Pro závodní jídelny platí nová pravidla. Firmy musí sledovat hodnotu jídla, které každý zaměstnanec sní. Z pohledu osvobození od daně pro něj totiž platí stejný limit jako třeba pro stravenkový paušál – letos je to 116 korun na den. Provoz jídelen podle nových pravidel ale znamená navýšení administrativy. Někteří zaměstnanci také mohou doplácet za jídlo víc než dřív.
„Je tam nepřekročitelné maximum 116 korun 20 haléřů. Třeba u svíčkové s knedlíky, polévky a nápoje se dostanu na 200 korun nákladové kalkulace. Takže chybí nějakých 84 korun. Ty musí buď zaměstnanec zaplatit, nebo se mu těch 84 korun zdaní, zaplatí z nich pojistné,“ vysvětluje Petr Frisch z Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Závodní jídelny jsou jedním z nejoblíbenějších benefitů. Tam, kde fungují, je využívá devadesát procent zaměstnanců. Jde o více než milion a půl lidí.
Například na pražském letišti mohou zaměstnanci jíst v pěti jídelnách. Na stravování jim zaměstnavatel přispívá. „Zaměstnanecké pokrmy jsou dotovány na horním limitu možné částky,“ říká mluvčí Letiště Praha Michal Procházka. Denně tam vydají asi devět tisíc pokrmů. Nejsou určené jen pro zaměstnance, ale i pro návštěvníky letiště.
Strojírenská firma v Mýtě v Čechách si denně nechává dovážet kolem sta obědů. Dlouhodobě jim tu vadí administrativní zátěž, kterou dotované obědy přinášejí. „Musíme počítat obědy, procenta, DPH. Zaměstnanec to třeba nestihne, protože se nevrátí ze servisu. Administrativní náklady na to, abychom ten oběd u nás vyúčtovali, jsou vyšší než částka, která se v tu chvíli vyúčtuje,“ popisuje situaci generální ředitel firmy TGS Pavel Diviš.
Některé firmy už také omezily nabídku na levnější jídla. V jednom se ale shodují: vlastní jídelna i s kuchyní se vyplatí jen těm největším podnikům, ostatní jsou odkázáni na dovoz jídla nebo stravenky.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz si oběd za stravenky pořizuje polovina lidí, která je dostává jako benefit. Nejméně pak lidé využívají stravenkový paušál.
