Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků reálná mzda klesla na úroveň roku 2017, letos má ale začít růst.
Za celý loňský rok činila průměrná mzda 43 341 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3024 korun více, tedy o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta. Reálné mzdy tak klesly druhý rok v řadě, v roce 2022 to bylo o 8,5 procenta.
„Meziroční nominální indexy měly v jednotlivých čtvrtletích 2023 tendenci se snižovat. Od 8,8 procenta v prvním čtvrtletí přes osm procent ve druhém, 7,1 procenta ve třetím až k 6,3 procenta ve čtvrtém, jde tak o postupné ochabování mzdového růstu. Na druhé straně platí, že základna předchozího roku se rychleji zvyšovala,“ uvedli statistici v analýze.
Podotkli zároveň, že obdobně se vyvíjel růst cen, kdy meziroční míra inflace klesala v roce 2023 z 16,4 procenta v prvním čtvrtletí přes 11,1 procenta ve druhém, osm procent ve třetím až k 7,6 procenta ve čtvrtém. „Tam též platí, že meziroční index spotřebitelských cen je výrazně ovlivňován základnou, která v roce 2022 výrazně stoupala, zatímco v roce 2023 již ceny stoupaly umírněně,“ dodali.
Nejvíc si vydělali lidé v informačních a komunikačních oborech
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o šest procent na 39 685 korun, u mužů dosáhl 42 340 korun, u žen byl 36 842 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 073 a 74 654 korunami.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve čtvrtém čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 79 200 korun, s odstupem pak následuje peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 70 300 korun a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se zhruba 69 300 korunami. Tato trojice vede dlouhodobě, tradiční bylo podle statistiků pořadí i z opačné strany. Nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 700 korun, v administrativních a podpůrných činnostech dosáhla na 30 700 korun.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla 55 039 korun, následoval Středočeský kraj s 46 535 korunami a Jihomoravský s 45 569 korunami. Hranici 44 tisíc překonal ještě Plzeňský kraj. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 40 559 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.
Analytici: Růst nominálních mezd bude pokračovat
„Reálné mzdy se v meziročním vyjádření snížily již v devátém čtvrtletí za sebou a pro zaměstnance se jednalo o nejchudší čtvrtý kvartál od roku 2017,“ zhodnotil výsledky hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek doplnil, že za dva roky se reálná mzda snížila o 11 procent. Hradil ale upozornil, že ve srovnání se třetím čtvrtletím se reálné mzdy zvýšily. „Skutečné zchudnutí nastalo v samotném začátku roku 2023, kdy skokově narostly ceny, a od té doby kupní síla opět pozvolně narůstá. Meziroční srovnání je ovšem tímto cenovým skokem nadále ovlivněno, a zůstává tedy v červených číslech,“ uvedl.
Růst nominálních mezd bude podle analytiků pokračovat, což se vzhledem k poklesu inflace projeví od prvního letošního čtvrtletí i ve zvýšení reálných mezd. „V letošním roce počítáme se zmírněním přírůstku nominálních mezd na šest procent. Vzhledem ke zkrocení inflace by ale takový růst měl zvednout úroveň reálných mezd o 3,5 procenta. Jednalo by se o nejlepší výsledek od roku 2019, který pomůže domácnostem solidně nabrat kupní sílu a spotřebními výdaji podpořit růst ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Dufek také připomněl, že se ve vývoji mezd projeví i dopady vládního konsolidačního balíčku. „Zvyšuje se zdanění mezd v důsledku posunutí progrese a zavedení nemocenského. Takže v čistém si lidé nepolepší tolik, jak bude naznačovat vývoj hrubé mzdy,“ upozornil.
Analytici se shodují, že vývoj mezd odpovídá prognóze České národní banky (ČNB). „Data za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí zpomalení meziročního růstu nominální mzdy a podporují tak myšlenku, že české ekonomice ze strany vývoje mezd nehrozí inflační rizika. Vývoj mezd byl v závěru roku 2023 velmi blízko očekávání centrální banky, a dobře tak zapadá do mozaiky scénáře dalšího snižování úrokových sazeb ČNB,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
