Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se v pondělí sejde vláda, aby obnovila Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla už v roce 2018. Na její projekty včetně nových přehrad chce kabinet čtyři miliardy korun. Zároveň odpoledne premiér navštívil vodní nádrž Slapy. Sucho již výrazně omezilo provoz malých vodních elektráren.
Premiér na odpoledním brífinku, který se konal na Slapech, řekl, že vláda v pondělí projedná obnovení koalice pro boj se suchem. „Chceme prioritizovat projekty, které jsme měli předtím a které běží. Ministr zemědělství má za úkol předložit speciální zákon, který má specifikovat dvacet (chystaných) vodních nádrží a voda se musí stát veřejným zájmem,“ prohlásil. Na boj proti suchu včetně nových přehrad chce vláda čtyři miliardy korun. Koalice proti suchu by měla podle Babiše fungovat okamžitě, tedy hned od pondělí.
Doplnil též, že koalice má v plánu tři přehrady, na které musí najít peníze ve státním rozpočtu. Předpokládá využití i „evropských peněz na zelené projekty“.
„Musíme to (sucho) řešit tak, jak jsme to řešili v minulosti,“ uvedl Babiš už ve videu na svém facebookovém účtu. V minulosti kvůli suchu vznikla Národní koalice proti suchu, kde zasedali ministři životního prostředí, zemědělství či místního rozvoje, včetně odborníků nebo zástupců krajů a obcí. Podle někdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), který byl s Babišem ve videu, koalice vymyslela a zrealizovala několik opatření, která omezují dopady sucha. „Dospěl jsem k názoru, že to musíme obnovit,“ dodal Babiš.
Speciální zákon a dvacet nových vodních děl
Brabec, který je nyní hejtmanem Ústeckého kraje a poradcem premiéra pro oblast životního prostředí, na Slapech připomněl, že minulá Národní koalice proti suchu trvala do roku 2020. S příchodem pandemie covidu se pozornost soustředila na jiné priority. „Musím říci, že od roku 2018 do dneška se událo spoustu věcí. Udělaly se tisíce projektů, například k zadržení vody v krajině či napojení tisíců lidí na kapacitní vodovody.“ V tom také vidí důvod, proč mnoho obcí nyní není bez vody. Zmínil rovněž, že koalice proti suchu tehdy sdružila špičkové odborníky ze všech oblastí, včetně výzkumníků a expertů na vodu.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) shrnul, že na pracovní úrovni v rámci zemědělského výboru byl projednán návrh speciálního zákona na budování dvaceti nových vodních děl v Česku. „Protože tady za třicet let nevzniklo žádné vodní dílo“. Návrh by chtěl předložit v září do legislativního procesu. Zmínil, že od roku 2020 šlo do propojování vodárenských soustav zhruba pět miliard korun, do opatření pro vznik nových nádrží zhruba miliarda a stovky milionů do závlahových opatření a do zadržování vody v krajině například prostřednictvím pozemkových úprav. Šebestyán byl v letech 2013 až 2022 generálním ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu.
Ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala řekl při brífinku s premiérem, že současné hydrologické sucho je mimořádně intenzivní a dlouhé. „Průtoky ve většině vodních toků jsou na svých minimech, kde dosahujeme i nejnižší zaznamenané průtoky ze celou dobu sledování.“ Zmínil, že situace je lepší na těch řekách, kde jsou vodní díla. Zmínil například působení Vltavské kaskády.
Postoj opozice
Opoziční Starostové a nezávislí kritizují vládu za nedostatečné řešení sucha. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vyzval ministerstvo životního prostředí, aby přestalo vést ideologické války a začalo vnímat rizika, která klimatická změna přináší. „Otázky klimatické změny a sucha tíží všechny z nás, všichni to řešíme na svých zahrádkách, ve svých městech a obcích. Jediný, kdo to opravdu neřeší a nevyjadřuje se k tomu zásadním způsobem, je vláda Andreje Babiše,“ tvrdí Rakušan.
Místo koncepčních strategií a vizí pro boj se suchem podle něj rada vlády kabinetu doporučila, aby v rozpočtu na příští rok nebyly vyčleněny peníze na podporu výzkumných center zabývajících se environmentálními tématy.
Vládu kritizují v souvislosti s aktuálním počasím i Piráti, mimo jiné za to, že podle nich místo postupu podle existujících adaptačních plánů omezuje prostředky na ochranu před dopady změny klimatu.
Poslanec Petr Bendl (ODS) uvedl, že v příštím týdnu ODS představí 59 opatření a nabídne je vládní koalici. Zdůraznil potřebu systémových opatření, ne jednorázových kroků. Varoval, že současné počasí bude do budoucna standard, takže jde o problém na dlouhou dobu. Zmínil také, že v Česku se přehrada staví v průměru 25 let. ODS se podle něj bude snažit hledat s vládní koalicí dlouhodobá opatření.
Malé a velké vodní elektrárny
Letošní sucho výrazně omezilo provoz vodních elektráren v Česku. Problém mají především malé vodní elektrárny, z více než čtrnácti set těchto zařízení je nyní zastavená výroba podle odhadů oborových zástupců až na devadesáti procentech. Vyplývá to z informací Komory OZE a společnosti ČEZ. Vodní elektrárny měly v předchozích letech podíl na celkové tuzemské produkci elektřiny kolem tří až pěti procent, podle expertů tak současné omezení zásobování elektřinou neohrozí.
„V provozu zůstávají hlavně elektrárny pod velkými přehradami, kde lze díky řízeným odtokům ještě udržet potřebný průtok. Na většině českých řek už ale voda nestačí ani pro základní provoz,“ řekl ke stavu malých vodních elektráren předseda Cechu malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
Všechny velké vodní elektrárny, které provozuje ČEZ, jsou nadále v provozu. Některé z nich ale fungují s omezením na jedno soustrojí se sníženým výkonem. Elektrárny jsou totiž nejčastěji na větších přehradních nádržích a vyrábějí jen v energetických odběrových špičkách. Zatím se tak podle ČEZu jejich výroba drží na šedesáti až sedmdesáti procentech dlouhodobého průměru.
Vysoká míra sucha je patrná i ve statistikách za první pololetí letošního roku. Malé vodní elektrárny vyrobily v prvních šesti měsících roku 457 gigawatthodin elektřiny. Meziročně jde o pokles o patnáct procent. Po připočtení i velkých vodních elektráren výroba za polovinu roku činila 731 gigawatthodin, což bylo meziročně o sedmnáct procent méně.
Mimořádně suchý rok
Situace je vážná také například v Povodí Moravy, v některých částech povodí spadlo od začátku roku jen padesát až sedmdesát procent dlouhodobých průměrů srážek. Sucho trápí i rybáře. Například v Olomouckém kraji jsou některé menší vodní toky zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů.
Zemědělci pak kvůli suchu nemají dostatek krmiv pro hospodářská zvířata a některým farmám dochází i voda k napájení zvířat. Sucho je zároveň jednou z příčin očekávaného poklesu letošní sklizně.
Letošní rok v Česku patří zatím k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než ten loňský, uvedl v úterý Český hydrometeorologický ústav. Od začátku roku do 10. srpna podle předběžných údajů spadlo 289 milimetrů srážek, což odpovídá 66 procentům normálu z let 1991 až 2020.
