Průměrná mzda reálně vzrostla o více než pět procent

Průměrná hrubá mzda v tuzemsku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 procenta na 49 402 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3583 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,4 procenta, mzda reálně vzrostla o 5,3 procenta. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Meziroční mzdový růst tak zvýšil tempo, naposledy takto mzdová úroveň stoupla v prvním čtvrtletí roku 2024, poté byly hodnoty slabší, v prvním čtvrtletí letošního roku byl růst jen o 6,6 procenta,“ uvedli statistici. Doplnili, že i reálný růst dosáhl nejlepšího výsledku od loňského prvního čtvrtletí, tehdy mzda reálně vzrostla o 5,6 procenta.

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl meziročně o 7,2 procenta na 41 115 korun. U mužů dosáhl 44 465 korun, u žen byl 37 935 korun.

Reálná mzda stoupá od loňska

Reálná mzda v Česku meziročně stoupá od začátku loňského roku, předtím kvůli vysoké inflaci více než dva roky klesala. Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v tuzemsku vytrvale od začátku roku 2014.

Ve druhém čtvrtletí zaznamenalo nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, kde mzdy stouply o 12,7 procenta, a stavebnictví, kde růst činil jedenáct procent. Naopak nejméně rostly mzdy v těžbě a dobývání a ostatních činnostech, a to o zhruba pět procent.

Nejvyšší mzdy měli ve druhém čtvrtletí zaměstnanci ve dvou tradičních odvětvích – v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na téměř 87 500 korun, a v peněžnictví a pojišťovnictví se zhruba 84 700 korunami. Třetí příčku držela s odstupem výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdou kolem 69 600 korun a za ní se dostaly profesní, vědecké a technické činnosti s 63 200 korunami.

Naopak nejnižší mzdy zůstaly v ubytování, stravování a pohostinství, kde ta průměrná nepřesáhla ani třicetitisícovou hranici, dosáhla 29 270 korun. Druhá nejnižší byla u administrativních a podpůrných činností s průměrnou mzdou kolem 35 300 korun.

Nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů pobírají pracovníci v Praze, a to 62 307 korun, následuje Středočeský kraj s téměř 52 400 korunami a Jihomoravský, kde průměrná mzda přesáhla 48 tisíc. Naopak nejnižší mzdy zůstaly v Karlovarském kraji s průměrem 41 944 korun.

Růst překonal očekávání trhu, uvádějí analytici

Růst mezd ve druhém čtvrtletí výrazně překonal očekávání trhu, vyplývá z vyjádření analytiků. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni. 

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák uvedl, že ze současného růstu mezd těží spíš vysokopříjmoví zaměstnanci. Průměrná mzda totiž rostla rychleji než mediánová, která se zvýšila o 7,2 procenta. „Tento trend trvá až na výjimku, třetí čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší,“ podotkl Novák.

Analytik PwC Dominik Kohut připomněl i přetrvávající mzdové rozdíly mezi regiony. „Dále se rozevírají pomyslné socioekonomické nůžky mezi Prahou a velkými městy a typicky Karlovarským či Zlínským krajem, kde rozdíl v průměrné mzdě často přesahuje částku 20 tisíc korun,“ uvedl.

„Mzdy svým tempem ve druhém čtvrtletí 2025 lehce překvapily ve směru nahoru. V dalších kvartálech možná růst mezd lehce zpomalí vlivem vyšší loňské báze, celoročně ale dosáhne přírůstek reálné mzdy 4,5 procenta, což je stejná hodnota jako loni,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Nahrávám video

Zvyšování mezd se podle analytiků projeví i v hospodářském růstu. „Příznivý vývoj reálné mzdy představuje podporu pro růst spotřeby domácností, růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat a měl by i letos představovat významnou položku růstu české ekonomiky jako celku,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Reálná kupní síla průměrné mzdy v hrubém vyjádření sice aktuálně odpovídá asi druhému čtvrtletí roku 2019, tedy období před dlouhými šesti lety, nicméně nesmíme zapomínat, že v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy, a tedy i snížení efektivního zdanění příjmů ze zaměstnání. Pokud bychom se zaměřili na čistou mzdu, pak ta úroveň z roku 2019 již dávno překonala a nejnověji se dostala zhruba na úroveň konce roku 2020, tedy na historický rekord,“ prohlásil hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 21 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.