Ceny pšenice jsou na čtrnáctiletých maximech. Na vině je ruská invaze

„Bavili jsme se o cenách u potravinářské pšenice někde kolem pěti tisíc. Dnes už není výjimkou cena kolem sedmi až osmi tisíc (za tunu – pozn. red.). A zatím nikde nevidíme žádný cenový strop,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý potvrdil, že v důsledku zdražení jak obilovin, tak olejnin velmi zdražují krmiva. „A zejména sektory vepřového a drůbežího masa, jsou již nyní velmi silně postiženy,“ dodal. Ani další vývoj není podle resortu příznivý.

Před válkou se Ukrajina a Rusko na globálním obchodu s pšenicí podílely více než čtvrtinou. Agrárníci očekávají, že v nejbližší době ceny dál porostou. To uvedl i Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Dodal ale, že zdražení pečiva nebude kopírovat nárůst cen mouky. „Například u chleba se mouka podílí na celkové ceně zhruba z 25 procent. Takže pokud vzroste cena pšenice například o třetinu, tak kilogram chleba nebude stát 30 korun, ale 32 korun,“ nastínil.

S obavami sleduje ceny obilí například spolumajitel Hnatova pekařství Petr Hnat. Téměř každá dodávka mouky ho totiž vyjde dráž, než ta předchozí. „Už lítají i koruny, to už nejsou desetníky. Od prosince šla cena mouky nahoru asi o 45 procent. Teď už negarantuje cenu mouky nikdo ani na nejbližší týden,“ přiblížil.

Naposledy přitom v tomto rodinném pekařství zvedali ceny zhruba před dvěma měsíci. Hlavně kvůli rostoucím cenám energií. „Stoprocentně jsme nepokryli všechny náklady, které se nám za poslední dobu zvedly. To jsme do cen ještě nepromítli, protože by to bylo neprodejné,“ podotkl. Nyní už se ale dalšímu zdražování zřejmě nevyhnou.

Na farmě Zephyr ve Františkových Lázních nakupují krmivo za ceny až o 35 procent vyšší než dříve. „Náklady stouply z původních 24 korun na 30 až 31 korun na jedno kilo kachny v peří,“ řekl jednatel farmy Jiří Vacek.

Cena ropy se ocitla nejvýše od roku 2008

Konflikt na Ukrajině dál výrazně ovlivňuje také finanční trhy a ceny komodit. Velkoobchodní cena plynu se v pondělí poprvé na chvíli dostala na 345 eur za megawatthodinu. To je ve srovnání se začátkem roku nárůst o 275 procent. Pak ale zhruba o sto eur znovu klesla. Může za to hlavně nejistota ohledně dalších dodávek. Ze stejného důvodu zdražuje také ropa. Barel je teď o skoro 60 procent dražší než v lednu.

Ceny ropy na světových trzích dorovnaly maxima z roku 2008. Důvodem je obava z možného zákazu dovozu z Ruska do Evropy. Kvůli tomu dál zdražují pohonné hmoty – ty teď v Česku každý den přesahují dosavadní maxima. Za litr benzinu řidiči v neděli zaplatili v průměru 42 korun a 77 haléřů. Za naftu už přes 44 korun.

Plná benzinová nádrž stála o víkendu nejvíc na Liberecku, stojany tam ukazovaly přes 43 korun. Nejlevnější Natural 95 tankovali řidiči v Moravskoslezském kraji. Výraznější nárůst zaznamenaly i ceny nafty – nejlevněji bylo na Karlovarsku, nejdráž pak na Pardubicku.

U levnějších benzinových pump v Česku se tvoří fronty a lidé tankují do kanystrů. Hasiči ale upozorňují, že je nutné používat vhodné nádoby, a taky s nimi správně manipulovat. Do potoka na Klatovsku vytekly dva tisíce litrů paliva, které řidič převážel na vozíku.

Po naftě je teď největší poptávka, i proto její cena roste citelněji. „Největší spotřebitelé nafty, jako jsou dopravci a zemědělci, se masivně v posledních dnech předzásobovali. To vyhnalo ceny nafty nad cenu benzinu,“ vysvětlil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Pro dopravce jsou náklady na paliva zásadní, sdružení Česmad Bohemia proto vyzvalo k okamžitému stanovení maximální ceny. „Bez zásahu vlády finančně z covidu vyčerpaní dopravci neustojí další enormní ztráty a hrozí i omezení mobility obyvatel a zboží,“ řekl mluvčí sdružení dopravců Martin Felix.  

Vláda zváží pomoc

Prudké zdražování po invazi Ruska na Ukrajinu se už projevilo zejména v cenách pohonných hmot. Podle odborníků je zdražování paliv jedním z důsledků sankcí, které EU uvalila na Rusko po napadení Ukrajiny.

Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že nutná pomoc občanům a domácnostem je jedním z hlavních vládních cílů při řešení současné krize vyvolané válkou na Ukrajině. „Situace se dramaticky změnila, musíme hledat cesty, jak tomu můžeme čelit,“ řekl k současnému zdražování. Zdůraznil, že nejde jen o ceny benzinu a nafty, ale také o další energie, potraviny a další suroviny.

O možných řešeních bude podle ministra vláda jednat ve středu. Mezi zvažovaná opatření zařadil například takzvané zastropování cen strategických surovin, zejména energií a paliv, dále úpravy výše DPH či spotřebních daní, nastavení dalších bonusů nebo nových slev na poplatníka. Konkrétní úpravy neupřesnil.

Zároveň dodal, že pro přijetí účinné pomoci je nutné rychlé schválení státního rozpočtu. Zatím Česko hospodaří podle rozpočtového provizoria.

Opatření ke zmírnění dopadů zdražování energií či potravin podpořil i bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj však vláda dosud postupovala bohorovně a pomoc je pomalá. Domácnostem a hlavně podnikatelům podle Havlíčka v posledních dnech vzrostly náklady místy až o desítky procent.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ale zastropování cen paliv nepodporuje. Napsal to na Twitteru. „Než začneme přemýšlet o zastropování cen pohonných hmot, měli bychom si uvědomit, že ropy je na světových trzích dostatek a vliv na růst cen pohonných hmot v České republice má kromě ruské agrese také oslabování koruny a snaha předzásobit se ze strany spotřebitelů,“ sdělil. Podle něj je potřeba promyslet, zda by zastropování pomohlo současnou situaci vyřešit. „Nebo jestli to naopak nepovede k nakupování zásob za uměle snížené ceny a v důsledku toho k dalšímu tlaku na růst cen,“ doplnil.

O možných řešeních dopadů na evropské země bude v závěru příštího týdne jednat i summit předsedů vlád členských států Unie, řekla v Otázkách Václava Moravce místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Mezi možná opatření zmínila například úpravy v DPH nebo využití peněz z prodejů emisních povolenek. Dalším tématem pak podle ní bude snaha Evropy snížit závislost na ruském plynu.

Druhá největší ruská banka VTB se chystá stáhnout z Evropy

Sankce Západu kvůli ruskému útoku na Ukrajinu se promítají i do bankovního sektoru. Druhá největší ruská banka VTB se kvůli jejich dopadu chystá ukončit své aktivity v Evropě. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

VTB je jednou ze sedmi ruských bank, které se Evropská unie v rámci postihů zaváděných v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu rozhodla vyloučit z mezinárodního platebního systému SWIFT. Ten by měl banky odpojit příští týden v sobotu. VTB má aktivity v oblasti investičního bankovnictví v Londýně a aktivity v oblasti drobného bankovnictví v Německu, kde má zhruba 160 tisíc klientů.

Odchod z Evropy již tento týden oznámila největší ruská banka Sberbank, která působila také v České republice. Sberbank a VTB ovládají více než polovinu bankovního trhu v Rusku. Jejich odchod z Evropy podle listu Financial Times znamená v podstatě konec dvě desetiletí trvajícího úsilí ruských bank vybudovat si globální působnost, které podkopaly již sankce uvalené na Rusko kvůli anexi ukrajinského Krymu v roce 2014.

Evropské vklady u VTB činí přes čtyři miliardy eur (více než sto miliard korun), patří zejména drobným klientům v Německu. VTB tento týden na svém německém webu klientům sdělila, že jejich peníze jsou v bezpečí a že její ekonomická situace je „stabilní“.

Řada ruských bank nyní plánuje začít k vydávání platebních karet využívat čínský platební systém UnionPay namísto západních platebních systémů Visa a Mastercard. V neděli to podle agentury Reuters uvedla ruská centrální banka poté, co firmy Visa a Mastercard oznámily ukončení aktivit v Rusku.

Pozastavení aktivit v Rusku v neděli oznámil rovněž vydavatel karet American Express. „Ve světle pokračujícího neoprávněného útoku na ukrajinský lid přerušuje American Express všechny aktivity v Rusku,“ uvedla firma. „Ukončujeme také všechny aktivity v Bělorusku,“ dodala. Upozornila rovněž, že již dříve přerušila vztahy s ruskými bankami, které se staly terčem mezinárodních sankcí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli vyzval k ukončení členství Ruska a Běloruska v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a Světové bance (SB). Informovala o tom agentura Reuters. Šmyhal podle ní uvedl, že podepsal oficiální žádost o ukončení členství zemí v institucích adresovanou zahraničním vládám, včetně vlády Spojených států. „Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku,“ dodal.

TikTok omezuje služby v Rusku

Kvůli novému ruskému zákonu, který hrozí tvrdými postihy za šíření jiných než oficiálních informací o tamní armádě, omezila své služby aplikace pro sdílení krátkých videí TikTok. Aplikace uvedla, že dokud nevyhodnotí důsledky zákona, nebudou moci její uživatelé v Rusku uskutečňovat živé přenosy a vkládat nové videonahrávky. Upozornila, že restrikce nebude mít vliv na službu umožňující zasílání zpráv. Majitelem aplikace je čínská společnost ByteDance.

„TikTok je platformou pro kreativitu a zábavu, která může přinášet úlevu a lidský kontakt v době války, kdy lidé čelí obrovské tragédii a izolaci. Naší nejvyšší prioritou však zůstává bezpečnost našich zaměstnanců a uživatelů. Ve světle nového ruského zákona o 'fake news' jsme neměli jinou možnost, než pozastavit živé streamování a nový obsah u své videoslužby, zatímco budeme posuzovat bezpečnostní důsledky tohoto zákona,“ uvedla aplikace na svém twitterovém účtu.

Přerušení svých služeb v Rusku v neděli ohlásila americká internetová televize Netflix. O pozastavení investic v zemi informovala také francouzská potravinářská skupina Danone.