Navrhované změny vládního úsporného balíčku by se měly dotknout téměř každého. Míra bude záviset na výši příjmu, životní situaci i životním stylu. Největší sociální dopady dle odborníků bude mít třeba omezení slevy na nepracující manželku či manžela a zrušení školkovného. Úspory v rodinných položkách přitom přicházejí v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností.
Vládní úspory by se měly dotknout všech. Nepříznivě mohou ovlivnit i porodnost
Události: Dopady úsporného balíčku (zdroj: ČT24)
Rodiny s malými dětmi, které chodí do mateřských škol, dosud mohou ušetřit díky takzvanému školkovnému. Jde o slevu na daních, po které se rodičům platba za školku za předchozí rok zpětně vrátí. Za letošní rok jde o maximálně 17 300 korun.
V celkových číslech na to stát v roce 2021 vydal přes miliardu a půl. Konec daňové slevy za umístění dítěte do školky vysvětluje kabinet tím, že úlevu uplatňují zpravidla rodiče s vyššími příjmy.
Zrušení školkovného bude znamenat zátěž například pro Evu Paštovou. „Protože jsem maminka samoživitelka, znamená to samozřejmě větší náklady a možná i nějakou brigádu navíc,“ sdělila.
Zásadní dopad na rodinný rozpočet kvůli zrušení školkovného naopak neočekává třeba Jindřich Bureš. „Samozřejmě každá ušetřená koruna navíc je dobrá. Když je nebudeme mít, tak to přežijeme. Vyděláváme oba dva, takže to půjde,“ říká.
Větší problém vidí například ve zrušení některých slev a zdanění volnočasových benefitů pro zaměstnance, kvůli kterému by je firmy mohly omezit či zcela přestat poskytovat. Toho se obává také třeba Josef Tonar. „Z devadesáti procent je využívám na to, abych si nakoupil v lékárně,“ uvedl. Jestli by je pak firma, kde pracuje, dále poskytovala v současné výši, netuší.
Nejvíce lidí se dotkne vyšší zdanění práce
Navrhované změny by se měly dotknout prakticky každého. Jak moc, to závisí na výši příjmů, životní situaci i životním stylu. Nejvíce lidí se dotkne vyšší zdanění práce. Tam se počítá zvýšení nemocenské nebo omezení a zrušení některých slev na dani, jako třeba na nepracující manželku či manžela.
„Omezení slevy na manželku nebo manžela s nízkými příjmy je velká změna. Protože to je částka skoro pětadvacet tisíc ročně, o kterou rodiny přijdou,“ okomentovala ekonomka Klára Kalíšková.
V praxi to znamená, že stát za každého zaměstnance získá více peněz. U pětiny lidí, kteří vydělávají nejméně, je to v přepočtu 820 korun měsíčně. Naopak každý z pětiny zaměstnanců, kteří vydělávají nejvíce, státu přinese necelých sedm tisíc korun. Větší část tohoto zvýšení by ale dle návrhu měl platit zaměstnavatel. Změna se dotkne více než čtyř milionů zaměstnanců.
Větší zdanění se týká i osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ. U těch jsou podle ekonomů rozdíly větší. „Těch s příjmy nad sedm set až osm set tisíc ročně se to dotkne velmi málo. Naopak u nízkopříjmových OSVČ se velmi zvýší minimální odvody, což se jich samozřejmě nějakým způsobem dotkne. Na druhou stranu budou mít v budoucnu vyšší důchody,“ vysvětlit zástupce výkonného ředitele IDEA při CERGE-EI Filip Pertold.
U změn DPH jsou dopady nejisté
Všech se týkají také změny DPH. Jenže u těch se dle ekonomů v tuto chvíli nedají dopady spočítat. Není totiž jisté, jak se změna DPH opravdu promítne do konečné ceny v obchodech.
Do státní pokladny pak přispějí i řidiči. O osm set korun zdraží roční dálniční známky, kterých se loni prodaly téměř tři miliony. Vrátit by se pak měla spotřební daň z nafty, tedy 1,5 koruny za každý litr. Celkem by takto mohli řidiči do rozpočtu odvést o téměř 3,25 miliardy korun víc.
Hodně lidí se týká také zvýšení daní z hazardu, tabáku nebo lihu. Podle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti v Česku každý den kouří dva miliony lidí, tedy zhruba každý pátý. Alkohol pije denně téměř milion Čechů, tedy každý desátý dospělý. A dlouhodobý problém s hraním hazardních her má v Česku dle odhadů až čtvrt milionů lidí. Celkem chce kabinet za daň z tabáku, lihovin a hazardu vybrat sedm a půl miliardy korun navíc.
Nízká porodnost
Úspory přicházejí právě v době, kdy se Česko začíná potýkat s nízkou porodností. Loni klesl počet narozených dětí poprvé po sedmnácti letech pod sto tisíc. Česká televize oslovila více než dvě stě velkých porodnic, které uvedly, že za první čtyři měsíce letos registrují další prudký pokles. Výpočty naznačují, že půjde o nejslabší ročník za posledních dvacet let.
Za první čtyři měsíce letošního roku se v oslovených nemocnicích narodilo v průměru o osm procent dětí méně než loni. Největší pokles je v moravských regionech. Ve Zlíně skoro o dvacet procent, v Olomouci o čtrnáct procent, v Ostravě o dvanáct a v Brně o deset procent.
Velký pokles hlásí také karlovarská nemocnice, a to o sedmnáct procent. Liberec a České Budějovice pak o necelých patnáct procent.
Počty v Čechách jsou celkově o něco stabilnější. V obou porodnicích v Plzni jde o pokles tři procenta, dohromady za pět pražských porodnic je pokles asi o pět procent. V metropoli je obecně vyšší průměrný věk rodiček.
„Můžeme očekávat, že sestupný trend bude pokračovat. Můžeme pozorovat jevy, které jsou z dlouhodobého hlediska nepříznivé a budou generovat obrovské sociální problémy,“ upozorňuje zástupce ředitele pražské porodnice Podolí Ladislav Krofta.
„Nejnižší počet osob narozených v Česku bude kolem roku 2030 až 2032, kdy to bude kopírovat ty nejslabší generace. Teoreticky to může být až osmdesát tisíc,“ soudí demograf z Vysoké školy ekonomické v Praze Ondřej Nývlt.
Problém to představuje hlavně do budoucna. Česká populace stárne a výdaje na důchody již tvoří sedmadvacet procent státního rozpočtu – zatímco lidí, kteří na ně mají vydělat, bude ubývat.
„To, co se nyní děje s porodností, nějaký vliv mít bude. Ale ne takový, aby to ovlivnilo problémy, které nás jistojistě čekají od roku 2030 do roku 2050,“ zhodnotil ekonom a člen poradního týmu pro penzijní reformu Filip Pertold.