Podíl nezaměstnaných se i v červnu držel na svém historickém minimu 2,6 procenta

Nezaměstnanost v Česku letos v červnu stagnovala na 2,6 procenta. V předchozích čtyřech měsících letošního roku dosud vytrvale klesala. Uchazečů o práci ale oproti květnu mírně ubylo, a to asi o pět tisíc na 195 723. Nezaměstnaných díky tomu bylo nejméně od května roku 1997, oznámil Úřad práce ČR. Zpomalování ekonomiky si podle analytiků ale už brzy vybere daň na trhu práce, podíl nezaměstnaných přestane klesat a jeho trend se spíše otočí.

Meziročně podíl nezaměstnaných také klesl, loni v červnu činil 2,9 procenta. Počet volných míst naopak meziměsíčně i meziročně stoupl na 342 510.

„Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech. Zároveň preferují možnost, zaměstnávat na řadu pozic cizince,“ sdělila generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. Trh podle ní ovlivňují i sezonní práce, které jsou nyní v plném proudu. Díky tomu, a také díky velkému počtu volných míst v průmyslu se podle údajů úřadu na poklesu počtu lidí bez práce v červnu podílel hlavně úbytek nezaměstnaných mužů.

Červnovou stagnaci nezaměstnanosti očekávali i analytici. Podle nich už totiž na pracovním trhu nejsou volní lidé. „Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, poptávají dělnické profese, ale také odborníky v informačních technologiích,“ uvedla ředitelka Úřadu práce ČR. Nárůst nezaměstnanosti zaznamenal pracovní úřad v tomto roce pouze v lednu, kdy podíl lidí bez práce meziměsíčně stoupl na 3,3 procenta. V následujících měsících pak nezaměstnanost jen klesala. Do konce května se tak snížila oproti lednu o 0,7 procentního bodu.

„Zpomalování ekonomiky se tedy zatím nepromítá do zvyšování nezaměstnanosti. Včerejší data z průmyslu ale naznačila, že zaměstnanost v tomto sektoru se snižuje. Je ale vidět, že jsou sektory, kde je trh práce stále velmi napjatý a ty jsou schopny absorbovat pracovníky z průmyslu, kteří práci ztrácejí,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Ochlazování ekonomiky je ale podle něho vidět na počtu volných pracovních míst. Tomu v červnu nepomohl ani nástup sezonních prací. „Po očištění o sezonnost vidíme, že volných míst ubývá od začátku roku. Nicméně jejich počet stále převyšuje počet lidí registrovaných na úřadech práce. Na jednoho uchazeče připadá v průměru 1,6 pracovního místa,“ doplňuje Zeisel.

Na Karvinsku je největší konkurence

Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci června stejně jako v květnu v Pardubickém kraji s 1,7 procenta. Na stejný podíl nezaměstnaných se díky mírnému poklesu dostal v červnu i Jihočeský kraj. Naopak nejvyšší nezaměstnanost byla nadále v Moravskoslezském kraji, kde stagnovala na 4,2 procenta.

Nahrávám video

Z okresů byla v červnu nejnižší nezaměstnanost v okresech Praha-východ, Rychnov nad Kněžnou a Jindřichův Hradec, kde shodně činila 1,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost mělo i přes mírný meziměsíční pokles nadále Karvinsko s 6,7 procenta.

Na Karvinsku je také největší konkurence na pracovním trhu. Na jedno volné místo tam v červnu připadalo v průměru 5,2 uchazeče. Celorepublikový průměr přitom činil pouze 0,6 uchazeče na jedno místo. V okresech Praha-východ, Tachov, Domažlice a Pardubice dokonce na jedno volné pracovní místo připadalo jenom 0,1 uchazeče.

Podíl nezaměstnaných poroste, míní analytici

Zpomalování ekonomiky si podle ekonomů Komerční banky ale vybere už brzy daň na trhu práce, podíl nezaměstnaných přestane klesat a jeho trend se spíše otočí. Nezaměstnanost v Česku však zůstane i tak podle nich velmi nízká, když se podíl nezaměstnaných bude pohybovat okolo 3 %. „Poměr mezi těmi, kteří hledají práci, a těmi, kteří ji nabízejí, by se měl srovnat. To se projeví i na mzdovém růstu. Ten letos ještě v průměru překoná 6 %, v příštím roce se však jeho dynamika zpomalí k dlouhodobě udržitelnějším 5 %,“ dodává Zeisel.

Míra nezaměstnanosti se podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy ocitá  na svém pomyslném dně. „Další výraznější pokles už čekat nelze, maximálně o jednu či dvě desetinky procentního bodu, a to ještě letos. Avšak v příštím roce už míra nezaměstnanosti mírně poroste, zejména kvůli ochabování průmyslové produkce, které škodí nepříznivá mezinárodní ekonomická situace, obchodní války či hrozba tvrdého brexitu,“ vysvětluje.

Při pokračující ztrátě dynamiky tuzemského průmyslu lze podle něho tak už od příštího roku očekávat růst míry nezaměstnanosti, byť nejprve jen velmi pozvolný. „Míra nezaměstnanosti je totiž zpožděný makroekonomický ukazatel, který se vyvíjí se zpožděním za většinou dalších makroekonomických indikátorů. V letošním roce vykáže míra nezaměstnanosti celkovou úroveň 2,9 procenta, v příštím pak 3,3 procenta,“ dodává Kovanda.

Sklárny propouštějí

V některých odvětvích se ale naopak začíná propouštět. O práci přijdou třeba lidé ve sklářské firmě ve Světlé nad Sázavou na Vysočině. Sklárny plánují kvůli propadu na trhu až o sto milionů korun propustit do konce prázdnin 180 lidí.

Situace jako před jedenácti lety, kdy sklárna provoz uzavřela a propustila přes 1200 lidí se ale podle současného majitele opakovat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.