Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla. Kvůli inflaci však kupní síla poklesla
Události: Roste průměrná mzda (zdroj: ČT24)
Meziroční poklesy reálných mezd zmírňují, v prvním čtvrtletí letošního roku činil pokles 6,6 procenta a ve druhém 2,8 procenta. „Reálný mzdový růst se totiž odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním třetím čtvrtletí dosáhl meziročně osm procent, což byla vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ podotkli statistici.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta na 37 492 korun, u mužů dosáhl 40 153 korun, u žen byl 34 705 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19 835 a 66 998 korunami.
Mzdy se výrazně liší podle oborů
Nominálně vzrostla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí oproti stejnému období předchozího roku o 2810 korun. Podle ČSÚ jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. Reálně vzrostly zaměstnancům mzdy v pěti sekcích.
Nejvíce si polepšili zaměstnanci v energetice, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 5,3 procenta. Kupní síla mezd vzrostla mírně také zaměstnancům v informačních a komunikačních činnostech, v ubytování, stravování a pohostinství, v činnostech v oblasti nemovitostí a ve zpracovatelském průmyslu. V ostatních sekcích byl nominální růst pod osmiprocentní hranicí inflace. Mzdy například příliš nerostly ve stavebnictví, meziročně o necelých šest procent.
Nejvyšší průměrnou mzdu měli ve třetím čtvrtletí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala téměř na 77 300 korun. S desetitisícovým odstupem následuje druhé peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní kolem 67 200 korun, třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s průměrnou mzdou 61 600 korun. Naopak nejnižší mzda zůstala v ubytování, stravování a pohostinství, a to kolem 26 200 korun.
Z hlediska krajů rostly mzdy nominálně v rozmezí od 5,9 do osmi procent. Platí tak, že reálná kupní síla mzdy se v žádném kraji meziročně nezvýšila. Nejnižší nominální růst zaznamenala tradičně Praha, naopak nejvyšší Ústecký kraj. Podle absolutní úrovně výdělků zůstala metropole stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 51 925 korun, následuje Středočeský kraj s 42 990 korunami a Jihomoravský s 41 812 korunami, čtyřicetitisícovou hranici překonal ještě Plzeňský kraj. Naopak nejnižší mzdy, v průměru 37 164 korun, mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.
Reálná kupní síla je podle analytiků na úrovni roku 2018
Analytici se při hodnocení vývoje mezd shodli, že reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. „Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně ,pouze‘ zhruba o minus 2,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. „Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018,“ konstatoval Hradil.
Na pokles kupní síly na úroveň roku 2018 upozornil i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek, podle kterého se to projevuje také na snížení spotřeby domácností a slabém ekonomickém výkonu země. Za hlavního viníka situace označil inflaci.
„Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice,“ uvedl.
„Růst mezd bude (příští rok) podobný, možná trochu nižší než letošní. Letos se očekává třeba osm procent v průměru, v příštím roce by to mohlo být v průměru třeba mezi šesti sedmi procenty,“ uvedl hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale na síti X podotkla, že se začíná blýskat na lepší časy, protože mezičtvrtletně se reálné mzdy mírně zvýšily. Toho si všímá i Hradil. „Chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta, zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta, a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl,“ uvedl.
Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd
Zlepšení však podle analytiků bude jen pozvolné a poslední kvartál ještě meziroční růst reálných mezd nepřinese. „Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace, což nebude s přihlédnutím k nejistotám v cenovém vývoji stačit na citelné zlepšení ve spotřebitelském sentimentu domácností. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky,“ sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Podle analytiků není jasné, zda vývoj mezd přiměje Českou národní banku (ČNB), aby už v prosinci snížila úrokové sazby, protože data za třetí čtvrtletí jsou blízko její prognóze.
„Vývoj mezd sám o sobě nenaznačuje, že by se v české ekonomice zvyšovala inflační rizika a v tomto smyslu lze říct, že situace na straně mezd vytváří prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb ČNB. Růst mezd a obecně situace na trhu práce je však pouze jedním z faktorů působících na uvažování tvůrců měnové politiky a otázka, zda bankovní rada na zasedání 21. prosince přistoupí ke snížení úroků anebo zda tento krok odloží až na únor či březen příštího roku, zůstává zcela otevřená,“ uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.