Prezident Petr Pavel i přes výhrady podepsal penzijní novelu

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

„Podporuji úsilí vlády ČR o zlepšení hospodaření veřejných rozpočtů. Stejně tak považuji za důležitou systematickou práci na zvýšení dlouhodobé finanční udržitelnosti důchodového systému,“ uvedl Pavel a dodal, že opatření, která sníží deficity důchodového systému, ochraňují hodnotu důchodových nároků dnešních i budoucích penzistů, což je klíčové zejména pro ty občany, jejichž důchodový příjem zásadně závisí či bude záviset na státu.

Novela podle něj obsahuje řadu potřebných kroků. Ocenil vůli a ochotu problémy systému řešit. „Je nutné, byť politicky nepopulární, snížit váhu reálných mezd ve standardní valorizaci důchodů. Jak se zřetelně ukázalo v období vysoké inflace let 2022 a 2023, je potřebné přepracovat i pravidla pro mimořádnou valorizaci důchodů. Stejně tak je potřeba průběžně upravovat podmínky pro odchody do předčasných důchodů,“ poznamenal.

Novela ale podle Pavla upravuje mimořádné valorizace penzí způsobem, který by při dalším inflačním výkyvu vedl k nákladnějšímu řešení, než je to dnešní. „Paradoxně to vede ke konfliktu se základním cílem vlády, tj. dosažení pokroku na poli fiskální konsolidace,“ konstatoval Pavel. Úkolem by podle něj mělo být nalézt takový postup, který při nadměrné inflaci zvýší důchody obdobným tempem, jakým rostou příjmy ostatním spoluobčanům.

S tím souhlasí ekonom Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. „Celková valorizace je složená z dočasného příspěvku a valorizace v řádném lednovém termínu. Když se sečtou fiskální náklady, tak jsou skutečně o něco vyšší než ve stávajícím systému,“ uvedl v 90' ČT24. Připustil, že nebude tolik růst rozdíl mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými penzisty, přesto však míní, že „valorizace v řádném termínu v lednu mohla být nastavena níže“.

Podle člena sněmovního výboru pro sociální politiku Viktora Vojtka (STAN) by ale v případě, že by ještě jednou hrozila mimořádná valorizace kvůli vysoké inflaci, „tak by to jednoznačně pomohlo“. Jeho kolega z výboru Aleš Juchelka, který ale ve sněmovně reprezentuje opoziční ANO, je ale přesvědčen, že změny ve valorizacích prosazené vládou jsou zbytečné. „Pokud tato vláda nechce dál žít ve vysoké inflaci, mimořádné inflace už nebudou,“ podotkl.

Nahrávám video

Problematické zkrácení doby odchodu do důchodu

Za problematické považuje prezident i náhlé zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky. „V kombinaci s extrémně krátkým (de facto nulovým) rozdílem mezi termínem platnosti a účinnosti novely zákona může tento postup zakládat v inkriminované části populace nadměrnou nerovnost v přístupu k institutu předčasných důchodů,“ uvedl Pavel. 

Novela jako celek jde ale podle Pavla správným směrem, proto ji podepsal. Výhrady sdělil osobně premiéru Petru Fialovi (ODS) a ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Zároveň obecně apeloval na respektování lhůty pro posouzení zákonů dané ústavou.

„Je dobře, že pan prezident vyslechl moje argumenty a po našem jednaní podepsal zákon, který napravuje nespravedlnosti v důchodovém systému a napomáhá ozdravení veřejných financí. Jsem přesvědčen, ze jednáme odpovědně ve prospěch českých občanů a jejich dobré budoucnosti,“ uvedl v reakci premiér. Ještě předtím podotkl, že každý měsíc, po který vláda neplní plán spojený se změnou důchodového systému, stojí miliardy korun. Novela podle něj snižuje nároky na státní rozpočet do budoucna.

Také Jurečka prezidentův podpis uvítal. „Vláda chce důstojné důchody pro současné i budoucí generace a je zodpovědná za udržitelnost,“ uvedl na sociální síti X. Výhrady, které má prezident ke zkrácení doby, kdy je možný předčasný důchod, ovšem Jurečka odmítl. „Lidé věděli minimálně půl roku dopředu, co novela přináší a jaké bude mít změny,“ uvedl.

Pro vládní politiky je přesto dílčím zklamáním, že Pavel novelu podepsal až 1. září. Původně chtěli, aby byla od tohoto data platná a částečně i účinná, což už není možné. Účinnost první části, která se týká předčasných odchodů do důchodu, bude od října. „Chápu, že to není pro pana prezidenta jednoduché rozhodnutí a já ho respektuji,“ řekl Jurečka k výsledku legislativního procesu.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je ráda, že prezident novelu podepsal. „Má za cíl nejen napomoci stabilizovat veřejné finance, ale také odstranit nespravedlnosti v systému vůči těm, kteří neodcházejí do předčasných důchodů a pracují do běžného důchodového věku,“ napsala. 

Kritika opozice

Naopak předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová uvedla, že je postojem hlavy státu zklamaná. „Pokud měl pan prezident skutečně výhrady, očekávala bych, že bude mít odvahu a ten zákon vetuje. Takhle mi jeho postup připomíná ,chytrou horákyni‘,“ uvedla. Stejně jako u podobného rozhodnutí prezidenta v případě omezení červnové mimořádné valorizace důchodů se nemůže Schillerová zbavit dojmu, že hlavním motivem je nikoho nenaštvat. „Až nakonec naštve úplně všechny,“ míní.

Místopředseda ANO Karel Havlíček dodal, že na něj vývoj posledních dnů udělal dojem, „že si vláda vydupala to, že to (prezident) podepíše“.

Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že SPD je proti snižování důchodů i zhoršování podmínek pro předčasné důchody. „Prezident Pavel svým podpisem letos již podruhé zcela asociálně podpořil zákon Fialovy vlády, kterým vláda markantně snižuje reálné důchody. Vláda navíc také zásadně zhoršuje možnost odchodu do předčasného důchodu,“ sdělil.

Vládní novela má přinést zpřísnění pravidel předčasných důchodů či zpomalení řádné lednové valorizace penzí. Nynější mimořádné valorizace při vyšším růstu cen by nahradil dočasný přídavek. Úpravy mají podle předkladatelů přispět k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému a ke snižování zadlužení státu.

Předčasný důchod bude podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu. O rok později má vejít v účinnost prodloužení minimální doby hrazení odvodů jako jedné z podmínek pro vstup do předčasné penze o pět let na 40 let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 15 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 53 mminutami

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 1 hhodinou

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled