Čím vyšší je požadovaná kvalifikace pracovníka, tím je v Česku větší rozdíl ve finančním ohodnocení ve veřejném a soukromém sektoru. Zvlášť v hlavním městě nedokáže státní správa komerčním firmám konkurovat, vyplývá z nové studie. Obecně ale neplatí, že by mzdy, tedy výdělek v soukromé sféře, převyšovaly platy, tedy gáži ve státním sektoru. Závisí to na pozici, zkušenostech i regionu.
Například manažer Ondřej Míček před šesti lety přešel ze státní správy do soukromé firmy. Důvodem byla podle něj mimo jiné větší dynamika, zodpovědnost, lepší ohodnocení i pracovní prostředí. „I když nastavení těch lidí na daném úřadě nebo v dané státní instituci je, řekněme, hodně blízké soukromému sektoru, tak ve finále je stejně omezeno vlivem státu,“ podotýká Míček.
Personální agentury potvrzují, že rychleji se plní místa u soukromých zaměstnavatelů. Hlavně kvůli vyšším výdělkům, ale také kratšímu výběrovému řízení. „Lidé dnes hodně řeší stabilitu a jistotu zaměstnání. To znamená, ten, kdo opravdu hledá jistotu, tak vždy raději sáhne po státním sektoru,“ podotýká ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.
Ve veřejné sféře lidé podle personalistů kladně hodnotí i lepší rozložení pracovního a osobního života. „Třeba covid ukázal daleko víc homeofficů, kde státní sféra pořád toto drží, kdežto soukromá sféra se víc vrací do toho, že home officu už tolik nemá,“ dodává Hrbáčková.
Naopak soukromé podniky nabízejí větší škálu benefitů – nejen mimo firmu, ale také přímo na pracovišti. Více dbají na budování vztahů v týmu. „Když na to vyjde čas, máme prostor s playstationem, máme relaxační zónu, komunitní zónu,“ podotýká Míček.
Praha je specifickým trhem
Výrazný rozdíl v ohodnocení je u vedoucích pracovníků například v personálních odděleních. V soukromých společnostech si vydělají skoro o polovinu více. Naopak řidiči osobních vozů mají téměř o pětinu vyšší výplatu ve státní sféře.
„Specifickým trhem práce je Praha, protože soukromý sektor tam skutečně reaguje, platí výrazně víc a ten veřejný sektor není schopen konkurovat,“ míní výkonný ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Daniel Münich.
Třeba mzda řídícího pracovníka ve financích se od výdělku ve státní správě liší v Praze o 46 procent, ve zbytku republiky o 28. Techničtí a odborní pracovníci dostávají v hlavním městě ve veřejném sektoru o jedenáct procent méně, ve zbytku republiky je stát ale platí lépe než soukromníci.
„Čísla za předchozí roky ukazovala pokles relativních platů ve veřejné sféře v posledních letech,“ dodává Münich. Stát bude muset najít cestu, jak dobře zaplatit schopné odborníky. Teď v době zavádění digitalizace se to týká hlavně pracovníků v informačních technologiích.
Počty pracovníků ve státním sektoru se příliš nemění
Pro stát pracuje zhruba půl milionu lidí, což je zhruba desetina veškeré pracovní síly v tuzemsku. Počty se v posledních letech příliš nemění. Ve státní sféře tvoří největší část pracovníci ve školství, kterých je kolem 270 tisíc. Ministerstvo financí počítá, že státní úředníci budou letos vydělávat skoro 47 tisíc měsíčně. To je zhruba o tři tisíce víc než loni. Proti roku 2023 si polepšili o čtyři a půl tisíce.
V soukromém sektoru by se průměrná mzda mohla letos dostat přes 49 tisíc, někteří ekonomové předpokládají, že překročí padesátitisícovou hranici. Loni lidé měli na výplatních páskách zhruba 46 tisíc – o tři tisíce víc než o rok dříve.
