Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.
Ministr práce na úvod brífinku řekl, že resort reformu penzí pošle do legislativního procesu ve čtvrtek, bude ji možné připomínkovat. Dále zdůraznil, že se za několik posledních desítek let výrazně snížil podíl ekonomicky aktivních mladých lidí – i kvůli tomu, že mladí dnes v průměru déle studují a do pracovního procesu nastupují později.
Reforma počítá s tím, že se věk odchodu do důchodu naváže na dobu dožití. Stanoví se každý rok lidem, kterým bude 50 let. Nejvýš má ročně růst o dva měsíce, nastínil Jurečka.
Za dobu péče o děti a blízké by se do penze měl započítat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření postupně nahradí výchovné. To by zůstalo jen na třetí a další dítě.
Minimální důchod má odpovídat pětině průměrné mzdy. Zvýšit se má totiž podle Jurečky zaručený zásluhový díl penze ze současných 770 korun na deset procent průměrné mzdy.
Návrh dřívějších penzí pro náročné profese by měl být hotov na přelomu letoška a příštího roku, podle ministra se do reformy včlení během jejího projednávání. Ujistil, že penze se budou i nadále pravidelně zvyšovat a že důchodci tak budou dále chráněni před případnou vysokou inflací.
Podle ministra má reforma zajistit, aby důchody byly i nadále důstojné a udržitelné. Návrh obsahuje celkem dvanáct opatření. „Šest opatření má pozitivní dopad na důchodový systém (snížení výdajů). Dalších šest znamená vyšší nárok (zvýšení výdajů), jsme ale přesvědčeni, že je to nutné,“ vysvětlil.
Z Jurečkova vyjádření vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze lidé narození po roce 1972. Snížení nových penzí se má týkat narozených po roce 1968.
Chci slyšet návrhy, vzkázal Jurečka kritikům
O navrhovaných změnách je Jurečka připraven jednat s opozicí či odboráři. Opoziční politici i odboroví předáci záměry dosud kritizovali. „Vždy budu chtít od těch, kteří kritizují, slyšet a budu se ptát, jaký mají návrh. Není řešení říkat: My to odmítáme. Musejí říct, jak by to řešili oni,“ podotkl šéf resortu práce.
Po připomínkách by měla důchodovou novelu dostat podle Jurečky na přelomu roku vláda. Projednávání ve sněmovně by pak mohlo skončit do poloviny letních prázdnin. Poté se začnou reformou zabývat senátoři a po nich by měl zákon k podpisu dostat prezident. Změny by měly začít platit postupně od roku 2025.
K představené reformě penzí se ve vysílání ČT24 vyjádřila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD). Uznala, že proměna důchodového systému je potřebná, ale domluvit by se na ní podle jejího názoru měli politici ze všech stran, aby se nestalo, že další vláda změny zruší.
„S čím absolutně nesouhlasíme a je to pro nás červená linie, je zvyšování věku odchodu do důchodu a zpomalování růstu důchodů. Také při odpracování 45 let nemůže být žádné krácení (důchodu),“ zdůraznila opoziční poslankyně. Za důležitý údaj označila dobu dožití ve zdraví, která podle ní činí u mužů 62 let a u žen o dva roky víc. Data podle Šafránkové vyplynula z dotazníkového šetření a ukazují, jak „se lidé skutečně cítí“.
„Průběžný pilíř z finančního pohledu dlouhodobě udržitelný není, velmi výrazně se mění poměr mezi těmi, kteří pracují a kteří jsou v důchodu. Nemůžeme to břímě ufinancování dát pouze na pracující, protože ti by pak měli neúměrně vysoké daně,“ argumentoval za nutnost reformy další člen výboru pro sociální politiku Viktor Vojtko (STAN).
Poslanec Aleš Juchelka (ANO) řekl v 90' ČT24, že považuje současný důchodový systém za spravedlivý i udržitelný, nicméně připustil, že změny jsou potřeba kvůli klesající demografické křivce. K Jurečkovým plánům má nicméně výhrady, i když připustil, že ještě nemá k dispozici paragrafové znění vládou navržených změn.
Především označil reformu jen za parametrické změny, a to ve dvou hlavních oblastech. „Je to zvyšování věku odchodu do důchodu a také snižování tempa růstu důchodů,“ uvedl. Připustil však, že některé části Jurečkova návrhu se mu líbí.
Juchelka osobně by nicméně při nastavování důchodových parametrů rád zohlednil nejen věk dožití, ale i Šafránkovou zmiňovaný věk dožití ve zdraví.
Že by návrhy bylo možné považovat jen za parametrické změny, si však nemyslí koaliční poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Nedochází pouze k parametrickým změnám, ale je posílen prvek spravedlnosti. Budou se výrazně zvyšovat nejnižší penze,“ poukázal. Dodal, že se redukuje také progrese, protože valorizace bude méně záviset na procentech ze stávající výše důchodu.
Podle expertů je systém beze změn neudržitelný
Výdaje na důchody prudce rostou. V příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech výdajů státu. Na penzích by se mělo vyplatit přes 700 miliard korun, vybere se na ně ale asi kolem 660 miliard. Letos za první tři čtvrtletí deficit přesáhl 58 miliard korun. Podle ekonomů a expertů je beze změn systém neudržitelný.
Propad a zadlužování má pomoci podle návrhů zbrzdit odsouvání důchodového věku. Ten se teď zvedá každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce. Ve třicátých letech se má dostat na 65 let.
Zpřísnění podmínek předčasných penzí a mírnější valorizace obsahuje už letošní novela, která platí od října. Odvody živnostníků a takzvaných dohodářů by měl upravit konsolidační balíček. Odbory řadu chystaných důchodových změn kritizují. Výhrady i požadavky chtějí zopakovat mimo jiné při svých protestech a stávkách v pondělí 27. listopadu.
Poslanci řešili spoření na stáří
Soubor opatření upravující například spoření na stáří ve středu schválili poslanci. Jeho novou daňově zvýhodněnou formou bude dlouhodobý investiční produkt. V jeho rámci bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let.
Poslanci ale zúžili možnost investovat v rámci tohoto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba státní dluhopisy.
Schválená vládní předloha také mění podporu penzijního spoření a zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze tří set na pět set korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z tisíce na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat dvacet procent příspěvku účastníka.
Nejde o komplexní reformu, míní experti
Změny představené Jurečkou nejsou komplexní důchodovou reformou, uvedli experti oslovení ČTK. Jde podle nich o parametrické změny současného systému, které zmírní jeho schodky.
„Hlavní opatření navržená v této etapě změn by měla vést k posílení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému v budoucnosti. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji jsou nezbytná k tomu, aby se alespoň zmírnily schodky důchodového systému,“ míní analytik Deloitte David Marek. Při absenci hlubší důchodové reformy jsou podle něj tyto parametrické změny plynule financovaného systému zcela nezbytnou nutností.
Prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop si myslí, že vláda úpravy „kouskuje“ a výsledkem není jedna komplexní reforma, ale řada solitérních úprav. Z Jurečkových slov lze podle něj odvodit, že pokud chtějí mít lidé v budoucnu důchody, na jaké jsou zvyklí dnešní penzisté, budou muset intenzivněji zapojit vlastní zdroje. Zvlášť mladí by podle něj tedy měli začít co nejdříve s investováním ve třetím pilíři penzijního systému, dodal. Třetí pilíř tvoří doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění.
Ekonomka a předsedkyně důchodové komise bývalé Babišovy vlády Danuše Nerudová v 90' ČT24 řekla, že považuje Jurečkův návrh za zodpovědný z hlediska budoucích financí. „Přichází s řešením neudržitelnosti důchodového systému. V roce 2050 nám bude chybět zhruba pět procent HDP na to, abychom důchodový systém ufinancovali. (…) Když se všechna opatření sečtou, měla by ukousnout zhruba 2,6 procenta z těch pěti procent, víc než půlku z toho, co nám bude chybět,“ uvedla.
Martin Potůček, který v minulosti také předsedal důchodové komisi, však odmítl, že by hrozily zásadní problémy s financováním důchodů. „Vláda pracuje s velmi chatrnými daty. Pan ministr tiskovou konferenci uvedl grafem, který visí na webu ministerstva práce přes čtyři měsíce a který říká, že v roce 2050 bude jeden důchodce na jednoho pracujícího člověka. To není pravda, to je – troufám si to s plnou odpovědností říci – šíření poplašné zprávy,“ prohlásil.
Vymezil se vůči odborné přípravě reformy, je ale nespokojený i s komunikací vlády o chystaných změnách. „Připravovat takovou změnu na úrovni jednoho nebo dvou ministerstev je nedostatečné. Potřebujeme mnohem lépe připravenou reformu, nejlépe na úrovni vlády,“ řekl. Obává se, že by se mohl opakovat výsledek reformy Nečasova kabinetu, kterou další vláda zrušila. „Jakou jistotu má současná vláda, že v okamžiku, kdy se jí podaří nějaké změny promítnout do platné legislativy, že je bude další vláda akceptovat? Ta pravděpodobnost je velmi malá,“ zdůraznil Potůček.
Naopak poradce prezidenta a hlavní ekonom Deloitte David Marek hodnotí některé části Jurečkových změn příznivě, i když se brání termínu reforma. „Pokud je něco reforma, tak je to zásadní systémová změna. K tomu nedochází. Zásadní systémová změna bylo to, co zavedla Nečasova vláda, tedy zavedení druhého pilíře,“ podotkl. Nynější změny nejsou podle Marka jen kosmetické, považuje je za významné, ale stále jen parametrické změny stávajícího systému.
