Je to spíše hon na čarodějnice a stáváme se teď rukojmím veškerého průmyslu, uvedl v pořadu Události, komentáře k diskuzi o spotřební dani na tichá vína prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dodal, že argumenty jsou na straně vinařů a jsou relevantní. Je ale otevřen debatě. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník podotkl, že v alkoholovém průmyslu jsou nerovné podmínky pro podnikání. Diskriminační přístup ke zdanění alkoholu podle něj pokračuje už několik let.
Zdanění takzvaného tichého vína, které má jako jediný alkoholický nápoj výjimku a není na něj uvalena žádná spotřební daň, bylo jednou z diskutovaných možných položek ve vládním úsporném balíčku. Nakonec ale v souboru opatření není. Ještě před zveřejněním konkrétní podoby úspor se proti možnosti zdanění vína zvedla nevole vinařů. Proti byl i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), naopak například Asociace malých a středních podniků neuvalení spotřební daně na víno kritizuje.
Chlad zmínil, že argumenty o vinařské lobby mu přijdou úsměvné. Zároveň je podle něj potřeba rétoricky opravit ekonomy a ostatní, protože nejde o výjimku ze spotřební daně. „V roce 1993 byla podepsaná směrnice Komisí, která umožňuje nulovou sazbu spotřební daně na tichá vína, k čemuž přistupují ve vinařských zemích, které mají více než 500 hektarů vinic. My máme osmnáct tisíc hektarů, jsme vinařskou zemí,“ uvedl Chlad s tím, že tak zcela správně odvětví uplatňuje nulovou spotřební daň. Dodal, že je ale otevřený debatě, protože od uvedení směrnice uplynula dlouhá doba a vnímání přístupu k alkoholu je od té doby rozdílné.
Zmínil, že debatu je potřeba vést na úrovni Evropy, průmyslu i vinařů. „Debatu jsme nabídli jak ministru zemědělství, tak i ostatním zákonodárcům. Nejbližší termín, kdy bude předána zpráva Evropské komisi a měla by se zabývat revizí této směrnice, je 31. prosince 2024 a k tomu termínu chceme namířit svou pozornost.“
Darebník kritizoval, že diskriminace na trhu s alkoholem pokračuje. Obává se, že nedojde k očekávanému růstu výběru spotřební daně tak, jak vláda předpokládá, protože se část spotřeby alkoholu přelije do spotřeby nedaněného vína. Dodal, že jej rovněž rozzlobilo tvrzení jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL), že je víno spíše zemědělským produktem než alkoholem, protože jej vinař musí sám vypěstovat.
„Já mluvím ze Zlína. Zlín je bránou do Valašska, kde hlavním nápojem jsou ovocné pálenky. Jestli mi pan hejtman chce říci, že ovoce není zemědělský produkt, že s tím není spojena taková práce, jako je s pěstováním vína, že to není ruční práce, že ti lidé tam netráví hodiny a hodiny svého volného času, aby to ovoce vypěstovali, tak já už nevím, kde je pravda,“ uvedl Darebník.
Podle něj si také nikdo neuvědomuje, že zdrojem potravinářského lihu je také cukrová řepa, která se v Česku pěstuje. „I ostatní odvětví alkoholového průmyslu, to znamená jak likérníci, tak pivovarníci, jsou napojeni na zemědělství, je to nedílná součást zemědělsko-potravinářského komplexu,“ podotkl.
Odlišný proces
Chlad zmínil, že se nyní obě strany handrkují o něco, co nesnese srovnání. „Přestože souhlasím s panem Darebníkem, že pro určitou část a určitý segment i jiného nápojového průmyslu je potřeba ovoce, my se tady bavíme o teritoriální příslušnosti, která je naprosto jedinečná pro komoditu vinic a vína,“ uvedl a dodal, že než on prodá láhev vína, tak musí čekat minimálně čtyři roky, než se zapěstuje vinice s nákladem 1,2 milionu korun na hektar.
Dodal, že je diametrální rozdíl mezi výrobou vína a například piva z hlediska času i náročnosti. „Vinařský proces je třičtvrtě roku s veškerými riziky a pak je dvouměsíční výrobní proces. (…) Když to vezmu s veškerým respektem na pivo, tak potřebuji slad, vodu, kvasinky, chmel a ten proces počínaje nákupem můžu zahájit a udělat kdykoliv v průběhu roku a za třicet až čtyřicet dnů, včetně kvašení a ležení, mám tu záležitost v láhvi a může to pít konzument,“ podotkl s tím, že EU tedy proto posuzovala víno jako jinou komoditu, včetně přínosu pro krajinu.
Darebník podotkl, že v jedenácti zemích EU spotřební daň na tiché víno je. Je potřeba si podle něj také uvědomit, v jaké ekonomické situace se Česko nachází. „Myslím si, že je určitou morální povinností se podívat na to, zda by nebylo správné to tiché víno zdanit.“ Dodal, že spotřeba šumivého vína, které zdaněno je, v posledních letech enormě roste. „Za posledních deset let je to skoro sto procent. Vidíme, že když vinaři říkají, že pokud zavedeme spotřební daň na tiché víno, tak to znamená likvidaci vinařství, tak to není vůbec pravda.“
