Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda loni vzrostla o 7,1 procenta, po dvou letech stoupla i reálně
3 minuty
Události: Růst průměrné mzdy
Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla meziročně o 7,2 procenta na 49 229 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3322 korun víc. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o 2,9 procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,2 procenta. Částka směřující na mzdy byla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vyšší o 7,4 procenta, zaměstnanců přitom přibylo o desetinu procenta.
Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41 739 korun. U mužů byl 45 004 korun a u žen 38 643 korun.
Podle oborů si ve čtvrtém čtvrtletí meziročně nejvýrazněji polepšili pracovníci v oblasti nemovitostí, a to o šestnáct procent. V profesních, vědeckých a technických činnostech se průměrná mzda zvýšila o 12,2 procenta, v ubytování, stravování a pohostinství o 10,3 procenta. Nejméně průměrná mzda vzrostla v těžbě a dobývání – o 1,2 procenta. O 2,3 procenta se shodně zvýšila ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně i povinném sociálním zabezpečení.
Za celý rok průměrná mzda nejvýrazněji stoupla ve zdravotní a sociální péči – o 10,1 procenta. Následují práce v oblasti nemovitostí s růstem o 9,9 procenta a profesní, vědecké a technické činnosti se zvýšením o 9,6 procenta. Nejméně si polepšili pracovníci ve vzdělávání a ve veřejné správě a obraně i povinném sociálním zabezpečení, shodně o 2,7 procenta.
Průměrná mzda byla loni nejvyšší v informačních a komunikačních činnostech, kde převyšovala 83 tisíc korun. Nejméně v průměru brali pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, méně než 28 tisíc korun.
Analytici: Reálná mzda zatím nedosáhla předpandemické úrovně
„Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd. Na konci loňského roku byla reálná úroveň mezd podobná jako na konci roku 2018,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že k dosud nejvyšší hodnotě reálných mezd z druhého čtvrtletí 2020 chybí českým hrubým mzdám 7,3 procenta. „V čistém vyjádření by ovšem rozdíl byl již znatelně menší, jelikož v mezidobí došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy snížení zdanění práce. To ovšem prospělo výhradně středně- a vysokopříjmovým pracovníkům, ti nízkopříjmoví z něj prakticky nijak netěžili,“ podotkl.
Reálný růst mezd podle analytiků přispěje i k českému hospodářskému růstu. „Pozvolné obnovování kupní síly výdělků by se mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. Ta je přitom z výdajového pohledu HDP největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii. Podle naší prognózy by tak měla být vzhledem k pokračujícímu zvyšování reálných mezd domácí poptávka letos hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity,“ uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Analytik PwC Dominik Kohut ale upozornil, že růst mezd není rovnoměrný ve všech příjmových skupinách. „Je třeba ale připomenout, že průměrná mzda je směrem vzhůru tlačena především rychlejším růstem vysokopříjmových zaměstnanců, zatímco u mediánové mzdy sledujeme mírnější růst,“ uvedl. Mediánová mzda byla ve čtvrtém čtvrtletí 41 739 korun, meziročně vzrostla o 4,2 procenta.
Letos bude podle analytiků reálný růst mezd pokračovat, i když mírně zpomalí. „V letošním roce počítáme s udržením tempa růstu reálných mezd mezi třemi a čtyřmi procenty. Oproti loňsku si více přilepší zaměstnanci v nepodnikatelských sektorech,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.
Ubylo obyvatel pod hranicí příjmové chudoby
Podle dat ČSÚ v Česku loni mírně ubylo obyvatel pod hranicí příjmové chudoby – meziročně z 9,8 na 9,5 procenta. Bylo jich tak kolem 998 200 Příjmová chudoba člověku hrozí, pokud nemá ani šedesát procent mediánu čistého příjmu. Loni se hranice chudoby zvedla pro jednotlivce o 1389 korun na 18 163 korun. Pro dva dospělé byla o 2084 korun vyšší, činila 27 244 korun. Pro samotného rodiče s dítětem do třinácti let dosahovala 23 693 korun, tedy o 1806 korun víc než v roce 2022.
V průměru měla domácnost v Česku na osobu 278 673 korun čistého. O rok dřív to bylo 259 850 korun. Částka se tak mezi lety 2022 a 2023 zvedla o 7,2 procenta. Nejvíc se příjmy meziročně zvýšily domácnostem důchodů, a to o patnáct procent. Na osobu vzrostly z 224 160 korun na 257 882 korun. Důvodem byly valorizace a vyplácení výchovného. Nejméně si naopak polepšily příjmově neúplné rodiny s dětmi. Měly o 5,1 procenta víc než o rok dřív. Na osobu připadlo 184 328 místo 175 465 korun.
Podíl seniorů, kteří žijí v příjmové chudobě, tak díky navyšování penzí a bonusu za dítě mezi roky 2023 a 2024 výrazně poklesl. Snížil se i přes vysokou inflaci a zdražování z 18,9 na 12,5 procenta. U ostatních domácností míra i přes zvyšující se částky na osobu rostla. Pod stanovenou příjmovou hranicí bylo 36,3 procenta neúplných rodin s dětmi, o rok dřív to byla třetina. Míra chudoby u úplných rodin se zvedla ze 7,4 na devět procent a u domácností zaměstnanců ze 4,1 na 5,5 procenta.
Podíl příjmů, které mají české domácnosti z výdělků, postupně klesá. V roce 2020 činil 63,4 procenta celkové sumy a loni 60,2 procenta. Naopak se zvedá část příjmů z důchodů. V roce 2020 z nich měly domácnosti 17,1 procenta svých příjmů, loni pak 19,5 procenta. Seniorů postupně přibývá, výdaje na důchody rostou.
Průměrná domácnost dala loni za bydlení 8869 korun
České domácnosti podle ČSÚ vydávaly loni na bydlení v průměru 8869 korun měsíčně, tedy 16,6 procenta svých příjmů. Částka se meziročně zvedla zhruba o sedm procent. Předloni činila 8299 korun. „Podíl výdajů za bydlení se meziročně nezměnil. Nejvíc za bydlení daly neúplné rodiny, a to jak absolutně, tak relativně. Důvodem je, že převážná většina neúplných domácností žije v nájemních bytech,“ uvedla statistička Táňa Dvornáková.
Neúplné rodiny s dětmi stálo bydlení měsíčně v průměru 10 910 korun. Bylo to 28,3 procenta jejich příjmů. Úplné rodiny s dětmi utratily za bydlení 10 220 korun měsíčně, tedy 14,4 procenta příjmu. Důchodce bydlení stálo 20,9 procenta jejich příjmu, vydali loni 6772 korun měsíčně. Domácnosti zaměstnanců zaplatily 8824 korun měsíčně, tedy 13,9 procenta příjmu.
České domácnosti zaplatily loni v průměru za bydlení zhruba o sedm procent víc než v předchozím roce. Výdaje se tak zvedly jako příjmy, podotkla statistička. Domácnostem se meziročně příjmy navýšily také přibližně o sedm procent.
Neúplné rodiny s dětmi se loni dostávaly také nejvíc do materiálního nedostatku. Pět ze třinácti sledovaných položek, jako nový nábytek, týdenní dovolenou, neočekávaný výdaj 15 600 korun, maso obden či dostatečné vytápění, si nemohlo dovolit 27,1 procenta domácností samoživitelek a samoživitelů s potomky. O rok dřív to bylo 26,7 procenta. Naopak podíl důchodců s potížemi klesl z 8,7 na osm procent. Celkově v takzvané materiální deprivaci žilo 6,1 domácností, předloni jich bylo 6,3 procenta.
Nejčastěji si lidé nemohli dovolit pořídit nový nábytek. Týkalo se to téměř 28 procent domácností v materiálním nedostatku. Neočekávaný výdaj by z nich nezvládla pětina, týdenní dovolenou by nemohlo pořídit asi devatenáct procent.
