Tuzemské podniky začínají cítit ochlazování ekonomiky. Změna přichází z Německa

Nahrávám video
Podniky začínají pociťovat ochlazování. Přichází z Německa
Zdroj: ČT24

České firmy začínají pociťovat ochlazování německé ekonomiky. Úbytek objednávek evidují hlavně společnosti, které jsou navázány na automobilový průmysl, naplno se ale podle odborníků pokles projeví během podzimu. Podle aktuálních dat přitom už teď v Česku ubývá nových zakázek nejrychleji od roku 2009.

Průmyslové zakázky v Německu v květnu klesly o 2,2 procenta, zatímco v dubnu o 0,4 procenta vzrostly, oznámil v pátek tamní statistický úřad. Květnový propad je navíc mnohem výraznější, než čekali analytici, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 0,1 procenta.

„To je ale mizérie!“ okomentoval údaje o zakázkách ekonom banky VP Bank Thomas Gitzel. „Kvůli výraznému poklesu nových zakázek zůstane průmyslová výroba ve druhé polovině roku mimořádně slabá, což zvyšuje riziko recese německé ekonomiky,“ řekl analytik agentuře Reuters.

Spolkové ministerstvo hospodářství také upozornilo, že domácí průmyslový sektor zřejmě zůstane slabý i v příštích měsících. To potvrzují i dříve zveřejněné údaje o tovární aktivitě, která se v červnu snížila už šestý měsíc za sebou.

Havlíček: Počkejme půl roku

S ohledem na celokontinentální význam německého hospodářství by se tak podle agentury Bloomberg mohlo ukázat, že zpomalování ekonomické aktivity v Evropě není dočasné, ale že může být trvalejšího charakteru.

Pro Česko je pak dění v sousedních hospodářstvích o to důležitější, že na exportu závisí. Do evropských zemí vyváží 90 procent tuzemského zboží, do států Evropské unie pak jde necelých 84 procent a z toho největší část – třetina – putuje právě do Německa.

 „Troufám si tvrdit, že to zatím není žádný fatální pokles, a i když německá ekonomika v tuto chvíli ochlazuje, tak se to českých firem netýká tolik jako německých. Faktem na druhou stranu je, že obvyklá doba, kdy je u nás (ochlazení) vidět, je zhruba půl roku. Takže počkejme pár měsíců a budeme vědět víc,“ říká vicepremiér pro hospodářství a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Pravda ale je, že podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v červnu nečekaně zhoršily. Pokles zčásti umocnil rychlejší útlum průmyslové výroby a nejprudší pokles nových zakázek od května 2009. „Příslušný ukazatel, který sestavuje společnost Markit – index PMI, vykazuje za červen úroveň pouze 45,9 bodu, přitom trh ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s růstem z květnové hodnoty 46,6 bodu na 46,9 bodu,“ konstatuje hlavní analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.

Podle českých výrobců poptávka v červnu dále slábla. „Zhoršení provozních podmínek na konci druhého čtvrtletí zintenzivnilo vzhledem k rychlejšímu poklesu objemů nových zakázek a výroby. K prudšímu poklesu vedly zejména pokračující problémy v automobilovém sektoru,“ říká ekonomka IHS Markit Sian Jonesová.

Chlad mezi motory

Příklad společnosti, která německé ochlazování pociťuje už teď, je olomoucká Koyo Bearings, která do strojírenských firem a automobilek ve Spolkové republice posílá až šest milionů válečkových ložisek.

„Míří na německý trh k zákazníkovi Daimler, jdou do vyvažovacích systémů motorů Mercedesu,“ říká ředitel Koyo Bearings Petr Novák s tím, že až desetiprocentní úbytek objednávek z Německa evidují už několik měsíců. „Vnímáme, že v automobilovém průmyslu byl větší propad než v dalších průmyslových odvětvích.“

O zakázky z Německa přicházejí nejčastěji právě firmy podobné té jeho – tedy subdodavatelé automobilek. Německá centrální banka i tamní vláda navíc výhled ekonomiky neustále zhoršují; tamní hrubý domácí produkt by měl letos růst jen o zhruba půl procenta.

„Zpomalení německé ekonomiky se logicky musí projevit do té naší, nicméně nečekáme nadále poklesy, ale spíš zpomalení růstu. A k tomu už dochází,“ potvrzuje ředitel sekce hospodářské politiky na Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Jen za loňský rok exportéři do Německa odeslali zboží za jeden bilion a 380 miliard korun. Do Německa nejčastěji čeští výrobci vozí právě motorová vozidla, ale i stroje nebo elektrotechnické výrobky.

Vývoz do Německa
Zdroj: ČT24

Připravit se na hlubší kapsy německých kupců

Propad objednávek z Německa zatím nezaznamenaly například některé logistické sklady, které rozesílají auta různých značek do celé Evropy, ale i tak se na to připravují. „Budujeme klientské portfolio i v jiných segmentech tak, abychom případné ochlazení zvládli. Automotive je jedním z nich, jiným z nich je například farmacie nebo FMCG, tedy rychloobrátkové zboží,“ vysvětluje marketingový manažer GEFCO Tomáš Brada.

Kromě poklesu objednávek z Německa řeší české firmy ale i další problém; jsou nejmíň ziskové za posledních čtrnáct let. Podle analytiků za tím stojí stále rostoucí mzdy v Česku; náklady na ně v prvním čtvrtletí vzrostly o sedm celých a sedm desetin procenta. Odbory to ale nepovažují za fatální.

„Míra zisku je oproti všem vyspělým zemím nebývale vysoká, o deset až patnáct procentních bodů, takže to, že se teď podíl mírně napravuje a že roste podíl mezd na hrubém domácím produktu a klesá podíl zisku, je naprosto v pořádku a je to správná cesta,“ hodnotí hlavní makroekonom ČMKOS Martin Fassmann.

Firmy ale také v prvním čtvrtletí méně investovaly. I v Česku tak instituce mírně zhoršují odhad růstu ekonomiky pro letošní rok – růst by hrubý domácí produkt měl okolo dvou a půl procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...