V Česku je stále víc volných míst než zájemců. O změně práce uvažuje téměř polovina lidí

Nahrávám video

Už téměř rok je na českém trhu práce víc volných míst, než uchazečů. Ačkoliv poslední údaje ukazují, že míra nezaměstnanosti je v celé Unii nejnižší od roku 2000, Česko si drží prvenství. Lidé tak nyní častěji než dříve mění práci. Podle průzkumu personální agentury Manuvia o změně zaměstnání přemýšlí téměř polovina lidí.

Nejčastějším důvodem pro změnu práce v posledních měsících je nízká výplata, ale i to, že se na stávajícím místě lidé cítí přetěžovaní, nemají dostatek volného času anebo je prostě současná práce nebaví.

Přestože firmy plánují letos přidat zaměstnancům ve výrobě v průměru 6,2 procenta a u technicko-hospodářských profesí o 4,8 procenta, lidé z firem odcházejí. Například ze mzdového průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) vyplynulo, že jde o každého třetího zaměstnance.

V prvních osmi měsících loňského roku činila průměrná fluktuace na výrobních pozicích 11,4 procenta, u kancelářských profesí pak byla nižší – dosáhla 4,6 procenta.

Například Dana Hurtalová měnila v poslední době práci hned několikrát. Nakonec se ale těsně před Vánoci zase vrátila do té současné. „Docházela jsem do jiného zaměstnání, do automobilového průmyslu, protože jsem si myslela, že to bude lepší, ale lepší to není,“ vysvětlila zaměstnankyně Amazonu. Do skladu se Dana Hurtalová vrátila zejména kvůli kolektivu a taky benefitům.

Nejčastěji chtějí měnit práci lidé v Praze. Podobně jsou na tom na Karlovarsku a v Olomouckém kraji

Jak vyplývá z průzkumu agentury Manuvia, nejčastěji chtějí lidé měnit práci v Praze, na Karlovarsku a v Olomouckém kraji.  „U starších 26 let je v polovině případů motivací vyšší finanční ohodnocení. U těch mladších je to potom motivace v práci, to znamená, že chtějí, aby jejich práce dávala smysl,“ vysvětluje obchodní ředitel agentury Manuvia Michal Novotný.

Ve vývojářské firmě Etnetera se častému odcházení svých zaměstnanců snaží předejít. Zaměřují se hlavně na čerstvé absolventy. „Hodně dbáme na přirozenost a volnost. Když mám nějaký nápad, tak prostě mám možnost to realizovat, nejsem svázaný nějakými striktními pravidly, že to budu muset dělat právě takhle, protože tak je to zaběhnuté,“ vysvětluje ředitel společnosti Etnetera Petr Votoček.

Některé firmy už kvůli nedostatku zaměstnanců začínají nabízet třeba i méně tradiční benefity, jako je šestitýdenní dovolená nebo relaxační víkendy. Jak vyplynulo z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, rozšířené jsou i náborové odměny, které se pohybují mezi pěti až deseti tisíci korunami, věrnostní finanční prémie či 13. plat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 8 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.