Firmy plánují letos zaměstnancům přidat až o deset procent. Stoupá obliba benefitů

4 minuty
Události: Podniky plánují přidat zaměstnancům pět až deset procent
Zdroj: ČT24

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.

Průměrná nominální mzda loni podle České bankovní asociace vzrostla o 7,6 procenta. Hospodářská komora předpokládá, že letos bude vyšší o šest procent. Díky zpomalujícímu tempu zdražování si ale zaměstnanci proti minulému roku polepší.

„Očekáváme, že ten šestiprocentní nárůst se v reálu projeví více než tříprocentním nárůstem příjmů,“ přiblížil Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Například stavebnictví loni poznamenal pokles poptávky. Kvůli nedostatku pracovníků v oboru se to ale nemohlo projevit ve mzdách. „Inflaci v rámci mezd následujeme, s nějakým půlročním, tři čtvrtě ročním zpožděním. Takže očekáváme, že ještě minimálně v prvním kvartále roku 2024 určitě bude docházet ke zvyšování mezd, někde mezi pěti a osmi procenty,“ popsal Jan Hamr, obchodní ředitel firmy DMG stav.

Růst mezd je znát už teď při nástupu. Třeba stavbyvedoucí dostane zhruba o pět a půl tisíce korun více než v prosinci. V průměru si za měsíc vydělá 53 700 korun hrubého za měsíc. Pomocné síle v gastronomii v uplynulém měsíci průměrná nástupní mzda stoupla téměř o patnáct procent na necelých jedenatřicet tisíc. Podniky ale motivují lidi i jinak.

„Mzdy jako takové automaticky nezvedáme. Ale máme tři složky, kromě základní mzdy máme motivační systém – za plnění nastavených úkolů, za spokojenost našich hostů. A pak jsou to benefity, kde mají nejrůznější výhody, které jim také pomáhají snižovat vlastní náklady,“ uvádí Petr Chábera, viceprezident společnosti Czech Inn Hotels, která v 26 hotelech zaměstnává kolem tisícovky lidí.

Význam benefitů roste

Třeba v malých začínajících firmách jsou podstatným benefitem zaměstnanecké akcie. Rozvoji brání legislativa, podle které podléhají zdanění dřív, než je pracovník prodá, což komplikuje získávání schopných lidí.

„V momentě, kdy se snažíte budovat opravdu rychle rostoucí firmu, která dodává do celého světa, tak potřebujete samozřejmě ty nejtalentovanější lidi. A těm už v dnešní době málokdy stačí čistě výplata. Chtějí nejenom peníze, ale současně pocit, že nejsou jenom zaměstnanci, ale právě také společníky,“ podotýká Jan Sláma, spoluzakladatel a jednatel firmy FaceUp Technology.

„Vidíme celkový posun k finančním benefitům. Což bude tím, že ty nefinanční benefity jsou nyní méně daňově výhodné. Finanční benefity – různé typy bonusů – tvoří 8,8 procenta veškerých benefitů. Následuje dovolená, to je 8,5 procenta, a poté stravování s 8,3 procenta,“ vypočítává datový analytik Michal Španěl z webu JenPráce.cz.

Reálné mzdy by sice letos po dvou letech propadu měly růst, Česká bankovní asociace ale předpokládá, že zůstanou zhruba na úrovni roku 2018. Svou nejvyšší dosavadní úroveň z roku 2021 nepřekonají dříve než za tři roky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 20 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...