Minimální mzda by mohla stoupnout na 20 600 korun

Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun. Nyní činí 18 900 měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení. Při výpočtu vychází z dubnové predikce ministerstva financí, úpravu může ještě přinést srpnový odhad, který je podle zákona směrodatný.

Konečná výše minimální mzdy bude pro příští rok vyhlášena sdělením ministerstva práce a sociálních věcí do 30. září. Do stejného data ministerstvo vyhlásí i výši nejnižších úrovní zaručeného platu pro veřejnou sféru.

Výše minimální mzdy by se měla pohybovat přibližně na úrovni 42,2 procenta průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 procenta průměrné mzdy v roce 2026. Vláda tímto krokem podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračuje v naplňování politiky postupného a rovnoměrného zvyšování minimální mzdy s cílem dosáhnout v roce 2029 poměru minimální a průměrné mzdy na úrovni 47 procent.

Nařízení vychází z novely zákoníku práce, kterou ve středu podepsal prezident Petr Pavel. Úprava stanovila postupný růst minimální mzdy do roku 2029 a současně zrušila takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Nově zůstanou pouze ve veřejném sektoru.

Zaokrouhlení na stokoruny

Výpočet minimální mzdy vychází z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou má ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda pak stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Minimální mzdu má stanovit ministerstvo práce a sociálních věcí do konce září jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Vypočtená výše minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Pokud by měla být nově vyhlášená minimální mzda nižší než původní, v platnosti zůstane ta již určená.

Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, se od příštího roku ve firmách zruší. Ve veřejném sektoru zůstane ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Parlament prosadil tuto změnu na návrh vlády navzdory kritice odborů, které se obávají omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně a rozšíření šedé ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poprvé po volbách zasedla tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sešla poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se mají zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po konci zasedání má večer následovat vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro hůř odměňované a státní službu růst tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent, a to od ledna, řekl před zasedáním předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
02:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Turek bude vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.
01:02Aktualizovánopřed 46 mminutami

Babišův kabinet schválil zřízení vládní rady pro duševní zdraví

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost, kterým se stane místopředseda ANO a poslanec Robert Králíček. Vláda jmenovala i zmocněnce pro AI, jímž bude Lukáš Kačena. Filip Turek (za Motoristy) se stane zmocněncem pro Green Deal.
01:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
před 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 8 hhodinami
Načítání...