvrtletí. V prvním byla vyšší o 1,2 procenta, ve druhém o 8,4 procenta a ve třetím o 1,5 procenta.

V posledním čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více.

Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. Statistický úřad upozornil, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie. 

Analytici: Mzdy budou po započtení inflace klesat celý letošní rok

Data o vývoji průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí loni jsou začátkem trendu pro celý letošní rok, kdy nárůst mezd nevykompenzuje očekávanou vysokou inflaci. Po celý letošní rok je tak téměř jisté, že v reálném vyjádření budou mzdy klesat. Za celý letošní rok by to mohlo být kolem tří procent.

„Zatímco v roce 2020 byla příčinou pandemie a opatrnost firem, v loňském roce se na nízkém růstu reálných mezd podepsala zrychlující inflace. A ta bude dominantním faktorem i v letošním roce. Při průměrné inflaci přesahující osm procent bude ve většině odvětví obtížné dosáhnout reálného zvýšení mezd,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

„Propad reálné mzdy ze čtvrtého čtvrtletí 2021 vidíme jako začátek série spíš než ojedinělý úkaz,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Minimálně až do třetího čtvrtletí je podle něj nutné se smířit s meziročním poklesem reálných mezd. „Pro zvýšení své spotřeby musejí domácnosti buďto strávit prací více hodin, nebo musejí čerpat ze svých úspor. Druhé z možností zvýšení spotřeby ovšem teď nenahrává geopolitická situace,“ upozornil.

Hlavní ekonom Creditas Petr Dufek upozornil, že rostoucí inflaci budou mzdy v letošním roce těžko dohánět. „Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující se náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou,“ řekl.

Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ani pokračující růst nominálních mezd kolem šesti procent nevykompenzuje růst cen. „Současná ruská agrese na Ukrajině přináší další stagflační vývoj, to je vyšší inflaci a slabší růst, což bude propad reálných mezd v letošním roce dále prohlubovat,“ uvedl. Prozatím očekává propad reálných mezd letos o tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...