Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.
Hamplovi i Kalouskovi se úsporný balíček zamlouvá. Obávají se ale, aby se ve sněmovně nerozmělnil
Události, komentáře: Týden s úsporným balíčkem (zdroj: ČT24)
Vláda představila 11. května svůj konsolidační balíček, čím vyvolala množství roztrpčených reakcí a kritiky, ale také pochybnosti, zda skutečně dokáže uskutečnit vše, co slíbila. Kroky jako daňové změny, vyšší odvody osob samostatně výdělečně činných nebo zrušení podpory školkovného či zaměstnaneckých benefitů jsou zatím jen sliby – příslušné zákony bude muset kabinet teprve předložit.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který vládu v minulých měsících kritizoval za málo úspornou politiku, považuje právě to za zásadní nebezpečí, které je s balíčkem spojené. Obává se, „aby se to vládě při realizaci nerozmělnilo pod rukama, aby 80 miliard úspor bylo opravdu 80 miliard“.
Podobně smýšlí předseda Národní rozpočtové rady a také člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Za úspěch bude považovat, „pokud se to podaří uvést do praxe, pokud se to nerozsype cestou“. Balíček nicméně hodnotí nanejvýš příznivě, i když vláda zdaleka nepřevzala všechna opatření, která jí NERV loni předložil ve svých návrzích na snížení strukturálního deficitu. „Vidíme první pokus, dobrý pokus (…) otočit křivku letu, pádu,“ zdůraznil.
Hampl i Kalousek vnímají ovšem jako poněkud riskantní úpravy sazeb daně z přidané hodnoty. Exministr míní, že by vláda nejlépe udělala, kdyby DPH nechala v dosavadní podobě. Za změny ponese vláda podle něj zbytečně velké politické náklady.
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard, který coby poslanec STAN byl u koaličního vyjednávání podoby úsporných opatření, ovšem zdůraznil, že důsledky sloučení desetiprocentní a patnáctiprocentní sazby do jedné dvanáctiprocentní a přesuny některých položek mezi sníženou a plnou sazbou budou v součtu pro občany příznivé. „Ostatní změny daní jsou negativní pro občana. Něčím jsme to chtěli vyvažovat,“ podotkl. Odkázal například na to, že bude nižší DPH na potraviny.
Kalouskův postoj, že tím vláda ztratí politické body, ale Bernard nezviklal. Podle Mojmíra Hampla je totiž rozdíl v tom, jak se ceny skutečně mění, a jak je lidé vnímají. „Češi vždy vnímají inflaci jako větší, než skutečně je,“ upozornil. Právě úpravy DPH vnímá jako hlavní risk tvůrců balíčku ohledně dopadu na inflaci. Jinak jej totiž hodnotí jako „neutrální nebo mírně protiinflační“.
Bernard ujistil, že balíček je míněn tak, aby inflaci omezil. Odmítl, že s ním vláda měla počkat, dokud zdražování neustane. „Nemá logiku vyjádření, že jsme měli nejdřív srazit inflaci,“ prohlásil.
Daňové výjimky
Jedním z velmi sporných bodů je rušení – a v některých případech i nerušení – vybraných daňových výjimek. V posledních dnech se často hovoří o důsledcích toho, že skončí daňové úlevy na zaměstnanecké benefity, což se nelíbí zaměstnavatelům ani odborům.
Podle Josefa Bernarda je to ovšem výjimka, kterou využívaly hlavně větší firmy. „Malé firmy mají nevýhodu, protože benefitní systémy nemají možnost udržovat,“ soudí. Mojmír Hampl hodnotí příznivě především princip, že se výjimky ruší. „Je dobře, že spoustu drobných miliard jedním balíčkem vymeteme,“ poznamenal.
Kalousek naopak zhodnotil konec zvýhodnění benefitů i z politického hlediska. Kritizoval je jako znevýhodnění šesti milionů lidí v Česku, kteří nejsou zaměstnanci, a tak nemají na benefity nárok. „Vždycky jsem bojoval proti zaměstnaneckým benefitům jako neférovým vůči všem ostatním, kdo je nečerpají,“ konstatoval.
Tiché víno
Naopak se mnoho nemění u zdanění tichého vína. Stát za něj dál nebude vybírat spotřební daň, na rozdíl od jiných alkoholických nápojů. To se nelíbí Mojmíru Hamplovi, neboť to jde proti myšlence rušení výjimek. „Pivo zatěžujeme spotřební daní a produkujeme ho dominantně tady, abychom alespoň srovnali s vínem, kterého tři čtvrtiny dovážíme,“ poukázal.
Poslanec Bernard ovšem upozornil, že i na víno částečně vyšší zdanění dopadne, a to díky konci daňového zvýhodnění na propagační předměty, do nichž víno za určitých okolností spadalo. To ovšem odmítl Kalousek, podle nějž ustoupení od spotřební daně nepodpoří kvalitní vinaře, nýbrž spíše „dovozce patoků“. Konec zvýhodnění darů to podle něj ještě zvýrazní, protože i jako ony propagační předměty se darovala spíše kvalitní vína. „Těžko budu dávat jako firemní dárek krabičák,“ podotkl.
Šéf rozpočtového výboru v Událostech, komentářích také objasnil, že osoby samostatně výdělečně činné budou muset platit od příštího roku víc nejenom na minimálním sociálním, ale i zdravotním pojištění. Toto zvýšení dal do souvislosti se zavedením nemocenské pro zaměstnance. „Byli jsme pod tlakem ekonomických expertů, široké veřejnosti, že rozdíl mezi OSVČ a závislými činnostmi je velký,“ připustil s tím, že ambicí změn pro OSVČ je, „aby se více nerozvíraly nůžky“.