Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.
Sněmovna předlohu schválila hlasy 86 ze 155 přítomných poslanců, proti jich bylo 69. Pro novelu zvedli ruku zákonodárci všech pěti koaličních stran i nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali všichni opoziční poslanci.
Vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna, by mohla být částečně účinná již od září, ačkoli těm, kdo by chtěli odejít do předčasného důchodu, se prodlouží minimální doba hrazení odvodů z 35 na 40 let až o rok později. Ostatní změny, které se týkají dřívějšího odchodu do penze, ale mají být účinné již letos. Předčasný důchod má být podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu.
Kromě předčasných důchodů upravuje novela pravidla pro valorizaci penzí. Nyní se důchody zvyšují vždy v lednu o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku by se měl brát v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců a kromě toho se započte třetina růstu reálných mezd.
Pokud by se ceny zvedly nejméně o pět procent od posledního přidání, důchodci dostanou stejně jako teď v průběhu roku víc peněz, ale nikoli formou mimořádné valorizace, nýbrž dočasného příspěvku. Důchodci budou pobírat přídavek podle novely do konce roku a zvedne se jim i zásluhová část penze, ovšem i to bude pouze dočasné do konce roku, kdy toto navýšení nahradí řádná valorizace. Příspěvek navíc stát začne posílat nejdříve až v červenci kalendářního roku.
Mimořádné přidání se tak na rozdíl od nynějška nebude promítat do dalších valorizací. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude podle novely odrážet šedesát procent růstu cen.
Změny navrhované vládou jsou podle předkladatelů nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a pro snižování zadlužení. Mají také zabránit opakování situace s vlnou odchodů do předčasného důchodu z loňského roku. Opoziční poslanci naopak mluvili o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování.
Kvůli stanovení času hlasování se opozice obrátí na Ústavní soud
Třetí čtení zákona je podle jednacího řádu sněmovny možné pouze ve středu a pátek od 9 do 14 hodin. Závěrečné čtení důchodové novely zahájili poslanci ve středu 19. července, pokračovali pak v pátek, ale k hlasování se nedostali. Mnoho času zabraly zejména projevy opozičních politiků s přednostním právem, na které se nevztahovalo koalicí prosazené omezení řečnické doby.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob na začátku třetího dne třetího čtení přišel s návrhem na pevný čas hlasování, které sněmovna koaličními hlasy obratem schválila. V odůvodnění návrhu na stanovení pevného času pro hlasování na středečních 12:30 detailně vypočítal, jak dlouho se sněmovna věci věnovala v úvodním kole, ve druhém čtení i v nynějším schvalování včetně toho, kolik času zabraly opoziční obstrukce. Dohromady to bylo podle něho 35 hodin a deset minut.
„Pokud má opozice takový prostor v počtu hodin, kterých bylo kolem 35, na vyjádření svého názoru, spoustu času (…), když sami sobě nedají prostor, poslancům, kteří se k tomu chtějí vyjádřit, je to velmi těžké. V okamžiku, kdy bychom to nechali být, budeme jednat o jediném zákonu rok. Bude se pořád dokola opakovat to samé,“ doplnil v 90' ČT24 místopředseda klubu STAN Viktor Vojtko. Koaliční politici také tvrdí, že opoziční argumenty se opakovaly a nic nového již neznělo.
Zástupci opozice mluvili ohledně stanovení pevného času pro hlasování o „nových praktikách“ a o „nové totalitě“. „Slyšeli jsme slovo totality, ne slovo boží. Ale možná tato totalita bude víc než slovo boží,“ prohlásil po hlasování předseda opozičního ANO Andrej Babiš.
Šéfka frakce ANO Alena Schillerová se pozastavovala nad tím, že pětikoalice podle ní určuje opozici, jak dlouho má mluvit a o čem může mluvit. Po konci hlasování prohlásila, že pokud novela penzí a jejich valorizací projde Senátem a podepíše ji prezident, tak hnutí ANO „považuje za svou povinnost se obrátit na Ústavní soud“.
K hlasování se následně vyjádřil i předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „My jsme připraveni s hnutím ANO se obrátit na Ústavní soud, protože tolik porušení, jako jsme dnes viděli, jsem dlouho neviděl,“ řekl a dodal, že vláda „obrala důchodce“.
Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ujistila v 90' ČT24, že je téměř jisté, že návrh od opozice do Brna zamíří. „Pokud prezident nepodepíše zákon, tu stížnost dávat nebudeme. Ale neočekáváme, že by to tak dopadlo,“ podotkla.
Ačkoli koaliční politici tvrdí, že opozice dostala dost času, aby prezentovala své výhrady, jejich odpůrci jsou přesvědčeni o opaku. Aleš Juchelka (ANO) upozornil, že nedošlo téměř na nikoho z poslanců bez přednostního práva, kteří se hlásili do obecné rozpravy. Hovořil jen on, který byl první v pořadí, dalších 34 ne. „Chtělo to delší dobu na projednávání a vládní koalice neměla kvůli prázdninám a dovoleným přistupovat k takovým drastickým omezením,“ řekl.
Postupovali jsme správně, věří zástupci koalice
Pokorná Jermanová je přesvědčena, že kdyby řadoví opoziční poslanci měli příležitost promluvit, mohl být výsledek hlasování jiný. „Mohl by se změnit minimálně ve vztahu k některým pozměňovacím návrhům. K tomu slouží rozpravy, k tomu slouží parlamentní demokracie. Říkat, jestli se některý příspěvek opakuje nebo neopakuje, jestli je k věci nebo není k věci – předsedající v tomto období striktně vede, aby k věci byl, co se týče řádových poslanců,“ uvedla.
Jan Jakob nicméně věří, že projednávání vládní penzijní novely ve sněmovně je v souladu s dřívějšími výroky Ústavního soudu. Podobně smýšlí Viktor Vojtko, který odkázal na nález z doby, kdy se schvalovala elektronická evidence tržeb a tehdejší koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL rovněž prosadila pevný čas hlasování. Ústavní soud k tomu měl výhrady, ale zákon kvůli tomu nezrušil. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek dodal, že jsou koaliční strany přesvědčeny, že se zachovaly správně. „Postupovali jsme tak, jak jsme jako zodpovědní hospodáři za tento stát postupovat měli,“ řekl.
V pátek Jakob také navrhoval, aby třetí čtení pokračovalo i po druhé odpoledne, to však opoziční kluby vetovaly. Podle Jaroslavy Pokorné Jermanové tak Jakob učinil, aniž by to předem projednal na grémiu sněmovny. „Byl to alibistický pokus pětikoalice, o kterém na grémiu nepadlo ani slovo,“ míní.
Dalším prominentům minulého režimu se důchod krátit nebude
Sněmovna nerozšířila okruh prominentů někdejšího komunistického režimu, kterým se příští rok sníží důchody. Odmítla pozměňovací návrh Jiřího Maška (ANO) k vládní penzijní novele, podle kterého se mělo krácení týkat také představitelů tehdejší Československé strany lidové a Československé strany socialistické.
Maškův pozměňovací návrh obsahoval podle sociálního výboru technické chyby. Sněmovna odmítla hlasy koalice nejprve jeho celkovou opravu a následně i úpravu v původní podobě. Československá strana lidová, tedy předchůdkyně současné KDU-ČSL, a Československá strana socialistická tvořily za socialismu spolu komunistickou stranou a dalšími organizacemi Národní frontu. „Exponenti těchto stran úzce spolupracovali a byli páteří minulého systému,“ zdůvodňoval Mašek svůj pozměňovací návrh.
Krácení penzí komunistických prominentů po více než 30 letech od pádu bývalého režimu nepokládá za smysluplné, jeho návrh, jak uvedl, měl ale přispět k větší spravedlnosti.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už na dřívější schůzi sociálního výboru uvedl, že například členů někdejších vlád se snížení týká bez ohledu na stranickou příslušnost. Ze stranických funkcionářů se omezuje na bývalou komunistickou stranu kvůli tomu, že její ústřední výbor byl tehdy podle ministra hlavní vedoucí silou státu.
Prezident zatím mlčí
Senát by měl novelu projednat koncem srpna a vzhledem k jasné převaze politiků z koaličních stran lze očekávat, že projde a diskuse o něm bude mnohem klidnější, než byla ve sněmovně. Ministr Jurečka poznamenal, že v Senátu očekává „hladké schválení“.
Aby ale zákon začal platit, musí ho na závěr ještě podepsat prezident – anebo ho vetovat, což by znamenalo, že by se vrátil do sněmovny. Jak nynější hlava státu Petr Pavel k návrhu přistoupí, není zatím jasné. Jeho mluvčí uvedla, že prezident zaujme stanovisko až po schválení normy v parlamentu.
